Série Hudební Múza: Kolik váží vaše touha?

MusicMuse Series I.

How Heavy Is Your Desire?
pastel, tempera
35x35 cm

To si tak dávaj rande v mém aťasu hudební Múza a ta výtvarná a já tam stojím u stojanu na uších MPtrojku a sypu na papír své dojmy z jejich vzájemného působení....Bez hudby se prostě nedá žít, tvořit, dýchat.

Ovlivňuje mě tak až to konečně prosáklo i do mých obrazů, a jak vás jednou ten hudební Múzák políbí, jste ztraceni..... v abstraktním světě barev a impresí. 
Hudba je totiž pro mě abstraktní záležitost. 
Neznám noty a dodnes nevím, co jsou trioly....ale rytmus ten znám a mám - svůj. 

Život má totiž svůj rytmus, jakmile z něho vypadnete, nic se nedaří, všude jen disharmonie, ale když ten rytmus zachytíte, tu jemnou nuanci vibrací svého já.....tak buď tančíte, zpíváte nebo malujete...

Názvy obrazů pro tuto sérii si tak budu vypůjčovat od svých hudebních Múz z jejich písní.

Jako první obraz této série je malován pod dojmy ze stejnojmenného alba kapely Zrní Kolik váží vaše touha?

Abstrakce malovaná pastelem, pigmenty patlané prsty, ale s pevným podkladem z tempery, která vytváří jemnou strukturu. 

Nic víc se k tomu nedá napsat, musíte poslouchat tu hudbu zvuků a barev....a třeba s tím budete rezonovat a třeba taky ne....

Ale nemůžu se nezeptat: Kolik váží vaše touha? 

Nemusíte ji vážit ani o tom psát....stačí poslouchat - svou touhu !-)
----
Aktuálně zrovna pracuji na obraze na zakázku, rodí se pod rukama a je to radost - tvořit pro někoho, aby mu finální obraz dělal radost.....a mě dělá radost tvořit :-)

A při této rozměrnější realistické práci jsem zjistila, že nutně potřebuju svoje kreslící "řemeslo" trénovat. 
Už vůbec neskicuju a nekreslím, prsty jsou ztuhlé, ruka neposlouchá.....a tak je třeba čmárat.
To si tak sednu na lodžii a chci kreslit spícího kocourka, no ale pendrek, najednou proletí moucha a model je v tu ránu v čudu (prej spící...)....no a tak se líp kreslí "úroda"- kytky listy rajčata....¨

Taky jsem minulý měsíc přepracovala malinko jedno mé starší zátiší. Tak nějak pořád lítám mezi abstrakcí a realismem, až se to propojí a vznikne abstraktní realismus - pak to bude vončo....

Tropický koktejl - revisited

pastel na akvarelové podmalbě

originál k zakoupení ZDE

Taky jsem začala pracovat na svém elektronickém portfoliu ZDE

Mějte se krásně a brzy zase v mém ateliéru nashledanou!

Pastel Abstraction: Heart of Summer

Zdravím Vás opět po nějaké době,

ačkoliv se tady na blogu chvíli neobjevila nová tvorba, v mém ateliéru se přesto pořád něco děje. Tak nějak pocitově mi vyšlo, že po ztvárnění figury ženy, což je naprosto konkrétní záležitost, jsem měla teď chuť "střihnout" si nějakou tu abstrakci.
A když už jsem namalovala jarní abstrakci, bylo načase namalovat něco letního - zhmotnit své pocity v barvách :-). Možná je Vám docela horko a oči musíte trochu přivřít, aby Vás pohled na ty syté barvy příliš neoslnil - ale to je v pořádku - díváte se přímo do "srdce léta" (Heart of Summer)  :)......Není divu, v těch nedávných tropech se mi vařila hlava i krev a ani v ateliéru se mi moc tvořilo nechtělo a tak se to projevilo i na papíře...
Ale řeknu Vám, takovýto obraz Vás krásně zahřeje v zimě. I roční období jsou nerozlučně spojená s barvami - zatímco se v létě chladíme pohledem na všechny odstíny modré až fialové (takové barvy budou na mé paletě zase v zimě:), tak v zimě se potřebujeme prohřát sálavými a teplými barvami... Zdá se, že já, věčná zimomřivka, se pokouším schovat si nějaké to teplo na zimu - uskladnit ho v obrazech .-D.
Tentokrát jsem se při malování abstrakce nechopila štětce a temper, ale vrátila jsem se k mé největší lásce - pastelům. Prostě s nimi mi jde nejlépe vyjádřit to, co chci.
Abstrakce je čistá hra barev, ale zdá se, že i tahle hra má svoje pravidla. Například jsem zjistila, že pokud chcete udržet určitou lehkou a teplou atmosféru malby, tak tmavé barvy jednoznačně chtějí být v dolní části obrazu - jakoby uzemňovaly to horkost a neuchopitelnost.....
Při abstrakci se člověk hodně učí, jak barvy fungují - nepřeplnit prostor barvami, zkombinovat je tak, aby byly oku lahodící, vytvořit jednotlivé barevné plochy tak, aby obraz nepůsobil roztříštěně a naopak udržovat nějakou jednotící linku.
Abstrakce je z větší části záležitost intuice a podvědomí, ale oko to tady usměrňuje :-)

Ať se Vám líbí a krásný barevný den Vám přeji!

Srdce léta

V letních horkách je v ateliéru nejlepším přítelem větrák .-)

Horká pastelová paleta s kapkami chladivě modré....

Když je na všechno moc horko anebo mě zmáhá únava,

natáhnu se na gauč a čtu si staré ročníky mého oblíbeného časopisu,

zapisuju si citáty nebo myšlenky pro blog či úkoly na příště.....

Žena v mém ateliéru čeká na svůj rám.....

Na co asi myslí?

Tempera abstraction - Four Seasons - "Spring"

Abstrakce temperou - Čtyři roční období - Jaro

30 x 40 cm

Tak jsem začala další sérii  temperových abstrakcí. Nevím, co to se mnou je, ale prostě teď mám chuť malovat abstrakce v sériích :). Nicméně, protože toto je série čtvero ročních období tak další "díly" příjdou až s následujícími obdobími. Ráda bych barvou vyjádřila mé pocity, které ve mě různá roční období budou vyvolávat. 

A jaké barevné pocity máte z jara Vy?

---

So, I´ve started a new series of tempera abstractions. I don´t know what´s with me, but simply I´d like to paint my abstractions in series :)...However, because this is a four season series - the next part of series will come with the next season...I´d like to express with colors my abstract feelings of the various seasons...

And what color feelings of spring do you have?

Tahle písnička mimo jiné hrála, když jsem malovala...moc se mi líbí...jo, je melancholická :)

This song among others played during my painting....I love it...yes, song is melancholic :)

ANATHEMA - LOST CONTROL

detail

Další abstrakce, tentokrát malovaná na korkové nástěnce, kterou jsem přinesla z ateliéru.

Moje malá modrá ji hned musela zkontrolovat :)

Toto nebude obraz v pravém slova smyslu, bude mít svůj speciální účel v interiéru

(ten Vám brzy odhalím na mém blogu http://emeverydaylife.blogspot.cz/)

           Another abstraction, this time painted on cork board, I have brought from my studio

My "little blue" had to check it right away :)

This won´t be a painting in the true sense of the word - it will have a special purpose in interior

(I will disclose the true purpose soon on my blog http://emeverydaylife.blogspot.cz/)

<a href="http://www.bloglovin.com/blog/4840227/?claim=fv3ym9bwqdj">Follow my blog with Bloglovin</a>

Tempera Abstraction No. 4

Dnes poslední ze série abstrakcí malovaných temperou. Poslední dobou mám trend buď fotit nebo malovat abstrakce. Téměř vůbec nekreslím....Jakmile totiž začalo všechno kvést, jsem jak dítě v cukrárně a pobíhám od jedné květiny ke druhé a sbírám nové náměty...Abstrakce je pro mě něco jako neprobádané teritorium, baví mě si hrát s barvami a zkoumat vztahy mezi barvami i novou techniku...Říkám si, že si tohle hraní můžu dovolit, protože na zdi mi visí spousta konkrétních prací a nemusím momentálně sama sobě nic dokazovat.....

Na stojanu už mám další rozpracovanou abstrakci, ale pomalu začínám zase cítit potřebu kreslit....

Vím, že abstrakce nejsou tak výmluvné jako konkrétní obrazy, ale třeba si najdete něco pro sebe i v této...

Budu ráda za Vaše postřehy...

Krásný Máj - hodně lásky, slunce a tepla Vám přeje eM...

----

Today it is the last painting from the tempera abstraction series. In these day it´s a trend for me to take photos or paint abstractions...I am not drawing at all...Once everything is in bloom I am like a child in the sweetshop :-) and running from one flower to another...and collecting new flower themes.

Abstraction is something like unexplored territory for me, I like to play with colors, research the relationship between them and new technique too. I tell myself I can afford it, because there is a lot of my definite work hanging on the walls in my studio - so for now I don´t have to prove anything to myself..

There´s a new painting in progress on my easel but slowly I am beginning to feel a need of drawing..

I know that abstractions aren´t so expressive, but maybe you will find something for yourself in this too.

I will be glad to read your insights.

I wish you lovely May - lot of  love, sun and warm!

eM

Tempera Abstraction Series

Tempera Abstraction No. 3

Po delší době zase nějaký obraz ze série abstrakcí temperou na malém plátýnku 20x20 cm. Zatím maluji temperami a celkově barvami málo, protože nemám trpělivost čekat až mi uschne barva...Ale na druhou stranu strašně ráda si hraju s barvami - míchám, kombinuju, prostě volná barevná tvorba bez omezení tvarem....

---

After some time here is a painting from the tempera abstraction series on a small canvas 20x20 cm. I paint with temperas or other medias a little for now, because I am not patient enough to wait untill the color will dry...But on the opposite I love playing with colors - mix, combine,  simply free color art without limitation of shapes...

Abstrakce temperou No. 2 - Tempera Abstraction No. 2

Dnes další ze série malých obrazů malovaných temperou na plátno. Dnešní abstrakce je malována spíše v chladnějších barvách spektra - lehce melancholických, ale s akcenty žluté a purpurové - jako symbol naděje :).


Today painting is another from the tempera paintings on canvas series. This abstraction contains more cool colors of the spectrum - lightly melancholic, but with accents of yellow and purple - as a symbol of hope :).

Abstrakce temperou No.1 – Tempera Abstraction No.1

Tento příspěvek by se také mohl nazvat „hrátky s barvami“. Je to trochu něco jiného, než co jsem poslední dobou malovala. Jenže já se prostě nemůžu narvat do žádné škatulky, co se týče motivů. Někdo se specializuje na krajiny, jiný na zátiší, portréty....já zatím maluji vše, co se mi líbí. Mám totiž obavu, že bych nudila sebe i Vás, kdybych si vybrala jen jeden motiv. Je totiž někdy opravdu těžké vybírat neustále nové a inovativní motivy – natož když saháte pouze do jednoho jediného šuplíku. Obdivuji ty, kteří to dokážou a dokáži v tom jednom dosáhnout mistrovství.

Po delší době, kdy jsem malovala konkrétní objekty jsem prostě zatoužila jen tak si hrát s barvičkami a zkoušet, jak fungují barevné zákonitosti. Možná je opět namístě oživit barevný kruh, kde vidíte, které barvy se spolu kamarádí – které jsou primární a které doplňkové.

A mezi námi tyto zákony neplatí jen v malování – fungují i při kombinaci oblečení či výběru barev do interiéru. Barvy jsou prostě všude – obklopují nás a díky bohu za to.

Dnešní obrázek je první ze série 4 temperových abstrakcí, které chci namalovat. Malovala jsem na malé plátno. Koupila jsem si totiž 4 malé plátýnka, že začnu malovat akrylem, ale zatím jsem se k této technice nedostala. Tak jsem sáhla po temperách, které doma mám a ještě jsem si půjčila i nějaké odstíny od mojí dcery, která má tempery do školy.

Možná to hraní s barvami bylo podníceno i tím, že jsem byla nemocná a bez energie. Chtěla jsem si nějak dobít baterie a to bych nebyla já, abych nesáhla po jasných barvách.

Jsou to po velmi dlouhé době obrázky, které si maluji jen pro sebe, aby si je pověsila do interiéru. Mám v bytě vyhlídnutou stěnu, která mě dráždí svou prázdnotou :) a ráda bych ji v létě vymalovala a pověsila na ni 4 malé abstrakce. Snad se to povede. Budu Vás informovat...

---

This post can be also named – playing with the colors. It´s rather different than things I have done the last time. But I am not able to do one and only theme. Somebody is specialized in landscapes, another in still lifes, portraits....but for now I am painting everything I like because I don´t want to bore myself and even You. It´s sometimes very difficult to choose always new and innovative motives – even worse when you are specialized in only one theme. But I admire much those who managed it and are masters in their theme.

After some time when I have painted only particular objects I have longed for just playing with colors and trying how works color regularities. Maybe it´s the right time to remaind the color circle - we can see there which colors  are primary and complementary.

This color regularities works not only in painting – it works when you combine clothes or you choose color to your interior.. Colors are everywhere – surround us, thanks God.

Today painting is the first from the  series „four tempera abstractions“. I have painted it on a small canvas. I have bought four small canvases. I supposed to paint in acrylic, but I haven´t start with this technique yet so I have use tempera I have in my studio and some shadows I´ve borrowed from my daughter – she used them in the school.

Maybe this color playing was caused with my sickness and without energy state. I´d like to get more energy – so I reached for the bright colors. I am painting these abstract painting only for my own use – to hang them in my interior. One wall in my flat irritates me with its emptiness :). I´d like to paint the wall in the summer and hang  the 4 small abstraction on it. I hope I manage it. I will inform you...

Barvy,

 které jsou na kruhu na proti sobě

 se spolu kamarádí a doplňují se

Bílé kaly v modré – The White Callas in Blue

Dnešní obrázek opět obsahuje hodně modré barvy, takže bych v dnešním příspěvku chtěla  rozebrat význam modré barvy a dalších použitých barev podle Susane F. Fincher a její knihy Vytváření mandaly. Nemyslím, že zmíněné významy barev se hodí pouze pro interpretaci specifických kruhových obrazů - mandal. Většina významů barev popsaných v této knize se opírá o různé výklady - psychologické, liturgické, duchovní a jsou velmi zajímavé.

Než se dostanu k citacím, nějaké detaily ohledně obrázku. Je kreslený opět pastelkami, ve formátu 18,5 x 28 cm. Je to abstraktní kresba v tom smyslu, že se kresba neodvíjela od žádného konkrétního objektu, to znamená, že k tomuto obrázku mě nevedla žádná má fotografie, je to svým způsobem „fantazie“. Tento obrázek jsem nakreslila už před dvěma lety a teprve teď jsem si na něj vzpomněla. Když jsem si ho prohlížela po těch dvou letech očima vycvičenýma hodinami kreslení, světe div se, přesto se mi líbil i dnes. Rozhodla jsem se ho jen malinko doladit....A až mu objednám slušivou paspartu bude také k mání na fler.cz.

Modrá barva

Modrá nám připomíná jasnou oblohu, nekonečně se rozpínající vodu a chladné stíny. Modrá představuje klid, jas a mír. Výzkumy ukazují, že elektrická reakce mozku na modrou znamená relaxaci.

Mohl by to být důvod, proč většina lidí má ráda modrou?

Naše zkušenosti s modrou v přírodě nás učí o skutečnostech, které jsou mimo lidské měřítko

(nebe, oceán), a budí naši intuici směrem k porozumění rozlehlého schématu věcí, jehož jsme všichni součástí.

V astrologii je modrá barva spojena s Jupiterem. Je opravdovým vládcem těch, kteří se narodili ve Střelci a Rybách (a kdo, že je tady Ryba? – přeci já :).

Indigo může odhalit probuzení intuice, dosažení moudrosti a rozvíjení hlubší a smysluplnější filozofie v životě. Rovněž se může vztahovat k zážitku tmavé noci duše, pocitu deprese, ztráty či zmatku. Jako temná noc, která musí být prožita před svítáním.

Bílá barva

Bílá představuje čistotu, panenskost a duchovnost. Bílá je měsíčním světlem, mlékem a perlami. A bílá je zároveň nicota, prach a kost.

Před několika stoletími věda objevila, že bílé světlo, když prochází hranolem, obsahuje celé spektrum barev. Bílá pak může v pravém slova smyslu představovat jednotu, ze které prochází mnohost (barev).

Bílá jako Vánoce symbolizuje čistotu svatého dítěte. Děťátko Ježíš je také pozůstatkem dítěte, které bydlí v každém z nás.

Bílá může představovat zvýšenou duchovnost, jas a připravenost na změnu. Rovněž může oznamovat ztrátu energie, výzvu k hledání smyslu toho, co jste, či ukrytých oblastí silných emocí. Pro některé může bílá odhalovat nechuť k obejmutí života v těle, v těle, které je stále svými touhami za něčím hnáno a k něčemu nuceno, které má svůj rytmus a slabosti.

Bílá je připomínkou Světla.

Zelená barva

Zelená je barva přírody, která hýří rostoucí vegetací a příjemně voní čerstvostí. Zelená nám připomíná cyklickou obnovu světa přírody, který umírá a je znovu zrozen s každým jarem, čerstvým a plným skrytých možností. Zelená symbolizuje princip přirozeného růstu a schopnost vyživovat rostoucí věci.

Zelená je pro většinu lidí příjemnou barvou. Goethe vysvětloval pocit harmonie, kterou zelená přináší, pomocí teorie, že zelená se nachází na spojnici protikladů černé a bílé. Podle Goetha je modrá výsledkem zesvětlení černé a žlutá je vytvořena ztmavěním bílé. Z tohoto pohledu je zelená výsledkem smíchání modré, tj. odvozeniny černé, se žlutou, ztmavělou bílou.

Zdroj: Susanne F. Fincher (Creating Mandalas)

           Vytváření mandaly Cesta poznání léčení a sebevyjádření

P.S.: A zde jasný příklad toho, jak je důležité denní světlo pro fotografování uměleckých děl.

Obrázek jsem po úpravách vyfotila při umělém světle. Bohužel, i když máte kvalitní foťák a nastavíte si režim umělé osvětlení, výsledek je velmi zkreslený. Umělé světlo prostě „žere“ barvy :)...Proto tak potřebuji, aby se zase prodloužil den!!! Aúúú.

Takže pokud chcete mít pěkné fotografie svých děl, nikdy nefoťte při umělém osvětlení.

Vzpomínky na podzim - Memories of Autumn

Ano, vzhledem k tomu, že venku vše přikrývá bílá peřina, stromy jsou holé a nebe ocelově šedé, můžeme na podzim plný barev jen vzpomínat. A jak jinak vzpomínám já než obrazem. Dnešní obrázek je v malém formátu, vlastně je to spíše taková „áčtverková“ (A4) studie na pomezí abstrakce. Ovšem, jestli se podle ní zrodí něco většího, to musí zodpovědět mé múzy :). Použitá média jsou  akvarelová podmalba a suchý pastel. A mezi námi – ty barvy mě opravdu těší.

Dnes ale nechci rozebírat  téma barev či malby, ale téma - na co malovat či kreslit. Toto téma je pro mě teď hodně aktuální. Protože mi došly zásoby vhodného papíru, musela jsem se po něčem poohlédnout. A řeknu Vám, pokud žijete na maloměstě jako já, ale máte tvořivou „velkoměstskou duši“, tak to není žádná sranda. Po delší dobu mě zásoboval vhodným papírem místní obchod Optys, ale ejhle mnou vyhledávaný fotokarton formátu A1 došel (že bych ho už vykoupila?) a prostě není. Utěšila jsem svou zoufalou duši fotokartonem formátu A4, a musela jsem přemýšlet, co dál. On totiž dnes tvoří kdekdo (nic proti tomu)  a nejrůznějších technik je neuvěřitelné množství. I nejrůznějších materiálů a pomůcek je spousta, spousta, ale pokud „jenom“ malujete, tak je s materiálem v běžném obchodě problém. Většina papírnictví zná jen běžnou čtvrtku na kreslení..O fotokartonu jsem už jednou psala, je to papír větší gramáže, nestrukturovaný, který snese akvarel (byť se u toho trochu kroutí :). Takže fotokarton není. Do Ostravy před vánoci ani nepáchnu – všude plno lidu. Takže hajdy na internet a shánět. Těžko vám někdo pošle pár velkoformátových výkresů poštou, takže jsem hledala menší formáty – hold teď budu malovat a kreslit „v malém“.

A včera mi přišel balíček!! Zásilka z internetového obchodu s výtvarnými potřebami Altamira.

Udělala jsem si průzkum a nejvíce potřeb je opravdu na tomto portálu. Ale co mě naprosto dostalo je, že jsem jeden den objednala a na druhý (!) den už mi vezla pošta zásilku. Úžasné!

Takže co je v tom balíčku? (o jedné věci zatím mluvit nemůžu – je to vánoční tajemství - takže o tom až po vánocích).

Objednala jsem si bloky papírů formátu A3 a A4 (mají v nabídce i větší A2, ty vyzkouším jindy).

2x blok Discobolos A3, 20 listů, gramáž 230 g/m2, za 146 Kč/ks a 

1x blok Canson Montval 24x32 cm na akvarel,12 listů, gr. 300 g/m2,za 131 Kč

+ poštovné 120.

Vzhledem k tomu, že nejsem profík (rozuměj umělec, co se svou prací živí) a svoji vášeň dotuji z peněz z běžného zaměstnání, musím se pohybovat v cenově přijatelném prostředí (a k tomu před vánoci utrácet za výtvarné potřeby....no toto !). S „Discobolem“ už zkušenosti mám, tak jsem šla najisto. Hlavně mi jde o tu gramáž (čím větší - tím víc vody a barev snese a nekroutí se u toho ). Jednotlivé listy jsou ale slepené po celém obvodu , nejen na horní straně, jak jsme zvyklí u běžného bloku - takže je třeba opatrně naříznou řezákem, tak abychom nezařízli papír a žádné rychlé pohyby u odtrhávání, už jsem si pár papírů takhle natrhla...A Canson Montval vypadá úžasně.

Takže tolik na toto téma a já už se jen těším až načnu další „nepopsaný“ list nového bloku.

Krásný víkend a druhou adventní neděli všem!

Abstraction „Sky in Flames“ – Abstrakce „Obloha v plamenech“

Tento víkend jsem se poctivě věnovala tvorbě, takže jsem spáchala nějaké kresby, studii a také tuto abstraktní malbu. Už delší dobu jsem se chystala na nějaké malby oblohy. Musím říct, že mě fascinuje, jak je někdy krásně zbarvená a často i s dcerami „chytáme“ ranní červánky do objektivu. Tento výjev samozřejmě nejsou jemné narůžovělé červánky, ale drama západu slunce, kdy se zdá, jakoby nebe hořelo...Formát obrazu jsem zvolila 40x50 cm. Malovala jsem pastelem na temperovou podmalbu – kvůli struktuře...

Hezký start do nového týdne všem!

Abstraction Fragile Dream of Rose - watercolor

Abstrakce "Křehký sen o růži" - akvarel

Dnešní abstrakce je malý A4 akvarel. Nějak se mi nechtělo pouštět se do něčeho většího. Poslední dobou tíhnu spíše k těm abstraktněji laděným obrazům. Když jsem chtěla nakreslit něco více konkrétního, ruka ani hlava mě moc neposlouchaly, - tak jsem toho nechala a vzala do ruky štětec a nechala se jen tak unášet...:). K názvu obrazu mě inspirovala písnička od Anathemy Fragile Dreams. Konečně jsem se naučila vkládat videa, takže můžu doprovázet některé své výtvarné počiny hudebními inspiracemi....Protože hudba je velmi inspirující pro malbu...a v mém případě jeden bez druhého být nemůže...Když maluji mám vždycky na uších MP3.....Pokud se podíváte na můj profil na Google+ uvidíte, že mezi mé nej patří Opeth, Apocalyptica, Anathema a spol.....

Abstraction „Fall Impression“ – Podzimní imprese

"tempera,pastel"

     Dnešním obrazem jsem nejspíš uzavřela téma podzimních listů. Snažila jsem se do této abstrakce vložit můj nejpozitivnější dojem (impresi) z podzimu a jeho barev :). Jediný problém je, že na fotce není moc vidět detailnější strukturování obrazu. Jako podmalbu jsem totiž začala používat temperu, kterou téměř vůbec neředím vodou, takže  vytvoří krásnou strukturu, kterou barevný pastel ještě zvýrazní. Listy nejsou pravé – jsou vystřiženy s papíru.

Myslím, že barvy tohoto obrazu mě budou nabíjet v nadcházejícím „temnějším“ období, kdy se barevné babí léto a podzim mění v pochmurný „dušičkový“ podzim a přechází v zimu...

     Zítra vyrážím do Prahy na kontrolu ke svému neurochirurgovi a při té příležitosti opět „nasaju“ trochu té velkoměstské atmosféry :)....po neznámém Berlíně to bude důvěrně známá Praha, kde mám už své vyšlapané cestičky. Snad bude i čas na nějakou kulturu, pokud ano určitě budu referovat..Tentokrát sebou neberu svůj Olympus – přece jen potřebuji cestovat „nalehko“, ale pouze kompakt Panasonic „do kabelky“, takže fotek asi moc nebude...

"detail"

Abstraction "Divided Heaven" - mixed media

Abstrakce "Rozervané nebe"

40 x 40 cm

Už delší dobu jsem chtěla zase namalovat nějakou abstrakci. Po té co jsem viděla opět film Pollock, o kterém jsem nedávno psala, se myšlenka na vytvoření abstrakce stala neodbytnou a jen jsem čekala až budu mít dost energie, abych mohla jít do ateliéru a něco „spáchat“.

Takže včera jsem po měsíci opět dorazila do ateliéru. Na mém stojanu stála moje poslední záležitost Afrodité (dlužím Vám lepší fotografii než byla ta původní, takže dnes bude..). Afrodité jsem „uložila“ do rámu, pověsila na čestné místo...a mohla se věnovat svým abstraktním tendencím..Za tímto ryze abstraktním obrazem, ale stály zcela konkrétní myšlenky...co mě vlastně nakoplo namalovat tento obraz, s tímto názvem je na další blog, takže o tom se rozepíšu detailněji příště.

Hlavní myšlenka totiž vzklíčila v Berlíně..A celou dobu jsem chtěla něco takového namalovat, ale neměla jsem konkrétní představu jaké použít médium atd. Nakonec jsem v téhle abstrakci spojila nejen myšlenky, ale také různá média – má nejoblíbenější – temperu, akvarel a pastel. Temperu především proto, že jsem chtěla dosáhnout toho, aby obraz měl strukturu (viz. detail)...

Rozhodla jsem se teď soustředit především na abstrakci ve velkém formátu a na malý formát si ponechám konkrétní studie, jak jsem zvyklá. Abstrakce totiž není tak lehká, jak by se mohlo zdát. Je to především o kompozici barev. Není to otázka několika minut. Obraz se vyvíjí, jak člověk hledá abstraktní kompozici pro vyjádření toho, co chce. Tento obraz mi trvalo namalovat tři hodiny..Bylo to mnoho vrstvení a míchání a kombinování, než jsem byla spokojená...

Obraz má viditelnou ránu či jizvu, která „rozervává nebe na dvě části“. Jsou v něm soustředěny všechny myšlenky na to, jaké rány nosíme na těle, duši či srdci, jak jsme odtrhování od našich milovaných, ať už vlastní vinou či osudovou, jak se rozdělují národy či  města (viz. Berlínská zeď) a ačkoliv se rána zacelí, jizva vždy zůstává a něco nám připomíná...a už nikdy to není jako před roztržením...

V abstraktní tvorbě je velká svoboda projevu. Když jsem viděla Pollocka tvořit jeho kompozice, tuto svobodu tvorby jsem zřetelně viděla a chtěla ji taky zkusit. Pollock tvrdil, že takto vychází umění zevnitř a není závislé na vnějších objektech...

Ale i když abstrakci může namalovat kdokoliv i dítě, tak pro někoho, kdo maluje a věnuje se tomu intenzívně je podstatné zvládnout techniku. Myslím, že právě v abstrakci se dají zúročit zkušenosti z kresby, malby, kompozice, zákony barev atd a najít pro ně nový projev. A to je, oč se snažím..

               

Abstrakce č.6 – Azalka ve fialové

 

                                            „Abstraction No. 6 – Azalea in Purple“ 
                                                                                 
         

Dnešní obrázek je abstraktní či poloabstraktní studie malého formátu. Já prostě dlouho nevydržím nekreslit květiny :-D. Je v nich tak čistá krása, která bere dech, že neodolám čerpat z této krásy inspiraci. Tady se hodí úžasný citát, který jsem objevila, a který vystihuje vše – díky moudrý Konfucie:

                                          „Ptáte se mě, proč kupuji rýži a květiny?

                                           Rýži kupuji proto, abych měl z čeho žít,

                                                 a květiny, abych měl pro co žít.“

                                                                Konfucius

Často také neodolám a kupuji si květiny jen tak, pro lepší náladu a zároveň si je pak fotím a kreslím...Za co by ten život stál, kdyby člověk z platu platil pouze složenky a kupoval chleba :)...

Studie Azalky ve fialové má opět akvarelovou podmalbu a musím říct, že tato podmalba se mi líbila téměř jako hotový obraz, ale přesto  jsem ještě použila pastely, abych viděla, co to udělá. Pro akvarelovou podmalbu jsem si chtěla vyzkoušet techniku mokrým do mokrého, kdy se mokrým štětcem maluje přímo do mokrého papíru – barvy se krásně rozpíjí a mísí a mají nejasné kontury. Tato technika se mi moc líbí a určitě s ní budu dál experimentovat. I samotná abstrakce je pro mě experiment. Často přemýšlím nad tím, s čím se lidé více identifikují, jestli s abstrakcí nebo konkrétní malbou. Myslím, že v abstrakci si každý může najít "to své", ale přesto lidé mají víc v oblibě obrazy konkrétních věcí – třeba důvěrně známých či těch, u nichž mohou obdivovat tvar a barvy. Nevím.....Mě osobně je abstrakce velmi blízká, i když ke ztvárnění mi paradoxně připadá těžká. Zde přidám citát z knihy o akvarelu, kde se píše, jak na abstrakci teoreticky:

„Abstrakce nutně nemusí znamenat naprostý útěk od reality, často je možné malovat čistě abstraktní obraz zjednodušením zjevně složitých tvarů modelu. Je to otázka potlačení nepotřebného a znázornění pomocí barvy a tvaru jen těch charakteristik modelu, jež ho činí rozpoznatelným“.

 Jenže právě to potlačení nepotřebného, vyhnutí se přílišným detailům tzv. abstrahování je často nejtěžší :) – nevím proč to tak je, ale člověk dost často lpí na detailech – a často zbytečně. Mě osobně se více líbí obrazy, ve kterých jsou línie pouze naznačené, na hraně konkrétna a abstrakce, než hyperrealistické malby. Jenže dosáhnout té lehkosti a vybrat jen to podstatné, aby obraz „fungoval“ je pro mě někdy těžké. Balancuji někde mezi.. Myslím, že to nejspíš také souvisí s tou spontaneitou, kterou jsem zmiňovala minule. Mnohem lépe se mi totiž tohoto dociluje, když se při malbě nenechávám příliš ovládat rozumem a nechávám spíše štětec či prsty, aby dělaly, co chtějí :).....

akvarelová podmalba

Abstrakce č. 5 - Improvizace

                                          Abstraction No. 5 - Improvisation
                                                    watercolor on paper

Dnešní abstraktní malba se bude zdát asi hodně odlišná od všech mých předchozích obrazů a obrázků. Bude to tím, že jsem si zkusila zaimprovizovat. Proto jsem začala s abstrakcemi, protože mi umožňují vyjádřit se úplně volně a spontánně. Abstrakce jsou pro mě ta volná tvorba, ve které je dovoleno vše a mám zde prostor experimentovat. Použila jsem akvarel a bílou temperu na papír. Vybrala jsem si jen tři barvy černou, červenou a bílou - proč? to nevím, ale tuším, že to bude mít něco společného s podvědomím :). Moje improvizace spočívala v tom, že jsem z větší části nechala dělat si barvy na papíře, co chtějí. Použila jsem různé štětce, a to ne zdaleka štětce na malování, ale štětce na natírání - měla jsem sadu štětců z IKEI, se kterými se mi natíralo trochu hůře, nebyly moc husté, ale na tuto abstrakci byly jako dělané, jakoby čekaly až objevím jejich pravou funkci :). Trochu odbočím, protože jsem zmínila natírání - ono totiž nestačí, že si maluji na papíry, ale moje oblíbená činnosti je i natírání, natírání poliček, nábytku čekohokoliv, co potřebuje novou barvu...jsem už také mimo jiné expert na malování stěn, sádruji velice zdatně, a kdykoliv je třeba natírat, jsem iniciátorem a hlavním proveditelem já (samozřejmě s pomocí blízkých - byť kuchyň jsem oškrabala a vymalovala o jedné dovolené úplně sama!!)...Jjj, je to úchylka přiznávám :-D, ale fantasticky se přitom vyčistí hlava...No, bohužel při mém momentálním dlouhodobém deficitu energie už asi hned tak malovat stěny bytu nebudu, ach jo. 

No, vrátím se k tématu Improvizace - nechala jsem barvy volně stékat po papíře, mísit se, některé jsem roztírala štětcemi a jiné zase rozstřikovala kartáčkem (tím na zuby :) bylo to skvělé. Myslím, že jsem nakoukla do toho, jak se musel cítit Pollock, když vytvářel svá skvělá rozměrná díla. Je v tom úžasná svoboda. Takže určitě to není moje první a poslední improvizace :-D. Ale mezi námi - tyhlety expresivní výtvory je možné vytvářet jen v ateliéru či místnosti tomu vyhrazené, protože barva je hold všude...Samozřejmě, že doma bych si to dovolit nemohla, můj pracovní koutek je malý a drhnout po této hře parkety, to by se mi nechtělo :). Vlastně se tak trochu akvarelem připravuji na to, že začnu pracovat s akrylovými barvami. Sice jsem původně přemýšlela o olejových, ale nějak necítím, že by mě olej bavil. Mám ráda barvy (i nátěrové :) ředitelné vodou. Vadilo by mi, že olej dlouho schne, pokud bych si tedy zvykla na pach terpentýnu. Akrylové barvy jsou právě to, co mi asi bude vyhovovat. Už jsem si koupila malinká plátna, abych hned nezačala "prznit" ty velká, která jsou už dražší, takže až si konečně pořídím ty akryly určitě to bude poznat :).

A nakonec malý citáteček. Böcklin kdysi řekl:

"Dokonalé umělecké dílo se musí podobat velké improvizaci. Tzn. že všechny předcházející úvahy, rozvrhy a kompozice mohou být pouze přípravami a  svým výsledkem může být umělec nakonec sám dokonce překvapen...."

Abstrakce č. 4 - Krajina

                    
                                         Abstraction No. 4 - Landscape
                                                      pastel, 35x35 cm

Tak dnes opět něco z mého abstraktního tvoření. Dnešní obrázek jsem namalovala bez promýšlení, které předchází mým obrázkům, prostě jen tak "z nálady". Věděla jsem jen, že bych chtěla nakreslit nějakou imaginární krajinu, stoupla jsem si ke stojanu a výsledek je zde. Abstraktní obrázky  maluju většinou ve chvíli, kdy se chci oprostit od formy,  od malovat "něco, podle předlohy" a chci nechat jen promlouvat emoce, které se někdy těžko vyjadřují slovy či formami.....Tak snad si  i vy v tomto obrázku najdete to nevyslovené pro sebe :-D

Abstrakce č. 3

                                                       Abstraction No. 3
                                      pastel with watercolor underpainting, 32x32 cm

Na této abstrakci jsem si vyzkoušela opět techniku kombinace akvarelu a pastelu bez nějakých formálních omezení...Stále beru abstrakci jako hru a myslím, že v každé jakkoliv vážně pojaté tvorbě by mělo zůstat místo pro hravost..Líbil se mi moc citát od Picassa, který prohlásil:

„V patnácti jsem uměl kreslit jako Rafael a celý život mi trvalo, než jsem se naučil kreslit jako malé dítě.“

Takže, mimo tu hravost, jsem si na tomto obrázku vyzkoušela techniku přípravy papíru na akvarel,

a jsem velmi ráda za ni. Podstata přípravy papíru, který má menší gramáž a není přímo vyrobený pro akvarel, je jeho namočení a napnutí papírovou páskou. Při následné malbě akvarelem má sice papír tendenci se opět hýbat, ale tím, že je velmi dobře fixovaný po okrajích,je to slabé, oproti tomu, když jsem malovala minulou krajinu a kroutil se papír i po krajích. Když ale malba zaschne, papír se opět krásně narovná a je připraven na pastel - a to je to nejdůležitější, co jsem potřebovala... Na tomto obrázku jsem si mimo jiné zkoušela nástřik barvy z kartáčku na zuby (starého :), udělá to opět zajímavý efekt. Nemyslím, že bych technice akvarelu nějak propadla. Má svoje pro i proti, jako každé médium. Nicméně hledám ty techniky, které by moje pastely zase posunuly dál a zdokonalily a kombinace akvarel-pastel je velmi plodná :). Při studiu knihy o akvarelu jsem narazila i na akvarelové pastelky, a ty bych taky ráda někdy vyzkoušela v kresbě – jsou to pastelky, které se pak dají rozmývat vodou a můžou vznikat zajímavé kresby...

                                           Akvarelová podmalba, vskutku dětská :-)

Potřeby pro napnutí papíru 

1) papír namočit intenzivně na tácu ve vaně, nechat odkapat

2) mokrý jemně vyhladit žínkou na pevné desce

3) namočit žínkou papírovou pásku a přilepit

4) nechat dobře proschnout, nelépe přes noc

Abstrakce č. 2

    
Takže jsem už dokončila rozpracovanou abstrakci č. 2. Je malovaná opět pastelem,
na formátu 40x50. Je opět pestrá, použila jsem jasné barvy, které jsem přes sebe vrstvila ve svislých nebo vodorovných tazích a sledovala jaké další barvy vznikají jejich překrýváním. Je přece jenom více geometrická než předchozí, která byla více nahodilá.
Abstrakce sama o sobě má tolik možností, kolik jich jen člověk dokáže vymyslet, takže určitě nezůstanu jen u toho způsobu malby, ale zkusím všechno možné. Příště mám v plánu paletu barev omezit a pracovat pouze s několika barvami, ale jakým způsobem, to je ještě nevím, to mi doufám, napoví až ten čistý papír, který si nachystám na stojan. Při tomto druhu malby se nechávám naprosto volně unášet intuicí či citem.... Nicméně, předtím než nakouknu do dalšího abstraktna, budu pracovat na své rozpracované krajině a nadále skicovat - to je plán :).
A dnes opět citátek k zamyšlení z knihy Michaela Cunninghama Za soumraku, přiznám se, že kniha až tak nesplnila má očekávání, asi jsem čekala příliš :) - ale děj se odehrával v uměleckých kruzích, takže tak trochu jsem si na své přišla, a panu spisovateli nemohu upřít schopnost sugestivě, ale vůbec ne nudně popisovat atmosféru New Yorku...
 "...co člověk hledá v umění - záchranu před osamělostí a subjektivitou, pocit sounáležitosti v historii a v širším světě, lidskou záhadu, zároveň osvětlenou a prohloubenou: Giottovými vyhnanými Adamem a Evou, Rembrantovými posledními autoportréty, fotografiemi Walker Evanse z Hale County. Umění minulosti se nám pokoušelo poskytnout něco podobného - pohled do hlubin jiného člověka."

A trochu květnaté atmosféry .)....úlovky z víkendu..

Abstrakce - hra s barvami

                         

Abstraktní malba je něco, co jsem vždycky chtěla zkusit. Dnešní obrázek je moje první abstrakce pastelem, je malého formátu pouze A4 - taková zkouška :). Další abstrakce už bych chtěla malovat ve větším formátu.. Inspirovala mě k němu fotografie Babočky paví oko v atlase motýlů, který si ráda prohlížím, - fascinovalo mě, jak příroda dokáže krásně namíchat barvy na křídlech tohoto tvorečka, a tak jsem si řekla, že bych to ráda zkusila převést do abstrakce.
Abstrakce je pro mě čistá hra s barvou, kdy se nemusím soustředit na formu či línie, porovnávat s realitou atd. Je to naprosto volná tvorba a myslím, že v mém malování bude mít stálé místo, i když budu nadále kreslit i konkrétní věci. Abstrakce je pro mě jako hudba, a protože nehraju na žádný hudební nástroj ani nezpívám :), mým nástrojem jsou barvy, které mají také své vibrace stejně jako tóny. Hudba je pro mě naprostá abstrakce ještě k tomu neuchopitelná a neviditelná, i když vím, že i v ní existují určité (až matematické) zákonitosti.
 Myslím, že k tomu zrealizovat svůj nápad o abstrakci mě dovedla také četba mistra abstrakce Wasila Kandinského, takže dnešní úryvek bude opět z jeho pojednání:

"Čím svobodněji se abstraktní složka formy může uplatnit, tím jasnější a přirozenější (primitivnější) je také její vnitřní znění. Prokáže-li se, že v určité kompozici jsou figurální formy více či méně zbytečné, je lépe se jim vyhnou a nahradit je formami ryze abstraktními nebo alespoň silně abstrahovanými. Nejvyšší autoritou a soudcem, rozhodujícím o kroku směrem k abstrakci však musí být cit. Čím častěji se umělec uchýlí k abstraktním nebo abstrahovaným formám tím důvěrněji se s touto říší samozřejmě sžije a tím hlouběji do ní pronikne. A společně s ním i divák, který tak získává nové zkušenosti s abstraktním jazykem, aby jej nakonec rovněž ovládl.
Musíme si však položit otázku: nebylo by snad lepší se předmětnosti zcela vzdát a věnovat se raději objevování ryzí abstrakce? Takto položená otázka má jistě své oprávnění, a uvědomíme-li si způsob, jímž  obě formální složky (předmětná a abstraktní) spolu souznějí a kontrastují najdeme na ni zároveň odpověď. Stejně jako každé vyřčené slovo (strom, obloha, člověk) také každý předmět vyvolá příslušnou vibraci. Připravit se o ni by znamenalo ochudit výrazové prostředky, jež máme k dispozici."