Letní louka

"Summer Meadow"
30x40 cm

pastel, akryl

O dovolené jsem začala nový obraz, měla jsem spoustu plánu, kolik toho za volno vytvořím a houby,
život zas chtěl jinak a tak jsem obraz dokončila až tohle pondělí.
Mám z něho dobrý pocit, vyšel tak, jak jsem chtěla a to je pro tvůrce docela luxus a zadostiučinění.
A jak tak koukám, konečně se do mé palety vkrádají teplejší a pozitivnější tóny.

Bylo na čase, ta moje melancholie už nebaví ani mě.
Ale přesto se nějak přes ni nemůžu úplně přenést. Zatím. Jsem v procesu.
Strašně ráda bych namalovala obraz, na kterém přímo vybuchují pestré barvy, plný energie - takový akumulátor - z kterého bych zpětně čerpala energii i já. Takové malířské perpétum mobile, ja obrazu obraz mně. Snad je to jednou povede......
Ale letní louka je o pozitivitě a naději, o tom, že je hezky na světě, zvlášť teda na té louce (v Kauflandu už tak ne.
Protože jak zpívají  Please the Trees (které jsem při malování poslouchala):
Happy cause I found out the walls aren´t really there!
Jsem šťastná, protože jsem zjistila, že ty zdi ve skutečnosti neexistujou, že prostě byly jen ve mně, v mé mysli. Takže je třeba osvobodit duši ze čtyř zdí, co vypadaj jako basa a nechat ji pořádně proběhnout na louce.....

Po prvé jsem použila jako podmalbu akryl a snažila se o intenzivní strukturu, která malbě dá další dimenzi....
Akryl mě baví, je to neprobádané médium, které si žádá mou pozornost a fajn mu to s těmi pastely klape.

Letní louku můžete koupit ZDE

 Shelly mi dělá v aťasu dost často společnost, a je mu tam očividně dobře...

V levných knihách jsem ulovila  za 79 Kč (!) do své sbírky tento barevný poklad pana Matisse,

skvěle ladí s mým nově natřeným stolečkem a gerberami :-)

Open Window

Co uděláte když Vám někdo zavře dveře před nosem?
Otevřete okno něčemu jinému, někomu jinému :-)

Tento obraz jsem malovala na zakázku jako narozeninový dárek pro maminku mé kamarádky, aby měla ve městě každý den krásný výhled z  okna.
Byl to po dlouhé době můj další "realistický" obraz a jsem ráda, že jsem ho mohla tvořit.
Dlouho jsem se totiž nacházela v období, kdy jsem nebyla schopna okno otevřít a jen zírala na zavřené dveře, proto ke mě ani nepřicházely ty správné vizuální představy, jak by měl obraz vypadat....nedokázala jsem to téma v sobě najít a malovat něco, pro co nedokážu najít v sobě rezonanci, prostě neumím a nechci.
A ejhle sešel se týden s týdnem, měsíc s měsícem a najednou zde byla ta správná představa.

(fotka malinko "požrala" teplé tóny,

 bohužel jsem fotila obraz před expedováním za deštivého dne...)

Tvořila jsem dle fotografické předlohy, nikoliv vlastní, ale namíchala jsem si do obrazu své vlastní ingredience - naději, čerstvý svěží vánek vanoucí ze zahrady, jemnou křehkost květů ve váze, snění,...pootevřené okno své duše vstříc pěkným věcem - smutku a trápení už snad bylo dost....
Obraz je malovaný jenom suchým pastelem, ale ráda používám pastel jako barvy a vrstvím ho, obraz je mnohovrstevnatý, každou vrstvu zafixovávám, každé vrstvě dominuje jiná barva.
Výsledkem je pak takové ála impresionistické "tetelení" barev.

použitá paleta barev je sice chladnější, ale i maličko teplé barvy jsem použila k oživení a prohřátí...

Aby obraz opravdu evokoval okno je malován ve formátu 50x70cm..

Přeji tedy jeho majitelce, aby jí pohled z tohoto okna dělal stále radost. Co jiného si tvůrce může přát.

I Shelly se přišel podívat, co to máme v ateliéru za nové okno :-D

Série Hudební Múza: Kolik váží vaše touha?

MusicMuse Series I.

How Heavy Is Your Desire?
pastel, tempera
35x35 cm

To si tak dávaj rande v mém aťasu hudební Múza a ta výtvarná a já tam stojím u stojanu na uších MPtrojku a sypu na papír své dojmy z jejich vzájemného působení....Bez hudby se prostě nedá žít, tvořit, dýchat.

Ovlivňuje mě tak až to konečně prosáklo i do mých obrazů, a jak vás jednou ten hudební Múzák políbí, jste ztraceni..... v abstraktním světě barev a impresí. 
Hudba je totiž pro mě abstraktní záležitost. 
Neznám noty a dodnes nevím, co jsou trioly....ale rytmus ten znám a mám - svůj. 

Život má totiž svůj rytmus, jakmile z něho vypadnete, nic se nedaří, všude jen disharmonie, ale když ten rytmus zachytíte, tu jemnou nuanci vibrací svého já.....tak buď tančíte, zpíváte nebo malujete...

Názvy obrazů pro tuto sérii si tak budu vypůjčovat od svých hudebních Múz z jejich písní.

Jako první obraz této série je malován pod dojmy ze stejnojmenného alba kapely Zrní Kolik váží vaše touha?

Abstrakce malovaná pastelem, pigmenty patlané prsty, ale s pevným podkladem z tempery, která vytváří jemnou strukturu. 

Nic víc se k tomu nedá napsat, musíte poslouchat tu hudbu zvuků a barev....a třeba s tím budete rezonovat a třeba taky ne....

Ale nemůžu se nezeptat: Kolik váží vaše touha? 

Nemusíte ji vážit ani o tom psát....stačí poslouchat - svou touhu !-)
----
Aktuálně zrovna pracuji na obraze na zakázku, rodí se pod rukama a je to radost - tvořit pro někoho, aby mu finální obraz dělal radost.....a mě dělá radost tvořit :-)

A při této rozměrnější realistické práci jsem zjistila, že nutně potřebuju svoje kreslící "řemeslo" trénovat. 
Už vůbec neskicuju a nekreslím, prsty jsou ztuhlé, ruka neposlouchá.....a tak je třeba čmárat.
To si tak sednu na lodžii a chci kreslit spícího kocourka, no ale pendrek, najednou proletí moucha a model je v tu ránu v čudu (prej spící...)....no a tak se líp kreslí "úroda"- kytky listy rajčata....¨

Taky jsem minulý měsíc přepracovala malinko jedno mé starší zátiší. Tak nějak pořád lítám mezi abstrakcí a realismem, až se to propojí a vznikne abstraktní realismus - pak to bude vončo....

Tropický koktejl - revisited

pastel na akvarelové podmalbě

originál k zakoupení ZDE

Taky jsem začala pracovat na svém elektronickém portfoliu ZDE

Mějte se krásně a brzy zase v mém ateliéru nashledanou!

V krajině snů....

Zdravím Vás všechny,

opět z mého ateliéru....
Ateliér je moje útočiště, místo, kde můžu být sama sebou a nemusím hrát žádné "role"....a tak ve dnech snížené obranyschopnosti vedou mé kroky hlavně tam....Pokaždé se tam strašně těším a sama občas nemůžu uvěřit, že jsem dokázala obhájit si svůj soukromý svět a místo, kde čerpám energii už jen tím, že vstoupím do dveří a zavřu za sebou....
Dveře mého ateliéru jsou rovnou i dveřmi do světa Fantazie a Múz.....už nemusím na ty dveře bušit - mám od nich svůj vlastní klíč :-D
A občas se vydám na procházku krajinou snů...s pastelem v ruce a okem zasněným a zahleděným někam jinam...mimo.....

V krajině snů
suchý pastel 27x27 cm
včetně pasparty na míru 50x50 cm
 cena 650 Kč + 130 Kč poštovné 

Už delší dobu zvažuju vytvoření prostoru, kde bych shromáždila své obrazy nějak smysluplně a zároveň, aby bylo vidět, že jsou k prodeji a za co....ale zatím nejsem schopná se k tomu dokopat....jsem umělec, co se neumí prodat......a přitom naprosto uznávám heslo, které mi ukázala nedávno moje dcera (budoucí umělec) na mobilu:

zdroj:

Edit: Mám velice moudré čtenářky a tak rovnou k obrázkům, které budou zamýšleny na prodej, budu dodávat i ceny zde....!-))))

Ateliérové zátiší anebo tvůrčí binec...je tak osvobozující nemuset uklízet !-)

Žena v rámu - pastel

Přeji hezký den,

po nějaké době Vás zase pozvu do svého ateliéru.
Už nějakou dobu jsem pracovala na figuře, jejíž skicu už jste tady jednou mohli vidět v listopadu. Tentokrát jsem se konečně pustila do samotného obrazu.
Obraz je ze série "Žena" a nazvala jsem ho "Žena v rámu" (Woman in the Frame) a když se mě zeptáte proč, tak vlastně ani nevím :-) - názvy obrazů přicházejí někdy prostě samy......

Žena v rámu, 40x50 cm

První obraz z této série jsme kreslila uhlem, ale jasně jsem cítila, že mě toto médium omezuje a nedokážu dobře některé nuance a technické záležitosti, které přináší malba figury vystihnout a zpracovat tak, jak bych chtěla. A tak nikoho nepřekvapí, že jsem opět sáhla po mém starém dobrém suchém pastelu, protože s ním se mi pracuje prostě nejlépe - dobře se mi stínuje, modeluje, vrství............prostě dělá, co mu řeknu :-).
Zvolila jsem monochromatické barevné ladění, takže jsem malovala pouze čtyřmi odstíny šedé a bílým pastelem.
Myslím, že toto ladění napomáhá právě i intimní atmosféře a určitým pocitům, které jsem chtěla vyjádřit.
A tak nějak doufám, že divák si v obraze nejde to své, čím ho oslovuje, i když to klidně může být odlišné od toho, co cítím k obrazu já.

Hrozně mě baví číst v komentářích, když mi čtenáři a diváci píšou, jaké pocity v nich mé jednotlivé obrazy vzbuzují. Je to hodně zajímavé a já si i díky tomu třeba uvědomím  některé věci, které jsem na vědomí  neměla...je to prostě taková příjemná a zajímavá zpětná vazba.....
Protože pro mě jako tvůrce je dívat se na své obrazy jako dívat se do zrcadla a víte, jak to někdy je, člověk je příliš subjektivní a nedokáže se od pozorovaného objektu odpoutat - podívat se na něho jakoby zvenčí - toto dost dobře nejde právě ani s obrazy.

Původně jsem vlastně chtěla pokračovat v malbě krajin, ale neměla jsem důkladně promyšlenou techniku, kterou by bylo nejvhodnější použít, byla jsem nejistá i co se týče volby barev a jasně jsem cítila, že obraz potřebuje v mé hlavě dozrát......A uzrál asi právě mezitím, co jsem se plně soustředila na figuru ženy. Když jsem ji dokončila, tak jsem už začala pomalu skicovat budoucí krajinu...

Pidi ateliérové zátiší :)

Při práci se suchým pastelem, je dost nutné dobře ošetřovat ruce, protože hodně vysychají a kůže má tendenci praskat, ale zas si člověk nemůže moc zamastit ruce, aby "nezmastil" celý obraz :-). 

Proto je krém na ruce v ateliéru nutnost. Chtěla jsem zkusit také pracovat v tenkých rukavicích, abych ruce a především prsty ochránila, ale vůbec to není ono - ten jemný cit, jak regulovat tlak na papír, jak rozmazat prášek atd. ten má prostě člověk opravdu v prstech a dokážu ho předat na papír jedině bez bariér (bez rukavic). Pastel si prostě žádá můj bezprostřední dotyk a upřímně, tuto techniku miluju právě proto, že se obrazu můžu jemně dotýkat a nestojí mezi námi štětec :-)))

Nad odpočinkovou částí visí "Nebe v plamenech" .-)

Obrazy, které mi dělají společnost v ateliéru.......

.....ono vůbec s nabídnutím obrazu k prodeji je to zvláštní. Jako tvůrce potřebuji přestřihnout pupeční šňůru, která mě spojuje s obrazem - někdy to trvá hodně dlouho, někdy krátce a někdy nejsem schopna dát obraz k dispozici vůbec. Něco jiného je, když člověk už od začátku maluje pro něho - tudíž na zakázku.
S volnou tvorbou je to ale mnohem těžší :-)
Hodně dlouho trvalo, než jsem se odhodlala nabídnout k prodeji první obraz z této série "Sedící žena", ale uzrál čas a namalováním jejího "druhého dílu" se to asi uspíšilo....
a v tomto případě už je pupeční šňůra přestřihnutá a jsem připravená "své dítě" poslat do světa....:-)
Jestli někdy bude na prodej Žena v rámu, to ví momentálně jen moje Múza anebo Bůh malování :-).
Tento obraz se tedy už brzy objeví na mém eshopu na fleru.

"Sedící žena", 30x45 cm

Tak snad se vám "virtuální tour" po mém ateliéru líbila, budu se těšit na vaše komentáře a přeji vám pěkný den!!!

V novém roce....."Podzimní krajina"

Zdravím Vás všechny v novém roce,

poslední měsíc jste tady mohli vidět především fotky z mého adventního kalendáře 

a téměř žádnou tvorbu. Není to ale tak, že bych nic netvořila, naopak měsíc prosinec byl z hlediska tvorby velice hektický. Pracovala jsem na zakázkách, které musely být hotové do vánoc, protože byly zároveň vánočními dárky. 

V ateliéru jsem proto trávila dost času, abych vše stihla, kolikrát i třikrát do týdne....né že bych si stěžovala, naopak :-). Práce na zakázku má své výhody i nevýhody - výhodou je, že dostanete za své umění zaplaceno :-) a také, že je na Vás vyvíjen určitý tlak - toto je výhoda i nevýhoda - člověk pod tlakem prostě nemůže tvorbu na obraze vzdát, když se mu nechce, nemá čas nebo má pocit, že je to mimo zónu jeho komfortu....

Musím přiznat, že jsem nejednou bojovala sama se sebou i s obrazem, protože se mi nedařilo....ale díky tomuto jsem se i spoustu věcí naučila, jak o sobě tak i o tom, co chci tvořit a co ne (a není to otázka peněz, neboť mě to neživí). 

Jsem moc vděčná kamarádce Míše, která mi zadala tolik zakázek a ještě si koupila další hotové obrazy z mého ateliéru, protože takový "pohyb" z ateliéru ven ještě moje obrazy nezažily :-).

Doufám, že jí budou obrazy doma dělat velkou radost i obdarovaným, protože to je ve finále největší odměna pro malíře. Je super pak přijít někam na návštěvu a "potkat" se se svým obrazem a vidět ho viset na zdi.....

Takže když jsem trávila před vánoci spoustu času v ateliéru, logicky jsem o vánocích do ateliéru ani nezašla, potřebovala jsem naprosto vypnout. Ale člověk to stejně dlouho nevydrží  a já už na Nový rok šupajdila za svými Múzami, protože už mi v hlavě "strašil" obrázek, který jsem chtěla dotvořit.

Musím říct, že volná tvorba, kdy nejste omezeni zadáním je úžasná, ale pro spoustu profesionálních umělců je to asi zároveň i luxus - malovat si jen to, co chtějí....

Já si ten luxus dopřávám :-)...Tuto krajinku jste tady už mohli vidět jako akvarel, který sloužil jako podmalba pro další tvoření. 

Obrázek (je velice malý - menší A4 cca 18x24) jsem dotvořila suchým pastelem a nakonec inkoustem Ecoline....(Ecoline je skvělý inkoust - tento je sépiové barvy)..

Takže vlastně jsem použila kombinovanou techniku (mixed media).

Pravdou je, že krajiny jsem už dlouho nemalovala, je to také tím, že nemám moc dobrých fotek krajiny, které by se hodily k malbě a podle cizích fotek nemaluji, no a na plain air mi zatím teda čas nevychází, takový luxus už si dovolit nemůžu :-)...

Na podzim ale celkově více fotím venku fascinovaná barvami přírody a tak se občas nějaké foto "zadaří"..

A právě slovo "zadaří" je zde velice relativní, protože podle dokonalé fotky se malovat nedá - nezbývá tam místo na fantazii a jen člověk kopíruje, navíc dokonalou fotku raději vystavím jako fotku než ji jen přemalovávat. No není to někdy jednoduché s těmi náměty :-)..

Docela bych teď ráda namalovala krajin více - takových náladovek, spíše hraní si s barvami než s formou....

Ovšem i v krajině na malíře čeká pár "chytáků" - taková perspektiva nikomu nic neodpustí :-)....

Já ale doufám, že se Vám moje "podzimní krajina" bude líbit.

V ateliéru taky více pokouším kresbu podle "živých" objektů, přece jen malovat stále jen podle fotek není úplně vončo. Jestli jsem si něco při malování na zakázku ověřila tak to, že malovat portrét člověka, kterého jsem nikdy neviděla, podle fotky, je o nervy a malířskou čest....člověk je tak odkázán na svou představivost, a umění modelace a anatomie a v tomto nejsem nijak kovaná, to přiznávám rovnou.....

O to více nechápu lidi, co se dokáží něčím takovým "živit", že kreslí portréty cizích podle fotek, uff....

Upřímně - mě by to nebavilo...je to defakto jen umění dobře kopírovat a v tom nevidím žádné naplnění svých tvořivých ambicí....

I když to neznamená, že to občas pro dobrou kamarádku neudělám !-)

A jestli jsou nějaké chytáky v kresbě podle živého objektu, tak je to rozvržení obrazu 

a celková kompozice..

Prostě, pořád je se co učit :-)) a já se těším, co se letos naučím nového a kam se zase moje tvorba posune...

Přeji i Vám v novém roce hodně inspirace a krásy kolem sebe!!!!

Skicování a hotový obraz Psí dámy Barušky

Zdravím všechny milé návštěvníky mého ateliéru,

od té doby, co jsem se zabydlela v novém aťasu mám pocit, že musím dohnat všechno,

 co jsem zameškala a tak kreslím a maluju a maluju a kreslím :-)......

A v ateliéru trávím každou volnou chvíli, kterou si kradu, kde se dá.

Taky se mi nahromadily před vánoci nějaké zakázky, takže mám radost, že můžu tvořit pro své kamarádky a známé...Dělám hlavně skicy k objednaným obrázkům, zkouším a promýšlím, jak co bude fungovat, čím malovat atd...Tuto kreativní část, kdy mi zadaný obraz vzniká teprve v hlavě mám taky moc ráda, pak už jen ho uspokojivě dostat na papír :-)

Jedna taková maličká rychlo skica k objednávce je i tento psí fešák Matýsek, nakonec ji na finální obraz nepoužiju...ale aspoň jsem si ho načrtla uhlem...

Tím pádem na vlastní tvorbu a obrazy, které chci malovat čas nemám, tak jsem zase jen na rychlo načrtla skicu k novému obrazu, na který se časem chystám - je ze série Žena. Takových obrazů bych totiž chtěla namalovat více...uvidíme...

A jeden obraz na zakázku už je hotový a čeká na dodávku pasparty na míru, aby mohl putovat ke své majitelce Haničce - Psí dáma Baruška.

A maličký postřeh z mého nedělního působení v aťasu, který jsem si zapsala mezi jinými do deníku. 

Ne že bych si chtěla hrát na nějakého básníka, spíše jsou to opravdu útržky myšlenek, které pak někdy třeba zapracuji do obrazů:

Melancholický listopad pláče a jeho slzy stékají po okenním skle, tuší, že už brzy se zastaví na své pouti zakleté v mráz.....

A ještě bych ráda připomněla moje stránky, kde je ucelená galerie mých obrázků,

které jsou roztříděné podle námětů:

http://www.mojepastely.estranky.cz/

Krásný konec listopadu Vám přeje eM.

Nevzdávejte květiny - Don´t Give Up Flowers

Zdravím Vás všechny a vítám opět ve svém ateliéru.

Dneska celičký den prší už od rána, botičky promáčené tancem mezi kapkami deště schnou pomalu a tak to kompenzuji horkým zázvorovým čajem....Pěkné babí léto...
A tak jsem si řekla, že je třeba dopřát si něco květin....
Dnešní článek je nazvaný dle mých myšlenkových pochodů, které pochodovaly mou hlavou při malbě tohoto obrazu....Už jsem nedávno zmínila, že jsem tento obrázek začala před nějakým tím měsícem a následně odložila ad akta: nějak se mi to nezdá, není to ono...Ale když chodíte každý týden do ateliéru a mezitím malujete nebo tvoříte něco jiného, najednou k Vám začne odložený obrázek promlouvat.
Něco jiného je, když ho šoupnete do složky, to je víceméně šance na znovuoživení ztracená...ale když tak postává u zdi, tak může svému stvořiteli ledacos našeptávat....třeba ať to zkusí znovu a jinak....
A tak jsem nevzdala květiny...

Poslední dobou by to mohlo vypadat, že vzdávám svou tvorbu, ale nemylte se, prosím. Spíše nadchází období změn, které mi zamíchají volným časem a navíc budu dokonce měnit místo svého tvořivého působení.
Ano, přiklepli mi nový ateliér, třikrát sláva, třikrát hurááááá...!!!!!!!!
Takže si dovedete představit, že se už v duchu loučím s tím starým a nerozpracovávám nic nového. Než se vyřídí oficiality, tak už pomalu začnu balit svých pět švestek a  nový ateliér připravovat na zabydlení. Jsem z té myšlenky unešená, je to jako si zabydlovat svůj nový pokojíček  - jen můj - takový, jaký doma nemám...
Už mám rozměřeno, čmárám si plány, v hlavě rozmisťuji jednotlivé věci a těším se na takové to zútulňování.....ale o tom zase příště...Tohle je vlastně taky tvorba, jen prostorová :-))....

Před  - fáze vzdávání....

Dnes tedy obraz květin Rododendronu pastelem s podmalbou akvarelem, formátu A3.

Po - fáze dokončení....

Tak to dopadá, když máte pocit, že objekt vypadá na fotce fajn a myslíte si, že obraz bude ještě lepší - opak je pravdou. Ano, kresba dle fotografie se může zdát jednodušší a upřímně ve srovnání s kresbou dle 3D modelu, taky jednodušší je. Ale moje obrazy nejsou nikdy kopií fotografie, to by mě nebavilo...Mám vždycky nějaký námět a pak ho přetvářím v obraz podle sebe, měním barvy, atmosféru, cokoliv se mi zachce, něco uberu, něco přidám...Ale při výběru tohoto referenčního fota jsem to nějak nedomyslela anebo jsem si spíše myslela, že zvolená kompozice bude fungovat....
Dodnes si myslím, že to není úplně vončo, že už jsem nakreslila spoustu lepších květin a vymyslela lepší kompozice či úhel pohledu a detail...ale nevzdala jsem to a dokončila dílo, tak nejlépe jak to šlo.
Nešlo o to vzít téma a udělat ho znova, to by samozřejmě mohlo vypadat zase úplně jinak a lépe, ale prostě obrázek dokončit i přes počáteční nevoli....A myslím, že i toto je pro tvůrce důležité, dotáhnout práci do konce, i když o ní mám pochyby... Protože i pochyby Vás mohou něco naučit a posunout Vás dál, i když to tak momentálně nevypadá.
 Vím, že s odstupem času nebude tento obrázek patřit mezi "top ten", ale je pro mě symbolem toho, že bych se neměla vzdávat, i když se zrovna nedaří - protože každý den není posvícení a pokaždé Vás Múza nepolíbí (má toho holt tahle Bohyňka hodně:)

Takže: Nevzdávejte květiny :-)))) a mějte krásný den, i když Vám třeba nateče do střevíčků - pak si vychutnáte to teploučko, když je vyzujete, namočíte do horké vody a pak navléknete vyhřáté ponožky !-DD

Krásné dny Vám přeje eM.

Pastel Abstraction: Heart of Summer

Zdravím Vás opět po nějaké době,

ačkoliv se tady na blogu chvíli neobjevila nová tvorba, v mém ateliéru se přesto pořád něco děje. Tak nějak pocitově mi vyšlo, že po ztvárnění figury ženy, což je naprosto konkrétní záležitost, jsem měla teď chuť "střihnout" si nějakou tu abstrakci.
A když už jsem namalovala jarní abstrakci, bylo načase namalovat něco letního - zhmotnit své pocity v barvách :-). Možná je Vám docela horko a oči musíte trochu přivřít, aby Vás pohled na ty syté barvy příliš neoslnil - ale to je v pořádku - díváte se přímo do "srdce léta" (Heart of Summer)  :)......Není divu, v těch nedávných tropech se mi vařila hlava i krev a ani v ateliéru se mi moc tvořilo nechtělo a tak se to projevilo i na papíře...
Ale řeknu Vám, takovýto obraz Vás krásně zahřeje v zimě. I roční období jsou nerozlučně spojená s barvami - zatímco se v létě chladíme pohledem na všechny odstíny modré až fialové (takové barvy budou na mé paletě zase v zimě:), tak v zimě se potřebujeme prohřát sálavými a teplými barvami... Zdá se, že já, věčná zimomřivka, se pokouším schovat si nějaké to teplo na zimu - uskladnit ho v obrazech .-D.
Tentokrát jsem se při malování abstrakce nechopila štětce a temper, ale vrátila jsem se k mé největší lásce - pastelům. Prostě s nimi mi jde nejlépe vyjádřit to, co chci.
Abstrakce je čistá hra barev, ale zdá se, že i tahle hra má svoje pravidla. Například jsem zjistila, že pokud chcete udržet určitou lehkou a teplou atmosféru malby, tak tmavé barvy jednoznačně chtějí být v dolní části obrazu - jakoby uzemňovaly to horkost a neuchopitelnost.....
Při abstrakci se člověk hodně učí, jak barvy fungují - nepřeplnit prostor barvami, zkombinovat je tak, aby byly oku lahodící, vytvořit jednotlivé barevné plochy tak, aby obraz nepůsobil roztříštěně a naopak udržovat nějakou jednotící linku.
Abstrakce je z větší části záležitost intuice a podvědomí, ale oko to tady usměrňuje :-)

Ať se Vám líbí a krásný barevný den Vám přeji!

Srdce léta

V letních horkách je v ateliéru nejlepším přítelem větrák .-)

Horká pastelová paleta s kapkami chladivě modré....

Když je na všechno moc horko anebo mě zmáhá únava,

natáhnu se na gauč a čtu si staré ročníky mého oblíbeného časopisu,

zapisuju si citáty nebo myšlenky pro blog či úkoly na příště.....

Žena v mém ateliéru čeká na svůj rám.....

Na co asi myslí?

Jablko nepadá daleko od stromu.....

Apple does not fall far from the tree.....

......každopádně u nás doma určitě nepadlo daleko. Dnes Vám představím poprvé tady na blogu dílko mojí už za pár dní 15-ti leté dcery, která se chystá na přijímačky na uměleckou školu. ).....Ačkoliv jsou prázdniny dcera pilně pracuje na svém portfoliu a  určitě je znát, že miluje zvířata -speciálně kočkošelmy. Každopádně tento jaguár americký se jí dle mého moc povedl.

Je na formátu A3 a je malovaný suchým pastelem...

Jak se Vám líbí? Mě moc! :)

Krásné léto Vám všem přeje eM!

------

...at least at our home :-). Today painting is painted by my older (almost 15 years old - in a few days) daughter. Even she has holidays she is preparing for entrance exam  Secondary Art School entrance exam - working on her portfolio... I think it´s clear she loves animals - especially cats - wildcats. This painting of jaguar american is on A3 format, painted with dry pastels.

How do you like it? I like it very much! :-)

I wish a lovely summer to all of you!! eM

A jaké další šelmy obývají pokoj mé dcery?

And what other wildcats live in my daughter´s room?

..mám jednu tlapku dlouhou...:-D

...I have one paw long....

.....kocouří pán na důchodě...

.....Mr. Cat on pension....

Ara Ararauna - znovunalezen!

Ara Ararauna - found again!
Painted in 2011 august.

V minulém článku jsem psala o tom, že můj domací ateliér je na jedné hromadě a že je to příležitost všechny obrazy a obrázky zase "provětrat" a podívat se, co obstojí před mým kritickým okem i s odstupem nějakého měsíce či roku. Celková námaha se vyplatila, okna budou zářit novotou a já vytáhla na světlo pár kousků, které si zaslouží viset na čestném místě v mém ateliéru....

Ale dnešní objev mě opravdu potěšil, úplně jsem zapomněla na tuto malbu, kterou jsem malovala v srpnu 2011 -  předtím než jsem založila tento blog - takže tento obrázek se tady ještě neobjevil.

Mé potěšení z jeho znovuobjevení bylo velké.  S tímto obrázkem je totiž spjatá sentimentální vzpomínka.

 S mou dcerou jsme tehdy poprvé vyzkoušely  metodu malovat na akvarelovou podmalbu suchým pastelem - my proto, že jsme obě kreslily podle stejného motivu - papouška Ara Ararauna podle fotografie z časopisu Příroda. Dceřin papoušek od té doby visí v jejím pokoji mezi jejími jinými ilustracemi, ale můj byl schovaný a zapomenutý ve složce se staršími obrázky. Myslím, že můžu nekriticky zhodnotit, že se mi povedl a je v mnohém velmi realistický. Dokonce jsem našla i vhodnou paspartu, takže Ara poputuje na VIP místo na zdi v ateliéru, kde se budu moct kochat jeho barvami...

A jak se Vám líbí tento zářivě barevný panáček?

Essence of Magnolia - pastel

Esence Magnólie, 26x26 cm

Tak už tady dlouho nebyl žádný obrázek malovaný pastelem a je třeba to napravit - prsty mě svrběly a pastely na mě křičely z krabice.... 

A protože květen byl prostě ve znamení květu a já jsem ve svém živlu, nemůžete čekat nic jiného než pastel makro květu "Esence Magnólie" - název mi prostě najednou vytanul na mysli - je jednoduchý a jasný - možná by se hodil i pro název nějakého parfému :-D....
Suché pastely jsou prostě moje srdeční záležitost - když chci vyjádřit jemnost až éterickost objektu vždycky sahám po tomto médiu. Asi nejsem ten správný adept pouze na tvorbu štětcem :-)....Mám ráda schopnost pastelu krýt a překrývat - ale nejenom překrývat světlé odstíny tmavými (to umí každé médium)... ale právě pastel jako jeden z mála dokáže vrstvit světlé odstíny na tmavé  - dá se díky tomu dosáhnout, obzvlášť u malby květin, krásných efektů..... U tohoto obrázku jsem ještě navíc malovala podmalbu akvarelem, tmavší růžovou, kterou jsem nechala prosvítat přes vrstvy pastelů.......

Jako hudební doprovod jsem dnes vybrala skladbu Beautiful od Apocalypticy, která se myslím ke křehkému květu krásně hodí :-)

A zde nějaké fotky z ateliéru:

Hrátky s foťákem a odrazy v pauze při malování :-D

Pro podmalbu jsem použila akvarelové barvy.

Poslouží dobře i obyčejné školní.....

V hlavní roli pastely, několik vrstev zafixovaných 

fixativem Koh-i-noorem

Použitý akvarelový papír větší gramáže z oblíbeného

bloku Diskobolos....