Dnešní obrázek je abstraktní či poloabstraktní studie malého
formátu. Já prostě dlouho nevydržím nekreslit květiny :-D. Je v nich tak
čistá krása, která bere dech, že neodolám čerpat z této krásy inspiraci. Tady se hodí úžasný citát, který jsem objevila, a který vystihuje vše –
díky moudrý Konfucie:
„Ptáte se mě, proč kupuji rýži a květiny?
Rýži
kupuji proto, abych měl z čeho žít,
a květiny, abych měl pro co žít.“
Konfucius
Často také neodolám a kupuji si květiny jen tak, pro lepší
náladu a zároveň si je pak fotím a kreslím...Za co by ten život stál, kdyby
člověk z platu platil pouze složenky a kupoval chleba :)...
Studie Azalky ve fialové má opět akvarelovou podmalbu a
musím říct, že tato podmalba se mi líbila téměř jako hotový obraz, ale
přesto jsem ještě použila pastely, abych
viděla, co to udělá. Pro akvarelovou podmalbu jsem si chtěla vyzkoušet techniku
mokrým do mokrého, kdy se mokrým štětcem maluje přímo do mokrého papíru – barvy
se krásně rozpíjí a mísí a mají nejasné kontury. Tato technika se mi moc líbí a
určitě s ní budu dál experimentovat. I samotná abstrakce je pro mě
experiment. Často přemýšlím nad tím, s čím se lidé více identifikují,
jestli s abstrakcí nebo konkrétní malbou. Myslím, že v abstrakci si
každý může najít "to své", ale přesto lidé mají víc v oblibě obrazy konkrétních věcí – třeba důvěrně známých či těch, u nichž mohou obdivovat tvar a
barvy. Nevím.....Mě osobně je abstrakce velmi blízká, i když ke ztvárnění mi
paradoxně připadá těžká. Zde přidám citát z knihy o akvarelu, kde se píše,
jak na abstrakci teoreticky:
„Abstrakce nutně
nemusí znamenat naprostý útěk od reality, často je možné malovat čistě
abstraktní obraz zjednodušením zjevně složitých tvarů modelu. Je to otázka
potlačení nepotřebného a znázornění pomocí barvy a tvaru jen těch
charakteristik modelu, jež ho činí rozpoznatelným“.
Jenže právě to potlačení nepotřebného,
vyhnutí se přílišným detailům tzv. abstrahování je často nejtěžší :) – nevím
proč to tak je, ale člověk dost často lpí na detailech – a často zbytečně. Mě
osobně se více líbí obrazy, ve kterých jsou línie pouze naznačené, na hraně
konkrétna a abstrakce, než hyperrealistické malby. Jenže dosáhnout té lehkosti
a vybrat jen to podstatné, aby obraz „fungoval“ je pro mě někdy těžké. Balancuji někde mezi.. Myslím,
že to nejspíš také souvisí s tou spontaneitou, kterou jsem zmiňovala
minule. Mnohem lépe se mi totiž tohoto dociluje, když se při malbě nenechávám
příliš ovládat rozumem a nechávám spíše štětec či prsty, aby dělaly, co chtějí
:).....
akvarelová podmalba
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji Vám za návštěvu a komentáře!
Thank You for your visit and comments!