Čas na pomerančový čaj - Time for an orange tea

V neděli jsem dokončila ve svém ateliéru malé zátiší 20x20 cm. Malé možná rozměry, ale velké na koncentraci :). Myslím, že teď si dám na chvíli pauzu se zátiším a vrhnu se na volnou tvorbu - abstrakce a tak. Potřebuji to nějak vyvážit. Tohle zátiší jsem malovala ráda, zářící oranžová barva mě nabíjely, ale kresba tvarů a elips byla náročná. Modelovala jsem a modelovala barvami -  vše muselo být dokonalé, protože každá chybka u takovýchto realistických předmětů je hned viditelná.

Užijte si také čas se svým oblíbený čajem...:)

P.S.: Studie k tomuto zátiší jste mohli vidět zde  v mém skicáři.
----
On Sunday I have finished a small still life (20x20 cm) in my studio. A small in size but "large" for concentration. I think I will take a break from the still life now for a while and I will try some free creation - abstraction etc. I need to compensate it. I liked to paint this still life - the bright orange colors reloaded me, but painting of shapes, ellipses was consuming. I have modelled and modelled with colors - everything had to be perfect, because every mistake is shown in painting of such a realistic subjects....

Enjoy the time for your tea..:)

P.S.: The studies for this painting you could see here in my sketchBook.

Vzpomínka na loňské léto - The Memory of Last Summer

Nevím, jak Vy, ale na mě už je ta zima dlouhá :). Ve vzpomínkách se vracím k loňskému létu, abych se zahřála na duši. A vzpomínky se prolínají i do kreseb. Dnešní kresba měla být původně pouze studií k většímu obrazu, ale nakonec jsem se do ní nějak zakousla a vyšel z toho plnohodnotný obrázek. Kreslila jsem pastelkami na běžnou čtvrtku. Toto zátiší jsem si naaranžovala v létě, když jsem si koupila malé slunečnice, k nim jsem přidala můj oblíbený letní klobouk a šátek a zátiší bylo na světě. Použila jsem lehce melancholické barvy, abych vyjádřila ten pocit vzpomínání...Už se zase těším na léto :)...A co Vy?
---
This winter lasts a long enough for me. I remember the last summer to warm my soul. And my memories appear in my drawing, too. I supposed this drawing will be just a study for bigger painting but I focused on it so much that I have created complete picture. This still life I arranged last summer, when I bought small sunflowers, I added to them my favorite summer hat and scarf...and still life was done. I have used a little melancholic colors to express the feeling of recollection. I am looking forward to the next summer....And what about You?

Zátiší s rajčaty – Still Life with Tomatoes

 watercolor and pastel

Dnes mám pro Vás trochu čerstvé zeleniny:). Stalo se to tak, že mi docházely náměty na malování a já si chtěla zase naaranžovat nějaké zátiší – no a v lednici jsem našla rajčata....

V tomto obrázku jsem si hrála s geometrií a tvary, paleta je tentokrát omezená (viz. obrázek dole). Co se týče materiálu, dnes jsem použila nové pastely Raphael a pěkně spolupracovaly i s mými pastely starými...Použila jsem také akvarelový papír z bloku Discobolos, který jsem si koupila minulý měsíc a psala o něm. Při malování akvarelem se sice trochu kroutil, ale po uschnutí se snažil vrátit do původní podoby a nebyl vlnitý jako můj předchozí fotokarton.

Když jsem malovala svá rajčata na talíři, uvědomila jsem si, že miluji na malování ten „optický klam“, kdy máte pocit, že si můžete vzít to rajče přímo z talíře do ruky. Nebo máte chuť vstoupit do krajiny na obraze – jako do jiné reality. Myslím, že to je přesně to, co chce malíř zprostředkovat svým divákům – jinou realitu – barevnější, krásnější....Šedé reality máme kolem sebe dost, tak proč nevstoupit do krajiny za obrazem - jako když Alenka vstoupila do krajiny za zrcadlem...třeba tam najdeme svou Zemi divů...

------

Today I have some fresh vegetables for you :). It happened so, when I haven´t got  new motives for painting – I´d like to arrange some still life – and I have found tomatoes in the fridge...

In this painting I have been playing with geometry and shapes, palete is limited (see photo below). And about the materials I have used: I have used my new french pastel Raphael and they have cooperated well with my old czech pastels. I have used  paper from pad of watercolor papers Discobolos ( I have bought it and blogged about it last month). During painting with watercolor paper have curled a little bit, but after drying it almost returned to its original shape – wasn´t so curled like my previous photocardboard.

When I was painting my tomatoes on the plate I realized I love to paint for that „optical illusion“, when you feel you can take the tomatoes from the plate to your hands. Or you feel you can enter the scenery on the painting – like to enter another reality – more colorful, more beautiful....Gray reality is everywhere around us so why not to enter the land behind the painting – like Alice have entered the land behind the mirror...maybe we will find there our Wonderland.....

Podzimní zátiší – Autumn Still Life

Poslední dobou mě začalo bavit kreslit zátiší, které jsem si sama naaranžovala. V zátiších preferuji spíše jednoduchost námětu než zátiší přeplněné věcmi, ale mám ráda barevnost. Myslím, že v tomto zátiší se mi povedlo obojí. Každopádně posuďte sami.

Zátiší jsem kreslila pastelkami na nový akvarelový papír Canson Montval. Líbila se mi struktura papíru a chtěla jsem zkusit, co to udělá s  pastelkami. Kreslím pastelkami i pastelem tak, že vrstvím různé odstíny barev a ty  na strukturovaném papíru hezky prosvítají přes sebe a dalo by se říct, že vibrují (na fotce, to není tak zřetelné jako na živo). Hlavně u ztvárnění bílé vázy s modrými květy stíny hrají barvami. V zátiší totiž všechny předměty barevně působí na sebe navzájem, takže bílá váza odráží barvy oranžové dýně a ubrusu, ubrus odráží barvu dýně a zpětně ovlivňuje vázu. Proto bílá váza nemůže být „bílá“,protože stojí na barevném ubruse vedle barevných předmětů....Tyto vazby mě hodně baví jak kompozičně tak barevně. Ráda bych toto převedla i do krajinek, ale bohužel v mém portfoliu se jich nenachází tolik, abych si mohla vhodné vybrat (teď v zimě jít ven a hledat vhodný námět není nic moc, pokud třeba prší jako dnes) a tak je pro mě jednodušší naaranžovat si vlastní obraz doma...

Autumn Still Life study – Podzimní zátiší studie

Tak jsem si opět „střihla“ jedno zátiší - tedy abych byla přesná - studii zátiší v tužce. Je to studie v pravém slova smyslu – je sice učesaná, ale neuhlazená :). Jsou vidět tahy tužkou a rychlé šrafy. Nešlo mi o to udělat přesnou kresbu, ale spíše nastudovat kompozici (jestli bude fungovat) a také světlo a stíny. Těším se, až budu tohle zátiší malovat v barvách – proteplených a podzimních...Na zátiší se všeobecně nejlépe trénuje kompozice. Zkomponovat různé předměty tak, aby spolu ladily a vytvořili symfonii, je stejně náročné jako skládat hudbu. Všeobecně v tvorbě, ať už člověk tvoří cokoliv, je potřeba cvičit a cvičit – jedině praxe Vám zaručí, že se začnete blížit svému vysněnému cíli...Já už maluji PRAVIDELNĚ dva roky. Předtím to byly jen nárazovky a žádný vývoj v technice nenastával, kdežto teď cítím, že to někam spěje, i když mi zatím stále ten ideál, který trčí někde v mém podvědomí, uniká....Ale někdy, když maluji či kreslím i zcela obyčejné náměty,  vidím občas záblesk ideálu a velmi mě to potěší :)...Ona je asi přece jen důležitější ta cesta než cíl....Věřím, že tak je to i v životě...

Přeji Vám krásný víkend a ať každý najde svou cestu a nesejde z ní!!!!

P.S.: A opět jedna skladba od Apocalypticy – jmenuje se Cesta – Path :)

         Skvělá skladba – skvělý text – kompozice, která prostě funguje...:)

Still Life in Blue - SOLD

Zátiší v modré, pastelky (Prodáno)

Dneska jsem si na chvilku odskočila od podzimních námětů k zátiší..Tento obrázek už jste zde jednou mohli vidět - studii "Můj šálek čaje" malovanou pastelem. Nepozdávala se mi tehdy kompozice - šálek byl umístěn příliš ve středu...Tentokrát jsem tedy zátiší pojala trochu jinak, šálek posunula trochu bokem, aby vytvářel to správné kompoziční napětí....Jak už název napověděl, dnešní kresba je kreslena pouze odstíny modré. Po delší pauzičce jsem opět vzala do ruky pastelky. Vzhledem k tomu, že jsem kreslila v posteli při marodění, byly pastelky nejvhodnějším médiem. Oblíbila jsem si kresbu tužkou pro studium a hraní si s odstíny. Teď jsem místo tužky použila několik odstínů téže barvy, aby obraz trochu ožil barvou a zachovala se ta pomyslná hra, kdy je třeba různé objekty vyjádřit ne barvou, ale světlem a stínem. Kresbu jsem začala nejsvětlejším odstínem a postupně přidávala intenzitu, modelovala a prohlubovala...Během kreslení jsem jako kulisu „poslouchala“ jeden ze svých nejoblíbenějších filmů Hodiny s mou ještě oblíbenější Meryl Streepovou....Ten film jsem viděla tolikrát, že už mi stačí ho jen "poslouchat". Když jsem musela jen ležet a odpočívat, tak mou jedinou záchranou byla má jiná záliba a to právě filmy (na knihy mě příliš bolela hlava).... Zkoukla jsem všechny své prověřené trháky i nějaké novinky. Jako poslední jsem viděla film o Jacksonu Pollockovi (ano, o tom malíři )...Poprvé jsem tento film viděla v anglickém znění s anglickými titulky a jsem moc ráda, že se našly nějaké „osvícené duše“, které titulky přeložily do češtiny – je to přece jen mnohem komfortnější :)...Tento film, jako asi většina filmů o malířích, nepatří mezi ty mainstreamové, takže občas „splašit“ ten který film je malá detektivní prácička...Ale to je jiná..

Chci nakonec mého dnešního mudrování použít citát právě z filmu Pollock (mimo jiné v režii Eda Harrise, a hlavní role taky Ed – díky Ede :).

V jedné scéně se ptá reportérka Pollocka na „obligátní“ otázku:

„Jak poznáte, že jste dokončil obraz?“

A Pollock odpovídá otázkou:

“Jak poznáte, že jste dokončila milování?“

Myslím, že velmi vtipná a zároveň jasná odpověď :-D....

Sunshine in a Vase

                                                    "Sluneční svit ve váze"

Dnes po nějaké té době opět zátiší. Nedávno jsem psala o slunečnicích, o van Goghovi, který má na ně „patent“ a o tom, že bych ráda v malbě slunečnic pokračovala. Tak zde jsou další rozzářená sluníčka tentokrát ve váze. Zatím se stále držím své tendence kombinovat žluť slunečnic s modro-fialovým pozadím. Když pominu onu asociaci žluté slunce – modré nebe, bude to možná i tím, že tyto  barvy spolu harmonují a vytvářejí jedinečný kontrast a na barevném kruhu spolu tvoří dvojici primární (žlutá) a doplňková (modrofialová)....Žádná jiná barevná kombinace nevytvoří tento jasný kontrast.

Samozřejmě ne všichni malují rádi kontrastně a spíše používají barvy tlumené, anebo chtějí mít obraz v paletě teplých barev, kdy sluníčka už tak jasně nezáří, ale celý obraz je proteplený barvami....Možná zkusím i tuto variantu, protože dokud to člověk nevyzkouší na vlastní kůži

(tedy v tomto případě na papír :), tak nepochopí přesně, proč jsou zákony barev takové jaké jsou a jak docílit barvami v obraze určitou emoci...Nicméně všechny zákony pocházejí ze sledování přírody, takže pokud má člověk v přírodě oči otevřené, vidí, že vše do sebe zapadá...

                           ...barvy, které leží naproti sobě jsou ideálními partnery :-D

Koláž zátiší

Vzhledem k tomu, že jsem během tohoto týdne nic nového nevytvořila díky zdravotní indispozici a tudíž nedostatku energie, rozhodla jsem se udělat opět nějaké koláže z mých starších obrázků. Koláže jsem pojala tématicky – takže tentokrát je to téma zátiší. Vybrala jsem samozřejmě nejzdařilejší kousky.  I pro mě je zajímavé vidět některé mé obrázky takto pohromadě – můžu si trochu zabilancovat :) a popřemýšlet, kam budu dál v tématech směřovat, co vylepšit, změnit atd.. A které zátiší se nejvíce líbí Vám?

P.S.: Příští týden mi začíná čtrnáct dní dovolené... HEURÉKA!....takže doufám, že zvládnu namalovat spoustu věcí....

Krásný víkend všem!!

Zátiší s jablky - uhel

                                         "Still life with apples", charcoal

Poslední dobou se snažím do své tvorby zařadit i pravidelné kreslení tužkou či uhlem. Toto zátiší jsem původně měla v plánu malovat v barvě, ale nakonec jsem se rozhodla nejdříve pro černobílou verzi. Při kresbě uhlem se nemusím soustředit na to, jaké mám použít barvy, takže se mohu více studovat světlo a stín a stupně odstínů..Je to velmi dobrá škola :)

Oranžové gerbery – zátiší

Asi každý člověk, který se pokouší cokoliv tvořit, občas upadne do pochybností. Včera jsem měla takový den já....prostě si tak dopoledne nakráčely pochybnosti do mé hlavy a nedaly se zahnat. Byly to takové ty pochybnosti, když jsem se otáčela zpátky po své tvorbě, a ptala jsem se sama sebe, jestli jdu správným směrem, jestli vyjadřuji to, co přesně chci a spousta pochybností, jestli se mi to daří. Ačkoliv mám plný šuplík námětů a nápadů, rozpracované studie i obrazy, najednou je tady plný stůl nevítaných pochybností, kterými se člověk musí prokousat. Asi nejlepší lék na pochybnosti je dál pracovat, nechat se dál inspirovat tvůrčími lidmi, poslouchat hudbu a doufat, že i z těch pochybností, které se zdají nepřekonatelné, vzejde nějaký tvůrčí závěr :-D.

Dnešní obrázek je ze série studií zátiší. Je doba kvetení gerber a tak jsem koupila krásně vybarvené oranžové gerbery a naaranžovala zase nějaká zátiší. Toto zátiší je realistické a jak já říkám „uhlazené“, žádné energické tahy, které jsou viditelné, ale pastel rozetřený....Chtěla jsem zase vyzkoušet pro změnu tuto techniku a zaměřila jsem se na propracování vázy, protože malovat sklo je vždycky výzva. Ve skle se totiž odráží všechny ostatní objekty a barvy...

Pastelům samozřejmě předcházela akvarelová podmalba, kterou jsem se také tentokrát snažila hodně propracovat.

Další zátiší s gerberami určitě ještě budou následovat, určitě tyto náměty budou čekat v šuplíku, až si je opět vyberu k malování...

Rychlá skica II – Tropická příchuť

                                                     „Tropical Flavour“

                                                   watercolor with pastel

Asi je to tím tropickým počasím, které tento týden vládne našemu mírnému pásmu, že jsem použila v tomto zátiší tak intenzivní barvy :). Každopádně vůně a chuť ztvárněného dobře vyzrálého ananasu byla opravdu osvěžující a inspirující...

Doma už si zvykli, že předtím než se koupené ovoce zkonzumuje,  maminka si ho nejdřív musí nafotit :-D

Tato skica je druhá v pořadí, kterou jsem narychlo namalovala třemi akvarelovými barvami

(stejně jako předešlou skicu Elišky). Decentní akvarelová podmalba byla fajn, nechala jsem i vystoupit tahy tužkou, nijak jsem je neskryla či neupravovala – ale pastel tomu opět dodal „drive“....až jsem chvílemi pochybovala, jestli jsem to s těmi barvami a expresivními tahy nepřehnala, ale když jsem obrázek podrobila zkoumavým pohledům z odstupu, přesvědčila jsem se, že jsem vystihla tu náladu, kterou jsem chtěla...Už se těším na další tropické ovoce, které koupím a s kterým si pohraju v letním zátiší :)..

Rychlá skica mě čím dál více utvrzuje v tom, že je to velmi dobré cvičení – právě v tom, že když maluji rychle, nezatěžuji se detaily, snažím se vystihnout podstatné, tahy jsou uvolněnější a tolik nedbám na to, jestli jsem tadyhle trochu přetáhla či jestli tahy nejsou příliš intenzivní, jestli tato barva je v pořádku, protože hned můžu sáhnout po další barvě a poopravit....

Jinak kromě toho, že se snažím stále kreslit a fotit, pracuji v hlavě nad tím, které obrazy vyberu do ucelené kolekce, a které by se daly použít pro případnou výstavu. Není to tak jednoduché, protože jsem hodně kritická a chci vybrat opravdu to nejlepší. Některé obrazy stačí prostě jen zapaspartovat a zarámovat, ale zjistila jsem, že spousta nápadů a obrázků jsou pouze ve stádiu studie, takže mě čeká ještě spousta, spousta práce a ani nevím, jak dlouho to potrvá, vzhledem k faktu, že tato moje činnost je stále pouze volnočasová. Ale je dobré si dávat nějaké cíle, mít nějaké sny, které jsou pro nás motorem a ženou nás stále kupředu. Tím, že jsem si stanovila cíl, vytvořit ucelený výběr své tvorby, jsem svému snažení dala určitý směr, není to už jen otázka náhody a nálady, a tím se mi také lépe tvoří...

                                                       akvarelová podmalba

Můj šálek čaje - studie

                                                    "My Cup of Tea", study
                                                watercolor and pastel painting  

Ačkoliv jsem si podmalbu k této studii udělala už minulou neděli, dostala jsem se k ní až teď. Pokud bych ji chtěla zhodnotit sebekriticky, musím říct, že se mi líbí barvy i atmosféra studie, ale kompozičně jsem porušila zlaté pravidlo kompozice a to je: vyhýbat se symetrii. Když jsem začala obrázek kreslit, věděla jsem, že něco mi nesedí, ale nemohla jsem si uvědomit co. Až byl obrázek hotov, tak jsem to zjistila - a to je zase zlatý zákon schválnosti :). Často si člověk uvědomí spoustu věcí, které tuší, až když je "vidí" před sebou, až se tušení zhmotní....Ale protože je to studie v malém formátu, tak mě to tolik nebolí. Určitě se o tento námět pokusím znovu a zkusím svůj šálek čaje umístit v obraze tak, abych se právě té symetrii vyhnula, protože musím přiznat, že symetrie v obraze opravdu způsobuje určitou statičnost obrazu, v obraze chybí napětí...Nu, což chybami se člověk učí - a to je jeden z nejstarších citátů vůbec :-D

P.S.: Ve svém poznámkovém bločku jsem objevila kousek textu jedné písničky české kapely Kryštof, který jsem si jednou zapsala a vždycky mě dost pobaví, jak je trefný - takže zde cituji Kryštof:

"Tak nějak málo tančím, zpívám, brečím, líbám

marně si hledám tep

a jsem prý dospělý

a to je svět, když je ti přes třicet."

:-D

Zátiší s malými dýněmi

                                                "Still life with a small pumpkins"
                                                  watercolor with color pencils

Tak dnes po delší době nějaké to zátiší. Několikrát jsem avízovala, že pracuji na zátiších. Nejdříve to byla práce s aranžováním různých předmětů a zkoumání různých kombinací a vztahů mezi předměty. Všechny zátiší jsem si samozřejmě nafotila, abych viděla, jak moje nainstalovaná zátiší fungují či nefungují. A ze všech zátiší jsem si vybrala podle mě ty nejlepší, které jsou nejvíce harmonické, a ty budu teď postupně kreslit - technikou akvarel a pastelky (ta mě teď nějak baví :). Nemám moc náladu dělat je ve velkém formátu, jsou to spíše studie ve formátu A4, ale pokud se mi nějaké zátiší bude obvzlášť líbit, tak z něho udělám větší obraz :). Teď především řeším kombinace barev pozadí a stolu atd., které už si musím vymyslet sama...Mám ráda, když i takové zátiší vyzařuje zvolenými barvami a předměty nějakou náladu. Tohleto samozřejmě září jasnými barvami...hold sluníčko vyšlo a barvy jsou hned jasnější. Musím říct, že mě taky barevně nejspíš ovlivnila četba životopisu Fridy Kahlo. Fascinují mě její barevná zátiší i ostatní obrazy, které barvami přímo křičí. Svým způsobem obdivuji, jak dokázala vymalovat svá navýsost intimní témata, a to často i dost drsně..tomu tedy říkám arteterapie mistrů :-D. Nevím, jestli bych něčeho takového byla kdy schopna, ale každopádně barvy to je moje a stále se učím nebát se a používat intenzivní barvy. Snad se mi to aspoň tady trochu povedlo.....