Love Story

Hezký den přeji,

v mém tvořivém úsilí mě poslední dobou oslabují chřipky a ostatní neduhy, které chodí po členech naší rodiny.
Ale přesto jsem se minulý víkend vyloženě hecla. Na jeden zátah jsem vytvořila (a nafotila) plánovanou novou kolekci dekorativních polštářků, dorazily mi totiž netrpělivě očekáváné vytištěné návrhy.
A tak jsem se vrhla do práce a úspěšně se hrbila u šicího stroje, čemuž jsem už tak odvykla, že jsem se pak musela následně "napravovat" cviky z jógy. :-)
Kolekci jsem nazvala "Love Story".
Moje love story je o tom, že miluju tvoření, nemůžu bez toho být, potřebuju vyjádřit svou neklidnou mysl a zaměstnat své neklidné ruce :-)...
Jsem moc ráda, že jsem tou láskou nakazila i moje dvě holky, které mi jsou partnery "ve zločinu z vášně", podporují mě, přicházejí s nápady a inspirací, dokáží i technicky pomoci tam, kde já ještě ve znalostech pokulhávám.
Celé se to rýsuje jako rodinný podnik, který nás baví.
Jasně, když se tvoří kolekce jde všecko stranou, úklid i běžná agenda a oběd se zvládá "na rychlovku".
Ale ten pocit z dobře vykonané práce, z toho , že se podařilo ideu z hlavy dostat do reality je nenahraditelný, uspokojující.
A pak už nastává ta nervózní chvíle předložit dílo publiku.....
Jaká je Vaše love story?

PS: Celá kolekce je k mání na fleru ZDE.

Ze sbírky zvadlejch růží

Pěkný den přeji,

mám nějakou černobílou náladu. Teda ne, že bych měla pocit, že život je černobílý - ten je pestrý až až, ale možná to dělá ta zima či jakési mé vnitřní směřování od kolorismu někam kousek vedle, že mám prostě chuť dělat černobílý fotky. A to i kytek, kteréžto se běžně pyšní krásnými barvami.
Promiňte, že už jsou tu zas ty růže, snad příště změním konečně námět.
To jsem si tak koupila kytici růžiček jen tak pro radost, měli je ve výprodeji v Lídlu, no neberte tu krásu za třicet kaček.
Jenže jsem vůbec neměla příležitost je nafotit hezky čerstvé, páč ten zoufalý nedostatek světla.
Když přijdu z práce je tma, když jdu do práce je tma...
A tak mi mezitím milé růžičky stihly uvadnout. Takže jsem je pověsila vzhůru nožkama a usušila...
A pak z toho vznikne sbírka zvadlejch růží :-)
Taky máte doma takovou sbírku? Já koukám, že mám sušených růžiček v aťasu plný kout.
Jak na Vás působí černobílé fotky? Taky Vás uklidňují?

A šoupla jsem jedny zvadlé růžičky i na polštářek :-)

Celou sbírku najdete i na fleru ZDE

Ustláno na růžích.....

Pěkný první den nového roku přeji!

Jak jste si všimli, s novým rokem jsem poněkud měnila kabátek mých blogů. 
Obzvlášť zde už jsem dlouho měla pocit, že by potřeboval změnu, protože moje tvorba se posunula od malování pastelů směrem dál a bylo by fajn, kdyby se to i zde odrazilo. 
A tak jsem změnila název blogu prostě na eMF Ateliér, což v sobě bude zahrnovat veškerou tvorbu, kterou ve svém aťasu udělám. Od kreseb, pastelů, maleb, fotek až po návrhování polštářků a jiných věciček pro potěchu.

Nijak zvlášť si do nových roků předsevzetí nedávám, aspoň ne předsevzetí v pravém slova smyslu. 
Spíš mám v hlavě nějaké nápady, sny a představy, které bych ráda zrealizovala.
Minulý rok mi ukázal jednu věc, že můj osobní život měl neblahý vliv i na mou tvorbu, jako bych měla jakousi "žábu na prameni". 
Jakmile se věci dramaticky změnily, mělo to za výsledek jedno velké pozitivum - cítila jsem, že se uvolnil blok a můžu nechat tvůrčí energii a nápady volně připlouvat a snažit se je realizovat. Což mi samozřejmě přinášelo útěchu i v těch těžších dnech....
Proto je mou hlavní myšlenkou letos věnovat se intenzivně tvorbě a všem svým nápadům. 
Samozřejmě tohle by se nedělo bez velké motivace z vnějšku, bez pochval v komentářích, bez lidí, kteří dokáží doslova ocenit to, co dělám a koupit si nějakou věc....... 
Pro mě je neskutečná radost, když můj obraz nebo polštářek udělá radost někomu jinému. Je to velká motivace a motor.
A tak bych ráda pokračovala v tomto snažení. 
Předávat radost a zprostředkovat krásu bude vždycky velkou motivací mé tvorby. 
Není to o tom tvořit nadprodukci a zahlcovat trh dalšími hand-made věcmi, ale spíše o tom hraní si, a pokud si tahle činnost na sebe malinko vydělá, je to ideální. 
Protože veškerý zisk, který moje tvorba vytvoří, se opět vrací do tvůrčího procesu. Peníze, které obdržím hned investuju do realizace dalších nápadů. Nějak nemám potřebu se svou tvorbou zatím plně živit, a proto nemám v sobě nějaký ten "nutně prodávající" tlak a pořád to zůstává v rovině radosti......

Momentálně se spíš věnuju focení a hledání ideálních a příjemných motivů pro mé designové polštářky, ale také intenzivně (obzvlášť teď o vánočním volnu) pracuji u stojanu na jedné rozměrné zakázce - obraz akrylovými barvami - až ho dokončím, určitě o něm bude ještě řeč.
Ve volných chvílích jsem teď naposledy nafotila můj nový polštářek, na kterém je motiv akvarelové růžičky. 
Myslím, že slovní hříčka - ustláno na růžích - je výstižná, protože kdo by v životě nechtěl mít na nich ustláno...a tak kvetou růže už i na mých polštářích .-). 
Nedávno jsem o nich psala, jak se pořád v mé tvorbě objevují  a jsou mi nekonečnou inspirací a byla jsem moc potěšena, že jejich krásu ocení spousta čtenářů-diváků......

 Polštářek k mání na fleru ZDE

Stejný motiv reprodukce jsem zarámovala do jednoduchého rámečku

(na fleru ZDE)

K názvu "Jediná růže" mě inspiroval úryvek z knihy Malý princ od Exupéryho, je to taková moudrá pohádka pro malé i velké :-)

“…U vás lidé pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě a přece nenalézají to, co hledají,” řekl Malý Princ.
“Nenalézají,” odpověděl jsem.
“A přece by to mohli nalézt v jediné růži nebo v kapce vody.”
“Mohli,"odpověděl jsem.
A Malý princ řekl: “Ale oči jsou slepé. Musíme hledat srdcem.”

Antoine de Saint - Exupéry

Hodně štěstí a inspirace v novém roce přeji!