White Oleander, charcoal

                                                        "Bílý Oleandr", uhel, tužka

Tak se opět pomalu dostávám do tvůrčí „rutiny“, což znamená, že se snažím pravidelně kreslit...Dnešní kresba je interpretace mé fotografie, kterou jsem (jak jinak) udělala v botanické zahradě. Je to květ Oleandru,  a když jsem ho začala kreslit, vyvstala mi v hlavě vzpomínka na film Bílý oleandr s Michelle Pfeifferovou, který jsem viděla už dvakrát – tak mě zaujal. Je to film o matce umělkyni, která je uvězněna za vraždu milence a především o její dceři, která putuje po různých pěstounských rodinách a hledá samu sebe a také vztah ke své matce. Není to žádný lehký film a asi není pro každého, ale ono ani život nefilmový není lehký....Každopádně teď - když jsem si vzpomněla, díky mé kresbě, na film - se v brzké době chystám přečíst knižní předlohu od Janet Fitch, protože kniha je přece jen vždycky lepší...Potud mé inspirující myšlenky...Co se týče techniky uhel, tužka, která je velmi svébytná a není tak jednoduchá, jak by si člověk přál :) – tato technika mě baví, protože jak už jsem určitě napsala  v minulých příspěvcích, musím se soustředit na valéry, na světlo a stíny a barva je tentokrát mimo hlavní roli...Dokonce jsem při této kresbě objevila už objevené a to užití plastické gumy. Plastická guma – výborná pomůcka, dají se s ní vyloženě „malovat“ intenzivní světlé plochy, protože si ji natvarujete do potřebného tvaru, dají se s ní „vybělit“ i jemné línie. Dodnes nevím, jak jsem mohla na tohoto pomocníka zapomenout při předešlých kresbách uhlem a tužkou a nečinně mi poléhával na pracovním stole – je mi to záhadou – proto to „objevení už objeveného“...Ale to se stává, jak se říká „učený z nebe nespadl“ anebo jestli chcete, tak „ars longa vita brevis“ = umění (učení) je věčné – život krátký...:)