Portrét dívky

                                                     "Portrait of a Girl"
                                                    charcoal and pencil

Přestože mám tento týden dovolenou, k blogování jsem se dostala až dnes. Mám pocit, že dovolená je snad ještě hektičtější než běžný rutinní den. Všichni jsou doma  a  snažíme se stihnout všechny volnočasové aktivity, výlety, jízdu na kole atd. - prostě vše, na co při běžném pracovním dnu není čas...Nicméně jsem nezahálela ani v ateliéru a rozpracovala jsem hned tři věci najednou, jedna z nich je speciální narozeninová zakázka, další věc - mé oblíbené květiny a třetí věc představuji dnes zde.
Už jsem jednou předesílala, že bych chtěla opět zkusit namalovat portrét. Portrét je jeden z námětů, který moc často nepěstuji, spíše vyjímečně. A vždycky když chci malovat portrét, tak je zatím myšlenka, kterou bych chtěla zrovna portrétem vyjádřit - vzhledem k tomu, jak dokáže být lidská tvář výmluvná....i beze slov. Malování portrétu je pro mě intimní záležitostí a proto nemaluji kdekoho a pro kdekoho. Obdivuji zdatné řemeslníky - kreslíře, kteří jsou schopni se živit kreslením portrétů na zakázku - malovat kohokoliv. Tohle já nedokážu...Vždycky velmi zvažuji žádost o namalování portrétu a většinou musí jít o něco vyjímečného. Samozřejmě mě velmi těší, když potom portrét visí někde v interiéru a dělá dotyčnému radost, ale méně je pro mě v tomto případě více. Jak jsem napsala jde o intimní záležitost a tak jako nechceme zažívat intimní chvilky s kdekým, tak ani já ne při portrétování :). Při malování portrétu jsem totiž portrétovanému tak nablízku, jak to jinak není možné - zkoumám co má vepsáno ve tváři a snažím se to vystihnout co nejlépe. Každá vráska, kterou způsobí smích či smutek nebo pláč, tvar rtů a úsměv, pohled očí, každý stín je důležitý pro vytvoření věrného obrazu portrétovaného - nic nesmí chybět ani přebývat, protože v tu chvíli už to je někdo jiný. A čím je oko cvičenější tím rozezná ty jemné nuance, které se dají přečíst ve tváři člověka a prozrazují mnoho...Když mě zaujme nějaká tvář, tak se velmi snažím být diskrétní a moc necivět :-),
ale někdy se nemohu vynadívat a čtu si ve tváři a přemýšlím o tom, jaký ten člověk je..
Dnešním portrét je o tom, jak úžasné je sledovat, jak se dítě mění v dívku a dívka se pomalu mění v ženu....Je to velký zázrak a já jsem ráda, že můžu být přitom, protože mám dvě krásné dcery...Člověk sleduje, jak se mu mění před očima, jak se v očích dívky začíná ztrácet nevědomý pohled a je nahrazen poznáním, ale i přes to poznání stále můžeme číst o nevinnosti...spontánnosti a radosti ze života.. Téměř se to nedá vyslovit slovy, jak je to křehké.... a proto nejspíš maluju :-D....