Dnešní fotografie nebudou překvapivě žádné makro a žádné
květiny. Květiny jsou pro mě nevyčerpatelnou studnicí inspirace, protože
existují v nejrůznějších barvách a tvarech a jejich krása mě při malování
velmi nabíjí. Nejvíce se inspiruji přírodou, ale samozřejmě se dají najít
zajímavá místa, kde člověk může najít inspiraci. Ovšem tolik inspirace jsem
opravdu nečekala. Během dovolené jsem si s rodinou udělala výlet na hrad
Helfštýn. Toto místo mě překvapilo tím, jak se dá krásně skloubit genius loci
historického místa, kde se prošli významné dějiny, a umělecká díla.
V tomto případě umělecká díla kovářská. Nikdy by mě nenapadlo, že by mě
zrovna tohle odvětví umění mohlo tak zaujmout, ale stalo se. Byla jsem unešena
téměř jako v botanické zahradě, a to je už co říct :). Kovářská umělecká
díla byla tak citlivě a tvůrčím způsobem zakomponována do života hradu, že mé
oko plesalo. V době, kdy kolem sebe vidím spíše smutný úpadek všeobecného vkusu, kdy se ve městě instalují nesmyslné „artefakty“,
necitlivě se renovuje a kácí, jen aby se využili peníze z různých fondů
EU, kdy se boří staré továrny, aby se postavila nákupní střediska, tak
v této době pro mě bylo místo Helfštýn opravdu zjevením. Možná na to mají
vliv i místní duchové :)....Jediné, co mě opravdu mrzelo bylo, že jsme měli strašně
málo času na projití celé expozice kovářského umění, jelikož bylo pouze
s průvodcem – já osobně bych tam strávila asi hodiny, což je samozřejmě
nepřijatelné vzhledem k ostatním návštěvníkům (i k mé rodině...) Každá plastika byla tak výmluvná, že
jsem se snažila fotit o sto šest, ale vzhledem k nedostatku času a abych
nezdržovala ostatní, jsem musela vše proletět jen povrchně
a některé fotky se
v tom spěchu nepovedly ....
Atmosféru hradu jsem chtěla vyjádřit trochu dramatičtěji, a
proto jsem dost často používala umělecký filtr....Ráda bych některé momenty
převedla i do malby, ale upřímně nevím, jestli dokážu své představy „hodit“ na
papír. A už jsem pochopila, že některé věci prostě vypadají lépe na fotce :).
Pokusím se sice o to, a byla bych ráda, kdyby něco z těch emocí, které ve
mě zůstaly, přešlo i do obrazu. No, jak říkám v těchto námětech si moc
nevěřím, ale nejsem člověk, který se leká výzev...a toto pro mě jistě výzva
je.....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji Vám za návštěvu a komentáře!
Thank You for your visit and comments!