V ateliéru

V rámci zatěžování v rekonvalescenci jsem se dnes rozhodla vyrazit do svého ateliéru pěšky.

Mám ho od domova 2 km, takže jsem byla srozuměná s tím, že po ujití této cesty, už nebudu mít moc síly stát u stojanu další hodiny a něco tvořit...a musela jsem taky pošetřit energii i na cestu zpátky. (Samozřejmě jsem po návratu domů okamžitě odpadla.)

Tak jsem si pověsila nové obrázky, poslouchala hudbu a spřádala plány a opět uklízela :). Nakonec jsem ke konci přece jenom začala nový obrázek, udělala jsem základní malbu a zafixovala a dál budu vrstvit už doma...je to opět obrázek s prvky abstrakce, kde si vyhraju mnohem více s barvou než formou. Bylo mi také navrženo, že bych mohla začít s olejem a kupodivu mě ta myšlenka láká, čím víc o tom přemýšlím. Ne že bych zanevřela na pastel, v pastelu jsem zdaleka nedosáhla všeho, co bych chtěla a cítím, že mi toto médium ještě mnoho dá. Takže až bude více energie, tak zkusím začít fušovat do olejomalby a uvidím, kam mě to zavede..

A citáty pana Leonarda da Vinciho:

„Malířství je němou poezií a poezie je slepým malířstvím, a jedno i druhé napodobuje přírodu....

…..“malba nebude výtečná, jestliže malíř bude považovat za autoritu malby druhých, bude-li se však učit z přírodních věcí, vydá dobré plody, jak jsme viděli na malířích po Římanech, kteří stále napodobovali jeden druhého, a řečené umění upadalo od století ke století....“