úterý 20. srpna 2013

Den v ateliéru

A day in my studio


Vítám Vás opět ve svém ateliéru,
Jsou dny, kdy tady ve svém volném čase horečnatě tvořím (ne však bez pochyb a nejistoty), jsem ponořena do barev a krajin obrazů až po uši....
A jsou dny jako tato neděle, kdy spíše smejčím, chystám rámy vybraným obrazům, třídím si pastely a myšlenky...a natírám svůj malířský stojan, který už po novém nátěru volal dlouho. 
O tom, mít svůj ateliér, jsem snila strašně dlouho. O místě, kde si můžu nechat obrázky volně "povalovat" - nechat je rozpracované a kde se nemusím bát, že o ně zavadí nějaká naše kočka (nebo si rovnou udělá po obraze procházku - suchý pastel je strašná citlivka!). Vždycky jsem cítila, že potřebuju růst svých obrazů pozorovat (klidně i nějaký ten týden či měsíc) a ne schovat obrázek do složky a pak ho vytáhnout až bude vhodná chvíle ke kreslení. No, obyvák opravdu není vhodné místo pro tvorbu :-)


Na svůj první ateliér jsem musela čekat hodně dlouho. Vždycky bylo něco důležitějšího v mém životě, co mělo přednost - bylo třeba pracovat, vychovávat malé děti, starat se o domácnost.....Na nějaké "svévolné" výlety za koníčkem mimo domov nebylo ani pomyšlení. Ale už několikrát jsem se přesvědčila, že životní cesty jsou nevyzpytatelné a nečekané a že když si něco člověk hodně dlouho přeje (a je připraven), tak něco přece přijde. A když jsem dostala příležitost malovat ve svém současném ateliéru, byla jsem nadšená jak malé dítě. Konečně budu mít tichý kout, kde budu moct tvořit a nebudu muset odpovídat na otázky či odskakovat do kuchyně nebo pověsit prádlo.....místo, kde se tvořivé myšlenky rojí samy od sebe, kde na mě čekají mé Múzy a Múzáci a kde je kouzelné ticho, ve kterém je můžu slyšet. To, že vedle v místnostech zkouší další kapely na tom tichu nic nemění :-). To ticho je vlastně stav mysli :-).

Téměř tři roky jsem sdílela dvě místnosti s kapelou mého muže - její členové mi umožnily v době, kdy neprobíhá hudební zkouška, využívat druhou místnost jako ateliér.
Ale časy se mění a já teď často myslím na to, že se budu stěhovat. Kluci si našli novou zkušebnu a odstěhovali se a já si budu muset najít také něco menšího. A tak jsem požádala příslušné úřady o přidělení místnosti a teď jen budu čekat na schválení. Držte mi pěsti!! Pokud vše dobře půjde, budu se stěhovat jen v rámci budovy o dvě patra výš....
A tak více než na to, co budu malovat, myslím na to, jak bude můj nový ateliér, ve kterém budu už jen vlastní paní, vypadat.....Představuji si, co do něho dám, kde bude stůl, jak rozvěsím obrázky, jak bude dopadat světlo na můj stojan....Ale zároveň se musím rozloučit s tím stávajícím - byl můj první a nikdy na něho nezapomenu :)...Holt, život je změna.

Tento obrázek jsem začala asi před měsícem, ale nějak jsem cítila, že to není vůbec ono....
A tak si tak postával v mém ateliéru a přemlouval mě tiše, abych nad ním nelámala hůl
a ještě mu věnovala pozornost. Takto rozpracovaný zatím čeká a už ví, že mě umluvil a že příště to spolu zkusíme ještě jednou a jinak a doufejme, že i lépe :-D. 
Jestli se to povede, se určitě dozvíte....

Mějte se moc hezky!

12 komentářů:

  1. Milá eM, Tvůj výtvarný příběh se mi líbí. Věř mi, že vím co myslíš odbíháním, tichem, můzami, inspirací, rozmístěnímpředmětů... Jsem na tom stejně. Sice trošku z jiného oboru, ale věř mi, že bych ho taky potřebovala. Těší mě moc, a vůbec o tom nepochybuji, že budeš paní svého útočiště, kde se zastavuje čas, realita je nežádoucí, myšlenky a nápady přicházející bez ohlášení. Bude to taková Tvoje svatině. Hodně štěstí!
    Jane

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zlatá Jane, díky moc za Tvůj krásný vzkaz a pochopení...Napsala jsi to tak hezky, je vidět, že rozumíš tvořivé duši a sama to prožíváš, někdy si říkám, že je to příliš velký luxus něco takového chtít, že nejsem žádný profesionál, ale myslím, že každý v životě potřebujeme kus místa pro sebe - jak jsi krásně napsala svatyni, kde můžeme vzývat božstvo bez ohledu na realitu venku. Děkuji za přání, doufám, že to dopadne dobře....Přeji Ti, abys taky jednou měla svůj koutek, kde se budeš setkávat se svými divadelními múzami...Pa

      Vymazat
  2. Veľmi pekné fotky. Závidím zbierku pastelov. Moju naposledy rozkúsal môj pes. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Lio, jsem ráda, že se líbí. Tak Tvůj pejsek je takový gurmán? No naštěstí tyhle pastely jsou chráněny před našimi kočkami, které zde nemají přístup, jinak by si z nich naše kočka určitě taky udělala "postýlku" jak to ráda dělá s pastely, které mám doma...

      Vymazat
  3. Mila Marcelko moc obdivuji tvůj talent a kreativitu :) Moc Ti to preji aby vyšlo to stehovani jen o 2 patra. Přeji krasny den ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani díky! Moc mě to potěšilo, jsi moc milá :-). Měj se moc hezky!

      Vymazat
  4. Hello friend..wow..thanks for sharing your journey and beautiful story! I love seeing how magical all of your art looks displayed..stunning and gorgeous works..truly special! I love hearing about your creative world..wishing you blessings always!
    Beautiful post!!
    Victoria

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Thank you Victoria for such a nice comment, it always very pleases me. I am so glad you like a visit in my studio. I am sorry I am not able to write posts in English now, so many activities and less of time :-D. I hope you have lovely summer!! I am looking forward to your beautiful and inspiring art.

      Vymazat
  5. dear eM
    A very nice story,and wonderful works!!!!!!Extra points for first-)))
    Wish you all bests
    Christa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dear Christa, thank you very much for you nice comment and your wishes. Have a nice days!!!

      Vymazat
  6. Mít svůj ateliér by se mi také líbilo, prostě nechávat si rozkreslené kresby a malby na stojanu, mít místo na všechny pomůcky a knihy o umění = to by byla paráda:-). Ve svém pokoji totiž opravdu moc místa na nějaké velké malování nemám...
    Na obrázek se těším, jsem na něj zvědavá ;-) A také přeji hodně štěstí při stěhování do nového ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, nejhorší je, když člověk ty kresby pořád uklízí, přenáší, protože v běžném pokoji i bytě prostě na to místo není, já to vidím už i u dcery - pořídila jsem ji stojan na stůl, protože místo na velký stojan nebylo a stejně je toho místa pořád málo :-)..Děkuji moc za přání Anet, já přeju Tobě ať jednou svůj tvořivý prostor - ateliér máš taky...Měj se moc hezky!

      Vymazat

Děkuji Vám za návštěvu a komentáře!
Thank You for your visit and comments!