dneska jsem chtěla velice rozvláčně a zeširoka psát nejen o mé nové sérii fotek, ale také o tom celém myšlenkovém procesu okolo. Ale zdá se, že ten nahoře měl jiné úmysly a tak jsem si omylem celý už předem napsaný článek vymazala. Ooopsss! Tak to zasyčelo a já si řekla, čert to vem...na co to okecávat.
Lidi mají oči a těmi vidí, mají vkus a tím posuzují a tak Vám dnes k nakouknutí a posouzení předkládám svou ucelenou sérii čtyř fotek s názvem "Lehká nostalgie".
Ano, jsem velice kritická. Mám pocit, že fotek je všude až příliš zbytečná nadprodukce.
Je to tím, že technologie jsou dostupné všem a všichni fotí....Fotí všechno a často nekriticky.
S nástupem digitálu prostě lze udělat na jeden zásek dvě stě fotek. Otázka je, kolik fotek z těch dvouset jsou opravdu něčím vyjimečné.
Když si člověk začne klást tyto otázky a docela neúprosně, dostane se k velmi maličkému poměru čísel.
Na sto fotek cca 1-2 fotky, které lze dále nějak "jakože umělecky" použít, a to je ještě optimismus :-D.
Jenom já vím, kolik fotohodin mám za sebou, abych dostala fotky, které můžu s určitým čistým svědomím nabídnout k prodeji. Vlastně jsem si dlouhá léta fotila jen tak do šuplete (v moderní době přesněji řečeno "na cédéčko").
Někdy je ta honba za snímkem únavná, strávíte celý den na zahradě a poctivě hledáte objekty, zkoumáte je objektivem z různých úhlů, mačkáte spoušť a pak se jdete na počítači podívat, co z toho vyšlo, jestli bude něco použitelného "výše".
Vždycky je to překvápko, ale už mě nepřekvapí, když fotek vyjde málo, spíš naopak mě překvapí, když se mi jich líbí víc. Pak je nechám nějaký čas uležet a kouknu na to znovu a z těch "dobrých" fotek nakonec vyjde jen pár....
U této série jsem se konečně dostala tam, kde jsem být chtěla...
A začala jsem uvažovat " v sériích", v tématech. Což je u mě nové. Většinou jsem hopsala zvláště v malbě či kresbě od témata k tématu a zkoušela, co mi sedí. Ale všechno se to stejně nakonec stáčelo ke květinám....
Ve fotografii to bylo mnohem zřetelnější - květiny, makro pořád dokola...A to je to, co mě opravdu baví.
Příroda je pro mě bezedná studnice inspirace, ať si říká, kdo chce, že je to klišé - nikdo nic lepšího nevymyslel !-). I když často má člověk právě pocit, že je pán tvorstva...a všechno vymyslel sám.
Nostalgie je o lehkém snění s dávkou smutku, ale ten smutek není těžký, není to depka....je to o tom uvědomění si, že zážitky jsou křehké, pomíjivé a fotograf je ten blázen, co se je snaží zachytit, dát tomu tvar....náladu...jméno.
Snad se vám bude moje lehká nostalgie líbit.
Je k dispozici k zakoupení i na mém eshopu na fler.cz ZDE.
Po létě přichází vždy lehká nostalgie, člověk si připomíná hezké chvíle prohřáté sluncem a tyto vzpomínky ho pak budou hřát až budou krátké dny, světla málo a k zahřátí bude nutno čaje i topení...pak se duše zatoulá s lehkou nostalgií zpátky..
"Kurkuma"
"Letní šatičky"
"Světýlka v krajkoví"
"Krása s trny"
Která fotografie se nejvíce líbí Vám?
Mějte se hezky!
Nádherné! Jen je vnímám jako příliš smutné...
OdpovědětVymazatbrzy už napíši!
Ahoj Martinko! Díky. No vidíš a mě zas tak smutné nepřipadnou, ale jo je to tam !-D
VymazatJasně, jak budeš mít čas, já jsem teď taky furt ve fofru, ale určitě budu ráda, když písneš.
Série jsou fajn, lehká nostalgie ještě víc :-) nejvíc se mi líbí 2 a 3. Mám nějak málo stěn na všechny obrazy a fotky, co bych chtěla. Dřív jsem u foťáku přemýšlela, co vyfotit, páč byl omezen počet snímků. Faktem je, že jsem tehdy měla taky psa, který na jasný povel sedni, vystřihl jedním výrazem skvělou fotku. Pro srovnání mám asi 650 fotek kocoura, použitelných je jich asi 20. Takže v tomhle směru je digitální skvělý vynález. Už z toho důvodu, že by z kocoura jinak zůstalo zachováno pár fotek jeho srsti a nebo zubů.
OdpovědětVymazatDíky Ivo! Jsem ráda, že se líbí...:-D Já už to doma s těmi zdmi asi vzdám, zrovna řeším co kam pověsím a spíš mám pocit, že nechám zdi prázdné nebo co, no dilema :-D
VymazatJinak co se týče dokumentárních fotek našich mazlů, tak tam samozřejmě chválím schopnosti digitálu, vůbec digitál foťák je vynález století :-), jsem za něj strašně ráda, páč tam je přesně poměr rozmazaných fotek na použitelné fotky těžce v neprospěch těch použitelných, stejně tak u malých dětí a tak, to je všecko prostě rozmazané v pohybu, představa,že bych si nechala udělat z 36 kinofilmu fotky kocoura, které by byly k ničemu, no to by bylo. :-D Akorát to množství fotek už pak svádí k tomu, že člověk to netřídí a to se pořád učím, vyhazovat,mazat, posuzovat - no není to lehké :-). Dokonce Neff o tom psal i články, že by se mělo milosrdně mazat, k čemuž jsem zatím nedospěla a tak mám fotek hafo giga :-D
Zdravím :)
OdpovědětVymazatNedokáži napsat, která z fotografií je krásnější, když už si myslím, že vím která, na dalších najdu něco, co se mi pocitově líbí víc než na předchozí. Neskutečně mě fascinuje ta modř (je tam že ano?)v kombinaci nažloutlého tónu. Fotky jsou jednoduše kouzelné a příjemně uklidňující :)
Anet moc děkuju za tak milý komentář! Je tam - modř, i na vytištěných fotkách, je to právě kombinace filtrů v postprocesu a taky se mi strašně líbil ten výsledek, ta nálada....ani to neumím popsat :-D Moc mě těší, že na Tebe tak působí :-)
Vymazat