Kvete vánoční kaktus – Christmas Cactus in Bloom

...........“Ukažte mi tu krásu
Ke štěstí lze prý donutit
Tak i já chci bejt šťastnej“........

Priessnitz - Nebolí 

Nesnáším, když mi obchodní řetězce připomínají už v září, že budou vánoce...

Nesnáším ten všeobecný tlak v médiích na vánoční přípravy, dárky, cukroví....

Nechci, aby mi někdo programoval, jestli a kdy se mám těšit na vánoce....

Něco jiného je, když mi příchod vánoc připomene vánoční kaktus, který rozkvete. Letos to bylo překvapující  - v temném období, kdy i květiny odpočívají a není potřeba jim věnovat takovou péči, jsem jednu neděli zalívala své zelené svěřence a zjistila jsem – že poprvé kvete můj červený vánoční kaktus (mám ještě jeden růžový, a ten kvete na velikonoce).

Kvete bez mého přičinění, aniž by mu někdo připomínal, že budou vánoce....To je pro mě ta jemná připomínka toho, že se blíží období svátků. Připomínka, kterou beru :)...Ale tím to nekončí – moje dvě orchideje nasadily opět na květy také! Vyhlížela jsem celý podzim, jestli vykvetou a nic. A když jsem se zrovna nedívala, ejhle, oběma vyrašili stonky.

Takže jo, blíží se advent – a není to období, kdy se budeme tlačit v Tescu a jiných obchodech a plenit, a kdy budeme na sebe hodní na povel...Je to období, kdy se má rozjímat (nemusí to být o Bohu), odpočívat, užívat si....Ano, budu péct cukroví i kupovat dárky (převážně na internetu a něco bude handmade) a chystat vánoční výzdobu - ale až já budu mít náladu...Už několik let se od adventu vyhýbám centru města a jeho obchodům a do řetězců zajedu jen rychle nakoupit to nejnutnější a stejně rychle odtud vypadnu...Nechci se pošpinit tou davovou psychózou zvanou vánoční shon...A je docela možné, že budu raději kreslit, nebo si dám  nohy na stůl a pustím si oblíbenou hudbu, nebo zajdu do wellnessu a zbytek cukroví dopeču mezi svátky – no a co – však volna bude dost...

Přeji Vám krásnou nadcházející první adventní neděli, ať je plná klidu a pohody...

...a užívejte si, jak kvete vánoční kaktus !-)

Před objektivem – In front of the Lens

     Nejsem z těch lidí, co se často ocitají před objektivem - naopak mé místo je za ním. Tento blog ani není o prezentaci mé osoby, ale o mé tvorbě – ta má mluvit především (tedy pokud zrovna nežvaním já :D)....Ale rozhodla jsem se vystoupit z „ilegality“ a ukázat prstem na tu osobu, která Vám tady několikrát týdně píše, maluje a fotí...

Nevím, jestli jste si toho všimli, ale fotografové se fotí neradi. Jsou mnohem raději skryti a pozorují, dokumentují, vytvářejí....Spousta mých fotografujících přátel to má stejně. Já nejsem vyjímkou.. Na nedávném výletě v Berlíně jsem zjistila, že i moje dcery začínají mít tyto návyky. Především ta starší, která fotí déle a zabývá se tvorbou. Byl to téměř nadlidský úkon zachytit je na fotografii, protože byly samy zaneprázdněny focením, a když už se útrpně poddaly – fotografie podle toho vypadala.....

Portrétní foto je velmi zajímavá oblast, ale obávám se, že do ní moje cesta nevede. Je to pro mě jen takový "vedlejšák"... Stále se učím fotít lidi :-D. S přírodou nemám problém - tam to jde samo...Na mých fotografiích najdete převážně přírodu, kytky, kočky, samozřejmě rodinné příslušníky a přátele na soukromých fotkách, ale mě málokdy...A protože mi teď shodou okolností přibyly nějaké fotky mě samé, tak  dnes tedy přispívám se svou maličkostí do mlýna a představuji Vám (i když s velkým sebezapřením :) samu sebe... poprvé a možná i naposled :-D

Já, mé druhé já a opět já !-)

..momentka objektivem mého kolegy....

...upravená v postprocesu do stylu polaroidu... 

(Olympus PEN E-PL 1)

....z horečky minulé sobotní noci...

foto spáchala klimasica...je to velmi šikovná holka - fotí Canonem

...já jsem byla tentokrát bez foťáku - jen jsem si užívala :-D

...za vlastním objektivem přesto před ním

(v zrcadle v ateliéru)

 Olympus PEN E-PL 2

Línie slunečnice perem - Lines of Sunflower, pen

Dnešní kresba slunečnic se trochu vymyká mým běžným kresbám, protože klade důraz na línie. Když jsem přemýšlela, jaký  další motiv by byl vhodný pro lineární kresbu – žádné stínování, žádná tužka, jen pero - padl mi zrak na fotku slunečnic. Slunečnice jsem nafotila na spoustu způsobů, ale zatím jsem je kromě jednoho zátiší – Sluneční paprsky ve váze – moc nemalovala. Tak jsem si řekla, že to je vhodná příležitost pojmout slunečnicové téma zase trochu jinak. 

Další kočičí studie – Another Cat Study

Tak tady máme zase další pondělí. Víkend utekl, ani nevím jak...Tentokrát jsem si o víkendu jenom kreslila doma....a pojala jsem to jako cvičení v technice. V sobotu jsem totiž po dlouhé době „ponocovala“ v baru, kde měla vystoupení kapela mého partnera, takže mé celkem pravidelné nedělní malování v ateliéru vzalo za své a přes den jsem doháněla spánkem to, co jsem v noci prohýřila....Pravdou také je, že mě dohání nějaká podzimní melancholie a únava, kterou se mi nedaří setřást přes veškeré snahy, a prostředky, které většinou napomáhali, teď nějak nefungují... (nemyslím tím drogy :-D, aby bylo jasno, když už, tak pouze legální v uměřeném množství :) ...Co se týče ročního období – je toto pro mě nejtemnější období, kdy mě nedostatek světla a barev doslova ubíjí.... A inspirace prostě nějak vázne. Ačkoliv mám spoustu motivů, které čekají na zpracování..Ten správný motiv vždy vybírám intuitivně a musí korespondovat s mým vnitřním rozpoložením. Často tedy listuju a probírám svoje fotografické portfolio bez nějaké představy, co vlastně budu malovat či kreslit a rozhodnu se, až uvidím tu správnou fotku či motiv..A pokud se mé rozpoložení a energie pohybují v úrovni LOW, jak já tomu po anglicku říkám, neboli v úrovni nízký (...nízký tlak, či nízké napětí :-), tak vybírám motivy jednodušší a mému srdci nejbližší, což jsou květiny a kočky – světe div se...

Takže proto dnes skica mé „modračky“ Elišky, kreslená tužkou 7B...a její fotoportrét pro potěšení..

„Pozitivní start do nového týdne všem!"

Autumn Still Life study – Podzimní zátiší studie

Tak jsem si opět „střihla“ jedno zátiší - tedy abych byla přesná - studii zátiší v tužce. Je to studie v pravém slova smyslu – je sice učesaná, ale neuhlazená :). Jsou vidět tahy tužkou a rychlé šrafy. Nešlo mi o to udělat přesnou kresbu, ale spíše nastudovat kompozici (jestli bude fungovat) a také světlo a stíny. Těším se, až budu tohle zátiší malovat v barvách – proteplených a podzimních...Na zátiší se všeobecně nejlépe trénuje kompozice. Zkomponovat různé předměty tak, aby spolu ladily a vytvořili symfonii, je stejně náročné jako skládat hudbu. Všeobecně v tvorbě, ať už člověk tvoří cokoliv, je potřeba cvičit a cvičit – jedině praxe Vám zaručí, že se začnete blížit svému vysněnému cíli...Já už maluji PRAVIDELNĚ dva roky. Předtím to byly jen nárazovky a žádný vývoj v technice nenastával, kdežto teď cítím, že to někam spěje, i když mi zatím stále ten ideál, který trčí někde v mém podvědomí, uniká....Ale někdy, když maluji či kreslím i zcela obyčejné náměty,  vidím občas záblesk ideálu a velmi mě to potěší :)...Ona je asi přece jen důležitější ta cesta než cíl....Věřím, že tak je to i v životě...

Přeji Vám krásný víkend a ať každý najde svou cestu a nesejde z ní!!!!

P.S.: A opět jedna skladba od Apocalypticy – jmenuje se Cesta – Path :)

         Skvělá skladba – skvělý text – kompozice, která prostě funguje...:)

Flowers, pen and pencil – Květy perem a tužkou

Dnešní malé obrázky jsou kreslené perem a tužkou 7B. Co se týče kreslení perem - byla to pro mě premiéra. Inspirovala mě k tomu moje dcera, velmi dobrá kreslířka, která pero používá často a s velmi pěknými výsledky. Chtěla jsem si tuto techniku vyzkoušet a tak jsem si vybrala drobné náměty, o kterých jsem si myslela, že by jim lineární kresba perem mohla slušet. Samozřejmě jsem nezačala hned kreslit perem, protože pero nic neodpustí a nelze ho gumovat, takže předcházelo předkreslení tužkou, po té linie perem a nakonec stínování opět tužkou...Bylo to zase nová a zkušenost a pro malé kresby celkem zajímavá technika, kterou jistě někdy zopakuji...

(Pro zajímavost jsem kresby vyfotila ještě režimem camera obscura, s typickými stínovanými okraji)

...bez efektů....:-)

Abstraction „Sky in Flames“ – Abstrakce „Obloha v plamenech“

Tento víkend jsem se poctivě věnovala tvorbě, takže jsem spáchala nějaké kresby, studii a také tuto abstraktní malbu. Už delší dobu jsem se chystala na nějaké malby oblohy. Musím říct, že mě fascinuje, jak je někdy krásně zbarvená a často i s dcerami „chytáme“ ranní červánky do objektivu. Tento výjev samozřejmě nejsou jemné narůžovělé červánky, ale drama západu slunce, kdy se zdá, jakoby nebe hořelo...Formát obrazu jsem zvolila 40x50 cm. Malovala jsem pastelem na temperovou podmalbu – kvůli struktuře...

Hezký start do nového týdne všem!

Autumn Leaves Collage – Koláž podzimních listů

Na dnešek jsem připravila takové shrnutí mých obrázků listů v koláži. Listy jsou kreslené různými technikami – akvarelem, pastelkami a tužkou. Pro tento podzim jsem už téma listů uzavřela, ale ještě bych chtěla nějaký ten obraz s podzimní tématikou namalovat. A k té potravě pro oči jsem nachystala i nějaký dezert pro uši a to video skvělých cellistů z Apocalypticy s jejich skladbou Sacra z posledního alba 7th Symphonie a slovo symfonie je zde více než na místě.....

Krásný víkend všem!

Abstraction Fragile Dream of Rose - watercolor

Abstrakce "Křehký sen o růži" - akvarel

Dnešní abstrakce je malý A4 akvarel. Nějak se mi nechtělo pouštět se do něčeho většího. Poslední dobou tíhnu spíše k těm abstraktněji laděným obrazům. Když jsem chtěla nakreslit něco více konkrétního, ruka ani hlava mě moc neposlouchaly, - tak jsem toho nechala a vzala do ruky štětec a nechala se jen tak unášet...:). K názvu obrazu mě inspirovala písnička od Anathemy Fragile Dreams. Konečně jsem se naučila vkládat videa, takže můžu doprovázet některé své výtvarné počiny hudebními inspiracemi....Protože hudba je velmi inspirující pro malbu...a v mém případě jeden bez druhého být nemůže...Když maluji mám vždycky na uších MP3.....Pokud se podíváte na můj profil na Google+ uvidíte, že mezi mé nej patří Opeth, Apocalyptica, Anathema a spol.....

Listopad v Praze - November in Prague

Dnešní fotky jsou z mého jednodenního výletu v Praze. Jak jsem už předeslala, nebrala jsem si sebou svůj Olympus PEN, protože jsem potřebovala cestovat nalehko. Takže mě jistil pouze můj kompakt Panasonic, který už „zdědila“ moje dcera...No, když si člověk zvykne na něco lepšího (na mirrorless zrcadlovku) a má fotit jen kompaktem.......nebylo to pro mě to správné potěšení - chyběli mi všechny ty moje „hejblátka“ a čudlíky :)...Moc jsem toho tedy nenafotila a pokud ano, musela jsem fotečky trošku doupravit v postprocesu, což většinou s fotkami z Olympusu není tak potřeba...Každopádně můj listopad v Praze byl hezký, bylo sice zataženo, ale nepršelo. A přesto, že jsem se Prahou spíš jen rychle prohnala, tak jsem opět nasála tu staropražskou atmošku...Každopádně bych si ráda někdy udělala výlet do Prahy čistě jen na focení – jen já a můj PEN foťák...

Nokturno ve Valdštejnské jízdárně

Nocturne in the Waldstein Riding School 

Název dnešního blogu je odvozen od výstavy, kterou jsem zhlédla minulý čtvrtek v Praze. Kromě skvělých zpráv od mého lékaře jsem si přivezla i moc pěkný zážitek z  výstavy obrazů Jakuba Schikanedera ve Valdštejnské jízdárně. A proč nokturno? Protože tak se jmenuje série Schikanederových obrazů noční Prahy. Naprosto mě dostala jeho práce se světlem. Jeho obrazy totiž většinou znázorňují buď dobu, kdy zapadá slunce nebo se stmívá nebo noční ulice, vyjimkou nejsou ani jeho obrazy interiérů, které jsou znázorněny ve večerní době a nikde nechybí rozsvícená lampička. Obrazy vyzařují nádhernou intimitu, a také díky velkým formátům máte pocit, že vstupujete do obrazu interiéru nebo do noční uličky staré Prahy či stojíte na břehu moře....Ladění obrazů je také díky světlu velmi melancholické, ale to je přesně to s čím rezonuji...:) Přiznám se, že do teď jsem Schikanedera ani jeho obrazy neznala a byly pro mě velké zjevení. Doporučuji určitě tuto výstavu - stojí za to. Atraktivní prostory  a genius loci Valdštejnské jízdárny jen zvyšují exklusivitu, když totiž procházíte mezi obrazy a podíváte se z okna, tak se vám naskytne pohled jako na obraze - do Valdštejnské zahrady a na Hradčany...Na výstavě jsem si koupila i katalog, abych si mohla obrazy připomínat, ale reprodukce v knize Vám nikdy neposkytne ten zážitek jako přímý kontakt s obrazem....

Abstraction „Fall Impression“ – Podzimní imprese

"tempera,pastel"

     Dnešním obrazem jsem nejspíš uzavřela téma podzimních listů. Snažila jsem se do této abstrakce vložit můj nejpozitivnější dojem (impresi) z podzimu a jeho barev :). Jediný problém je, že na fotce není moc vidět detailnější strukturování obrazu. Jako podmalbu jsem totiž začala používat temperu, kterou téměř vůbec neředím vodou, takže  vytvoří krásnou strukturu, kterou barevný pastel ještě zvýrazní. Listy nejsou pravé – jsou vystřiženy s papíru.

Myslím, že barvy tohoto obrazu mě budou nabíjet v nadcházejícím „temnějším“ období, kdy se barevné babí léto a podzim mění v pochmurný „dušičkový“ podzim a přechází v zimu...

     Zítra vyrážím do Prahy na kontrolu ke svému neurochirurgovi a při té příležitosti opět „nasaju“ trochu té velkoměstské atmosféry :)....po neznámém Berlíně to bude důvěrně známá Praha, kde mám už své vyšlapané cestičky. Snad bude i čas na nějakou kulturu, pokud ano určitě budu referovat..Tentokrát sebou neberu svůj Olympus – přece jen potřebuji cestovat „nalehko“, ale pouze kompakt Panasonic „do kabelky“, takže fotek asi moc nebude...

"detail"

My Little Blue Cat - "Moje malá modrá"

charcoal - uhel

Tak jsem o víkendu tvořivě využila příznivé světelné podmínky a vytvořila pár věcí. Dnešní obrázek není třeba nijak zvlášť popisovat – moji britskou modrou „Ešu“ už znáte, objevuje se pravidelně v mém portfoliu. Kreslit moji malou modrou je pro mě prostě srdeční záležitost. Dnešní kočičí portrét představuje Elišku v jejím raném dětství :)..Obrázek je malovaný uhlem. Uhel je fajn médium pro někoho jako jsem já, kdo má rád suché pastely. Ale každé médium chce svůj čas a trénink, aby do něho člověk pronikl. Uhel má tu výhodu, že se dobře maže – uděláte špatnou čáru, máznete prstem a je opraveno. Také se s ním dobře stínuje. Zatím jsem ale neměla uhlem zvládnuté detaily - ty jsem vždycky „pilovala“ tužkou po zafixování. Ale tentokrát jsem si s uhlem opravdu pohrála, věnovala jsem mu dostatek času (část mého sobotního odpoledne) – abych propracovala i jemné detaily. Obrázek je to malý - 19x19 cm.

Reprodukci tohoto obrázku jsem také nabídla k prodeji na mém e-shopu na fler.cz, jak jste si už možná všimli...Je pravda, že doteď jsem své nové obrázky moc nenabízela a už vůbec ne obrázky mých koček – ale změna je život.

 Tímto obrázkem jsem také chtěla nabídnout kresbu a malbu zvířecích mazlíčků na zakázku. 

Takže, kdo máte zájem, určitě mě kontaktujte!

....a malá koláž z mých kočičích obrázků.....

(ten rezavý je můj kocour Macek - je to "macek" má šest kilo a 13 let :-D

Krátké dny – I need daylight!!

V neděli se změnil čas, takže už jsme opět v tom ročním období, kdy je denního světla poskrovnu. Když přijdu z práce domů už se stmívá a během chvíle je tma. Nemám nedostatek denního světla ráda! Není to jen o tom, že v tomto období jsem melancholičtější než obvykle a unavenější..Nemám ráda umělé světlo k tvorbě a teď mi nic jiného nezbývá než přes týden malovat při žárovce (už se těším na víkend a příděl světla:). Umělé světlo zkresluje použité barvy, mizí nuance a to mě nebaví...Ale nejhorší je, že nemůžu ani fotit svoje obrazy, protože při šeru už je třeba použít blesk (což není můj nejlepší kamarád – používám ho vyjimečně) a barvy obrazu už nejsou autentické – i obraz potřebuje denní světlo! Takže zatím nevím, jak budu připravovat fotografie své tvorby pro blog, nejspíš budu muset vše zpracovat o víkendu, kdy budu mít dost světla...no nějak to vymyslím...

A dost už lamentací nad něčím, co nelze změnit.

Z výše zmíněných důvodů jsem toho přes týden moc neudělala. Možná si říkáte, co znamená ta fotka s listím. Není to žádná tapeta, je to polotovar k podzimní abstrakci, kterou chci začít v ateliéru. Podzimní listy zase trochu jinak :)

Krásný víkend a hodně světla i světlých myšlenek!