East Side Gallery – Divided Heaven

V minulém blogu k abstrakci Divided Heaven jsem se zmínila, že inspiraci k obrazu jsem čerpala v Berlíně. Dnes bych ráda napsala pár slov proč. Z historie je známo, že město Berlín bylo rozděleno v roce 1961 zdí na dvě části - východní a západní..V roce 1989 byla zeď stržena a Berlín se sjednotil. Monument této době ale nadále v Berlíně stojí – jsou to zbytky „slavné“ zdi – dnes se jí říká East Side Gallery. Je pomalovaná umělci z celého světa, kteří se chtěli výtvarně vyjádřit k situaci. Na západní straně zdi najdete převážně graffiti, východní strana už hýří barevnými obrazy..Samozřejmě při návštěvě Berlína jsme nemohli opomenout tuto část města - symbol doby, v které jsme vyrůstali. Cestovali jsme lodí po Sprévě až k Oberbaumbrücke, nejkrásnějšímu mostu Berlína, kde se East Side Gallery nachází. Bylo to zvláštní procházet se kolem zdi, která rozdělila město na dva tábory. Dodnes je rozdělení znát nejen na městě, ale i na lidech, odráží se v politice.....Je to viditelná jizva..

Další den jsem navštívila  Neue Nationalle Galerie na Potsdamer Platz –budovu galerie navrhl slavný architekt Ludwig Mies van der Rohe (je autorem vily Tugendhat v Brně) a shodou okolností zde zrovna probíhala výstava – Der Geteilte Himmel - Divided Heaven, jejíž název jsem si půjčila pro svůj obraz. Téma výstavy bylo poválečné období a rozdělení Berlína. Asi nebude nijakým překvapením, že většina děl byla laděna depresivně a bolestně, přestože hýřila barvami. Byly k vidění obrazy německých umělců (přiznám se, že ty moc neznám) ale i světoznámých jako je Picasso, Rothko, David Hockney či  Henry Moore...Na takových výstavách se přesto najdou díla, která vzbuzují otázku či toto je ještě umění, bez ohledu na téma – díla absurdní, bizardní....Konkrétně narážím na jednoho současného umělce, jehož jméno jsem si nezapamatovala, který jako umělecký materiál používal vlastní tělo a nebylo mu cizí ani sebeubližování. Tyto performance provozoval samozřejmě před publikem. Toto pro mě není umělec, ale adept pro ústav choromyslných. Možná nechápu rozsah tohoto umění, ale mě se prostě nelíbí, naopak ve mě vzbuzuje velký odpor. A umělec sám může být slavný jak chce....

A tyto zážitky z Berlína spolu s mými vlastními vjemy a životními prožitky se transformovaly do mého abstraktního obrazu...

Sami si totiž někdy stavíme neviditelné zdi, abychom skryli vlastní bolesti či jizvy před ostatními....zdi, které nás izolují a nedovolují prožít radost, štěstí nebo lásku naplno.....

....moje maličkost u "zdi"....

                                    

Oberbaumbrücke, nejkrásnější most

Abstraction "Divided Heaven" - mixed media

Abstrakce "Rozervané nebe"

40 x 40 cm

Už delší dobu jsem chtěla zase namalovat nějakou abstrakci. Po té co jsem viděla opět film Pollock, o kterém jsem nedávno psala, se myšlenka na vytvoření abstrakce stala neodbytnou a jen jsem čekala až budu mít dost energie, abych mohla jít do ateliéru a něco „spáchat“.

Takže včera jsem po měsíci opět dorazila do ateliéru. Na mém stojanu stála moje poslední záležitost Afrodité (dlužím Vám lepší fotografii než byla ta původní, takže dnes bude..). Afrodité jsem „uložila“ do rámu, pověsila na čestné místo...a mohla se věnovat svým abstraktním tendencím..Za tímto ryze abstraktním obrazem, ale stály zcela konkrétní myšlenky...co mě vlastně nakoplo namalovat tento obraz, s tímto názvem je na další blog, takže o tom se rozepíšu detailněji příště.

Hlavní myšlenka totiž vzklíčila v Berlíně..A celou dobu jsem chtěla něco takového namalovat, ale neměla jsem konkrétní představu jaké použít médium atd. Nakonec jsem v téhle abstrakci spojila nejen myšlenky, ale také různá média – má nejoblíbenější – temperu, akvarel a pastel. Temperu především proto, že jsem chtěla dosáhnout toho, aby obraz měl strukturu (viz. detail)...

Rozhodla jsem se teď soustředit především na abstrakci ve velkém formátu a na malý formát si ponechám konkrétní studie, jak jsem zvyklá. Abstrakce totiž není tak lehká, jak by se mohlo zdát. Je to především o kompozici barev. Není to otázka několika minut. Obraz se vyvíjí, jak člověk hledá abstraktní kompozici pro vyjádření toho, co chce. Tento obraz mi trvalo namalovat tři hodiny..Bylo to mnoho vrstvení a míchání a kombinování, než jsem byla spokojená...

Obraz má viditelnou ránu či jizvu, která „rozervává nebe na dvě části“. Jsou v něm soustředěny všechny myšlenky na to, jaké rány nosíme na těle, duši či srdci, jak jsme odtrhování od našich milovaných, ať už vlastní vinou či osudovou, jak se rozdělují národy či  města (viz. Berlínská zeď) a ačkoliv se rána zacelí, jizva vždy zůstává a něco nám připomíná...a už nikdy to není jako před roztržením...

V abstraktní tvorbě je velká svoboda projevu. Když jsem viděla Pollocka tvořit jeho kompozice, tuto svobodu tvorby jsem zřetelně viděla a chtěla ji taky zkusit. Pollock tvrdil, že takto vychází umění zevnitř a není závislé na vnějších objektech...

Ale i když abstrakci může namalovat kdokoliv i dítě, tak pro někoho, kdo maluje a věnuje se tomu intenzívně je podstatné zvládnout techniku. Myslím, že právě v abstrakci se dají zúročit zkušenosti z kresby, malby, kompozice, zákony barev atd a najít pro ně nový projev. A to je, oč se snažím..

               

Berlin in the Night

   Noční Berlín

Dnes se vracím ke svému výletu do Berlína. Slibovala jsem noční fotky a fotky z Potsdamer Platz. Jsem moc ráda, že jsem svůj foťák „tahala“ všude sebou, protože se mi noční fotky líbí úplně nejvíc....Neměla jsem stativ a na to, že jsem fotila pouze „z ruky“ se fotky celkem zdařili, ale použila jsem režim noční portrét, který se mi už jednou osvědčil na focení nočního koncertu. V Berlíně jsem si dostatečně užila focení architektury, což většinou téměř nepraktikuji, ale v tomto velkoměstě se tomu nedá odolat, co se týče architektury je toto město docela nové a moderní díky tomu, že bylo během druhé světové války masivně bombardováno a z větší části zničeno. Spousta budov se musela strhnout a v současné době se v Berlíně hodně staví, všude můžete vidět jeřáby a staveniště. Je zde mnoho moderních staveb, které jsou koncentrovány právě na Potsdamer Platz, z původního náměstí nezbylo nic (pouze staré věžní hodiny...), slavný  „Deštník“ architekta Renzo Piana najdete právě zde. V noci je Sony Center okouzlující, hýří měnícími se barvami, které se odrážejí od skleněných a kovových ploch (ale mezi námi, ve dne mi až tak úchvatný nepřipadal :). Nicméně mě nejvíc zajímaly staré stavby, které se dochovaly či se je spíše podařilo zachránit. Jsou to hlavně muzea na ostrově muzeí, slavný Dóm tamtéž nebo Humboltova univerzita, Reichstag.....Jsou samozřejmě zjizvené intenzivním bombardováním a dírami po kulkách, ale právě tím jsou mi sympatické – tyto budovy mají co říct, stáli v centru dění naší historie, byť té děsivé části, ale jako člověk stárne a přibývají mu vrásky a jizvy, které vypovídají o životě a bojích, tak i z jizev těchto budov se dá číst, co zažily. Vydávají se také nemalé finance na postavení replik starých budov. Takže pokud chcete vidět architekturu v rozpětí od starodávné  Ištařiny brány (v Muzeu Pergamon) až po ultra moderní architekturu Renza Piana - Berlín je na to jako stvořený...A troufám si říct, že právě tyto kontrasty vytvářejí v Berlíně jedinečnou atmosféru, určité napětí...

 Schloss Bellevue

Sony Centrum na Potsdamer Platz

Deštník by Renzo Piano

Úplněk nad Potsdamer Platz

Maple Leaf Study No. 4

List javoru – studie č. 4

Tak dnes opět studie listu. Už to tak vypadá, že jsem na podzim vyměnila kresbu květin za listy. Kreslit listy mě prostě nenudí. Každý list je jinak zbarvený, obdivuji přírodní kombinace barev  a nejhorší je, že kdykoliv jdu parkem z práce či do práce vždycky uvidím další ještě hezčí list :)...Dnes je ale změna v technice, doteď jsem malovala listy akvarelem, tento list je kreslený pastelkami.Opět jsem postupovala od nejsvětlejšího tónu po nejtmavší (nejdříve žlutá, pak oranžová, červená atd...),a abych co nejlépe vystihla  přírodní tóny, použila jsem několik odstínů pastelek (viz. foto – paleta pastelek). Pro zajímavost jsem vyfotila kresbu v různých stádiích rozpracovanosti, abyste mohli vidět, jak se kresba vyvíjí - takové malé demo...

Still Life in Blue - SOLD

Zátiší v modré, pastelky (Prodáno)

Dneska jsem si na chvilku odskočila od podzimních námětů k zátiší..Tento obrázek už jste zde jednou mohli vidět - studii "Můj šálek čaje" malovanou pastelem. Nepozdávala se mi tehdy kompozice - šálek byl umístěn příliš ve středu...Tentokrát jsem tedy zátiší pojala trochu jinak, šálek posunula trochu bokem, aby vytvářel to správné kompoziční napětí....Jak už název napověděl, dnešní kresba je kreslena pouze odstíny modré. Po delší pauzičce jsem opět vzala do ruky pastelky. Vzhledem k tomu, že jsem kreslila v posteli při marodění, byly pastelky nejvhodnějším médiem. Oblíbila jsem si kresbu tužkou pro studium a hraní si s odstíny. Teď jsem místo tužky použila několik odstínů téže barvy, aby obraz trochu ožil barvou a zachovala se ta pomyslná hra, kdy je třeba různé objekty vyjádřit ne barvou, ale světlem a stínem. Kresbu jsem začala nejsvětlejším odstínem a postupně přidávala intenzitu, modelovala a prohlubovala...Během kreslení jsem jako kulisu „poslouchala“ jeden ze svých nejoblíbenějších filmů Hodiny s mou ještě oblíbenější Meryl Streepovou....Ten film jsem viděla tolikrát, že už mi stačí ho jen "poslouchat". Když jsem musela jen ležet a odpočívat, tak mou jedinou záchranou byla má jiná záliba a to právě filmy (na knihy mě příliš bolela hlava).... Zkoukla jsem všechny své prověřené trháky i nějaké novinky. Jako poslední jsem viděla film o Jacksonu Pollockovi (ano, o tom malíři )...Poprvé jsem tento film viděla v anglickém znění s anglickými titulky a jsem moc ráda, že se našly nějaké „osvícené duše“, které titulky přeložily do češtiny – je to přece jen mnohem komfortnější :)...Tento film, jako asi většina filmů o malířích, nepatří mezi ty mainstreamové, takže občas „splašit“ ten který film je malá detektivní prácička...Ale to je jiná..

Chci nakonec mého dnešního mudrování použít citát právě z filmu Pollock (mimo jiné v režii Eda Harrise, a hlavní role taky Ed – díky Ede :).

V jedné scéně se ptá reportérka Pollocka na „obligátní“ otázku:

„Jak poznáte, že jste dokončil obraz?“

A Pollock odpovídá otázkou:

“Jak poznáte, že jste dokončila milování?“

Myslím, že velmi vtipná a zároveň jasná odpověď :-D....

Autumn Colors - Podzimní barvy

                                                  

Javorový list - studie akvarel, pastelky

Dnešní příspěvek píšu z postele, a to doslova. Moje nachlazení, které jsem vyhodnotila jako lehké a jala se ho přecházet, se zhoršilo natolik, že jsem ulehla s teplotou. Tím pádem jsem jen spala a spala - nebylo možné žádné myšlení, žádné čtení, žádné blogování ani malování. ..prostě výpadek...

Dnes už se mi ulevilo natolik, že můžu v leže psát tento příspěvek či koukat na filmy. Víc mi moje hlava zatím nedovoluje. Dnešní studie je tím pádem postaršího data – namalovala jsem ji minulý víkend. Je to opět javorový list vybarvený podzimními barvami. Malovala jsem především akvarelem a po té doladila barevnými pastelkami. Vypadá to, že prozatím u studií zůstanu vzhledem k mé (ne)kondici. Nasbírala jsem si po cestě z práce krásně vybarvené listy a také si je vyfotila, takže ještě určitě nějaký namaluji. Ráda bych si udělala z těchto namalovaných listů malou fotokoláž....ale to je zatím hudba blízké budoucnosti.  Už bych také ráda začala zase malovat na velký formát v ateliéru, trochu se svobodně rozmáchnout štětcem :), ale znáte to: dušička by chtěla, ale tělo nemůže...Venku se udělalo téměř nepochopitelně krásně teplé počasí, zatímco jsem ulehla, takže Vám přeji krásné podzimní procházky a užíjte si slunce a barev. Já na to budu hold koukat jen z okna ...

Krásný víkend všem!



German Art magazines

Německé časopisy

Při mém výletu do Berlína jsem zabrousila  nejen do muzeí a galérií, ale také do novinových stánků. Možná to vypadá divně, ale hned vysvětlím proč. Chtěla jsem se podívat, jaké vycházejí v německu časopisy a případně si nějaké zakoupit. Předem jsem měla v plánu pouze zakoupit německý Vogue – což je módní ikonický časopis, který u nás jaksi stále nevychází, ale při zhlédnutí neuvěřitelné nabídky nejrůznějších časopisů mi spadla čelist. V tom nepřeberném množství jsem narazila na dva časopisy o malování a kreslení a ty jsem si zakoupila. I přes jazykovou bariéru (německy umím jen velmi málo) jsem byla při prohlížení časopisů nadšená. Tento typ časopisů totiž na našem trhu chybí. Otázka zní proč. Už několikrát jsem zkoumala naši časopiseckou scénu a co se týče umění – konkrétně malování a kreslení, je to velmi velmi slabé. Buď je zde plno časopisů o nejrůznějších kreativních technikách nebo pak jen časopisy pro galerie a umělecké odborníky. Něco mezi tím prostě chybí. Časopis čistě jen o kresbě a malbě.... A to jsou přesně ty dva časopisy, které jsem si koupila v Berlíně (samozřejmě v nabídce jich měli více druhů – já sáhla po těchto) – je to časopis Freude am zeichnen a Palette. Jsou plné tipů a triků na kreslení a malování a je tam spousta demo kreseb (kdy jeden malíř dokumentuje vznik a postup kresby či malby) a samozřejmě také profily umělců atd. I přes mou jazykovou nedostatečnost jsem si opravdu „početla“, protože jde o vizuální umění, tak především „čtete“ v obrázcích. Když si chci něco ujasnit, tak prostě sáhnu po slovníku. Palette je dražší a asi i „umělečtější“ stojí 7,60 €, je tam více profilů umělců než ve  Freude am Zeichnen - ten je více popisnější, je v něm hodně tipů a demo kreseb a  stojí 4,50 €.

Kromě těchto časopisů a Vogue jsem si ještě v Neue National Gallerie koupila knihu o umění a architektuře Berlína (taky německy, ale to neva :)...

Takže pokud někdy budete mít cestu do Němec a zajímá Vás tato tématika, a ještě lépe umíte německy, doporučuji si koupit nějaké ty „časáky“ pro inspiraci a poučení. Myslím, že cena je stravitelná vzhledem k nedostatku v našich krajinách

Leaf Study and Tranquility :)

Studie listu tužkou a poklid :)

Můj uplynulý víkend byl velmi lenivý díky mému nachlazení, a jak jsem většinou hyperaktivní, tak jsem část soboty prospala bez výčitek svědomí. V neděli už mě ale opět svrběly ruce :), takže jsem se pustila jen do malých studií listů – jak jinak vzhledem k aktuálnímu ročnímu období. Tentokrát jsem nepracovala s barvou, ale řekla jsem si, že zase po delší době procvičím kresbu tužkou. Musím říct, že to byla velmi dobrá volba, vyžaduje to velké soustředění oka, aby postihlo různé odstíny šedi. A při takovémto soustředění ke mě většinou přijde úžasný poklid – je to svým způsobem meditace. A při takovémto poklidu si vždycky uvědomím, že to je přesně ten důvod, proč maluji a kreslím. A i kdyby z toho mého malování nebyl nikdy žádný finanční zisk, - nevadí - ten pocit poklidu za to stojí a nedá se ničím zaplatit....Věřím na arteterapii, mám ji vyzkoušenou na sobě :)...Přiznám se, že mě teď chytá nějaký podzimní splín – spouštěčem je počínající chlad a s ním přicházející nachlazení, málo sluníčka a čekání na výsledky vyšetření....Nicméně od čeho je zde umění – aby přece i z té depky „vytřískalo“ co se dá :) A hlavně, aby to něco bylo pozitivní. U mě je to „jen“ černobílá studie listu....ale potěšila mě, snad potěší i Vás...

Technická poznámka:

Kresba listu je focena režimem "camera obscura", proto ty zatmavené okraje. Myslím, že je jen na autorovi, jak své dílo podá, pokud se zachová autentičnost kresby a počítačová technologie nezasahuje a nemanipuluje přímo s kresbou či malbou...

Hezký týden!

Little Rose - watercolor study

                                                 

Malá růžička - akvarelová studie

Jak jste si určitě poslední dobou všimli, objevuje se u mě stále více studií akvarelem než pastelem. Malá růžička je další v pořadí. U této studie a u předchozích studií listů mám pocit, že se konečně blížím k výsledkům, které jsem si v této technice přála dosáhnout. Mám ráda lehké a jemné akvarely, kdy se především kouzlí ani ne tak množstvím barev jako jemnými odstíny. Je to velká alchymie míchání odstínů barev a občas se mi nedaří přesně namíchat ten potřebný odstín. Velkou roli tady  hraje množství vody použité k naředění a to je něco, co se stále učím.  U techniky pastelu něco takového vůbec není, tam se dosahuje barevného odstínu přidáváním různých barev, kdežto u akvarelu je to spíše ředění a vrstvení. Jedna věc je přečíst si naučnou příručku a vidět v ní krásný akvarel, který byste taky rádi namalovali a druhá věc je pak jít, vzít papír a barvičky a zkoušet a hledat.....ponořit se do techniky, dokud neporozumíme, co po nás vlastně chce.....

Je pátek, víkend je za dveřmi a moje plány jsou ještě skromnější než minule. Stihla jsem se nachladit, takže veškerou energii spotřebovávám na uzdravení se a tak tomu bude i o víkendu. Cesta do ateliéru se proto opět konat nebude. Přesto bych ráda udělala doma nějaké malé studie a navrhla nějaká malá přáníčka k prodeji. Uvidím, jak se bude dařit.

Přeji Vám krásný víkend!

Sky Above Berlin (Wings of Desire)

Nebe nad Berlínem

Dneska budu trochu slovíčkařit :). Dnešní koláž jsem pojmenovala Nebe nad Berlínem podle stejnojmenného filmu z roku 1987, ale anglický překlad pro film zní Wings of Desire - tedy Křídla touhy..takže když jsem chtěla přeložit název "nebe nad Berlínem" do angličtiny doslova vyšel mi logicky jiný překlad a to "Sky above Berlin". Neříkám, že se mi nelíbí Křídla touhy, ale občas jsou překlady názvu filmů zmatečné - už na to poukazovala i moje dcera...bohužel jsem jí nedokázala vysvětlit, proč to tak je (možná je to proto, že američané by na film s názvem Sky above Berlin nešli). Nicméně je to film německý (černobílý) a tedy jeho název je přesně Der Himmel über Berlin tedy Nebe nad Berlínem...

Ale dost už hraní si s cizími jazyky :)...Film je o dvou andělích, kteří procházejí Berlínem a snaží se pomoci lidem v nouzi, natáčelo se v r. 87 tedy před pádem berlínské zdi, kdy město rozdělené zdí spojovalo jen nebe nad městem a metro (U-bahn) v podzemí. Film je velmi poetický a filozofický, na dnešní rychlé poměry asi nemoderní, přesto mě zaujal. Jeden z andělů se touží vymanit z věčnosti a mimoprostorovosti a nechat se připoutat k zemi, což je zvláštní - když lidé touží přesně o opaku :)....Pokud jste viděli romantický film Město andělů s Nicolasem Cagem a Meg Ryan, tak tvůrci tohoto filmu - nerozpakuji se to říct - vykradli námětem právě film Nebe nad Berlínem. Film Město andělů je samozřejmě poplatné době, vizuálně atraktivní se známými herci........

Já jsem vybrala pro svou koláž právě ty fotografie, ve kterých se odráží jasné nebe nad Berlínem. Měli jsme opravdu krásné počasí na konec září.

Zleva nahoře doprava je nebe nad Reichstagem, vedle pak nebe nad náměstím 18. března (moc ráda fotím informační cedule a směrovky), a nebe nad Braniborskou bránou.

Dole je pak velký detail sousoší koní z Braniborské brány, německá vlajka a pohled na nebe z památníku holocaustu, který je pochopitelně velmi zúžený a navozuje pocit, že je člověk sevřen prostorem a nebe je nedostupné...............

Autumn Palette - Leaf study

Podzimní paleta - studie listu akvarelem

Dnešní den je pro mě psychicky i fyzicky vypjatější skrz vyšetření magnetickou rezonancí a následně bude následovat několik dní "čekáním na Godota" (rozuměj čekáním na výsledky), takže se dnes nebudu moc rozepisovat, ale spíše nechám za sebe mluvit své podzimní studie listů - čistě akvarelem. 

Přeji Vám krásný barevný podzim!

Pergamon Museum Berlin

Dnešní pohlednice z Berlína je z muzea Pergamon, které stojí spolu s dalšími muzei na Museum Insel nebo-li Ostrovu Muzeí. Ze všech muzeí jsme navštívili jen Pergamon (ovšem slovo jen musí být v uvozovkách).
Pergamon jsme si vybrali mimo jiné proto, že zde zrovna 30.9. končila výstava panoramatického obrazu starověkého města Pergamon od umělce Asisiho. Panorama se nesmělo fotit, takže si můžete prohlédnout zajímavosti zde. Byl to skvělý zážitek, kdy jsme vystoupali do speciálně sestavené válcovité konstrukce a ze shora si prohlíželi panorama starověkého města ve 3D, a aby zážitek byl intenzivnější, bylo simulováno střídání dne a noci, takže se s přicházející nocí setmělo, zpívali cikády a někde štěkal hlídací pes....
Samotné muzeum je také plné úžasných památek, ze všech nejznámější je Ištařina brána, postavena v reálné velikosti (je krásně modrá - sestavena z barevných kachlí, je to jedna velká úžasná mozaika) a právě tím, jak je postavena v životní velikosti vás ohromí hned při vstupu. Nejvíce mě osobně zaujaly architektonické prvky zbytků zdí a mozaiek vestavěné přímo do stěn muzea, někdy to byly opravdu velké fragmenty zdí či části středověkých budov. Stejně tak i v druhém patře, kde bylo islámské umění byly krásně zrestaurované kusy.
Takže až budete někdy v Berlíně muzeum Pergamon by vám určitě neměl uniknout.
Krásný týden všem!

Gazania – watercolor study

Gazánie – studie, akvarel

Než se pustím opět do fotek z Berlína, mám pro Vás jednu studii akvarelem. Je to malá studie - po nějaké době opět květinový námět. Předlohou pro studii byla fotografie krásně zbarvené Gazánie, kterou jsem pořídila v botanické zahradě v Olomouci. Nejběžnější je žlutě zbarvený druh a tato růžová se žlutým středem mě upoutala, jak krásně zářila. Poslední dobou používám ke studiím techniku akvarelu častěji než předtím, kdy mi sloužila pouze jako podmalba. Cvičím si takto míchání barev a práci se štětcem. Nejvíce mi sice sedí technika pastelu, ale akvarel pastel velmi dobře doplňuje, tak se chci zdokonalit i v něm.

Blíží se víkend a já budu malovat asi jen malé studie doma. Dohnala mě únava, jak z cestování, tak i z přechodu na podzimní režim, tak si návštěvu ateliéru a rozpracování něčeho většího nechám na příště..Dotřídím fotky z cesty, dodělám si cestovní deník, kam si lepím vstupenky, fotky atd...a musím také splatit dluh domácím pracem...:) Takže to jsou mé skromné plány... 

Přeji Vám krásný a doufejme i prosluněný říjnový víkend!

Cardmaking

Tak jsem si na chvíli z Berlínských reminiscencí odskočila k tvorbě :)...

Cardmaking znamená vytváření přáníček a blahopřání či péefek. Ačkoliv moje tvoření sestává hlavně a především z malby a kresby, občas z malby odbočím k jinému výtvarnému tvoření, a to především k tvoření přáníček pro své přátele. Kdykoliv jsem totiž chtěla poslat nějaké přáníčko svým příbuzným nebo přátelům a zašla do obchodu, nabídka prodávaných blahopřání zdaleka neuspokojovala moje nároky. A tak jsem se vždycky rozhodla raději vytvořit svoje vlastní přání – speciální pro tu či onu osobu. Jako motivy na přání používám své autorské fotografie a reprodukce svých obrázků. Je to možnost mimo jiné, jak přiblížit své obrázky více lidem..V dnešní době  poněkud upadá zvyk zasílat přání poštou, většinou se popřeje smskou přes mobil nebo e-mailem, ale to mi přijde jako hrozná škoda. S kamarádkou jsme se shodli, že když dostaneme přání poštou, vždycky to pohladí na duši. Je to taková hmotná připomínka a miniaturní dáreček v jednom. Když jsem byla malá, tak jsem sbírala pohlednice a přání všeho druhu. A protože v té době se využívala především pošta, tak jsem jich měla opravdu hodně. Nedávno, když jsem probírala věci po mé devadesátileté tetě, tak jsem mezi jejími dokumenty našla krabici plnou pohlednic a přání, které si schovávala. Speciální tlustá obálka obsahovala pohlednice, které dostala od svého bratrance žijícího v Německu, který hodně cestoval. Z každé země poslal tetě pohled. Když po několika desítkách letech viděl tu sbírku pohlednic, kterou sám poslal, tak řekl, že je to pro něho skvělá připomínka, protože si už ani nepamatuje, že na některých místech byl :-). Byl to takový jeho cestovní deník v pohlednicích....Já sama si tedy schovávám všechny přání a pohledy, které obdržím, ale už jich zdaleka není tolik, kolik jsem jich měla jako malá. Mám také plný šuplík všech přáníček a dárečků od mých dětí, které si budu jednou prohlížet jako stará babka :)

A co Vy? Připadá Vám posílání přání poštou jako přežitek nebo Vás naopak potěší, když nějaké dostanete?

Tady jsou některá má autorská přání, která jsou k mání na mém e-shopu na fler.cz:

Postcard from Berlin

Pohlednice z Berlína

Tak jsem se ponořila do třídění fotografií z Berlína. Díky fotografiím znovu procházím místa, která jsme navštívili. Byla to pro mě velká škola focení architektury, protože o tu v Berlíně šlo nejvíce...

První pohlednice z mých fotografií zobrazuje skvosty Berlina – dle mého nejznámější:

Reichstag – Říšský sněm (největší fotografie v centru vpravo nahoře)

fotky zleva zhora:

Schloss Bellevue v noci – Zámek Bellevue

Oberbaumbrücke – nejkrásnější most v Berlíně

Victory monument v noci – Památník vítězství

vpravo uprostřed: jedno z mnoha muzeí a galeríí– vybrala jsem Altes Nationale Gallerie...

vedle: Brandenburger Tor  – Braniborská brána (opět noční foto)

Musím říct, že nejvíce mě bavilo fotit večer, a přestože jsem neměla stativ, tak fotografie vyšly uspokojivě. V noci jsou památky krásně osvětlené a vytvářejí skvělou atmosféru.

V dalších příspěvcích uvidíte mimo jiné fotky nočního Potsdamer Platz, což je ryze moderní architektura a ten barvami v noci jen hraje – upřímně, ve dne mi až tak uchvacující nepřipadal...:)

Takže příště zase v Berlíně – teď už jen prstem po mapě a z fotografií...:-D

Back from Berlin!

Tak už se opět od včerejšího večera nacházím v domácích vodách. Pětidenní výlet do Berlína je za mnou a já teď zpracovávám masivní nápor zážitků a informací. Mimoto jsem začala třídit Berlínské fotografie čítající 500 kousků, uf...Únava je přímo úměrná intenzitě výletu a chvíli potrvá než poleví.

Dva dny padly na cestu do Berlína a zpět a na poznávání samotného města jsme měli čisté tři dny. Takže název pro sérii blogů z Berlína by se měl jmenovat „Berlin za tři dny“....I když není možné poznat cizí město za tři dny, musím napsat, že jsme toho viděli spoustu. Velkou výhodou bylo, že jsme jako průvodce měli mé německé příbuzné žijící v Berlíně, takže nám přiblížili hodně věcí, které bychom jako turisti cestující o samotě nepoznali. Tímto ze srdce děkuji Ritě a Heinzovi, že s námi podnikli tuto intenzivní tour po Berlíně a starali se o nás s neskutečnou péčí. Musím říct, že mi určitě pomohlo, že jsem si přečetla před cestou knižního průvodce po Berlíně, protože jsem se dozvěděla zajímavé věci a mohla se dál ptát...Navíc náš průvodce Heinz se velmi zajímá o historii, tak nám povyprávěl o každém místě spoustu zajímavostí, které bychom v běžném cestovním průvodci nenašli. Intenzivní „masáž“ anglickým jazykem dala mému mozku pěkně zabrat, ale člověk je velmi adaptabilní (když chce) a zvykne si :-). Navíc jsem pochytala nové německé slovíčka a řekla si, že se přece jen tomuto jazyku musím pověnovat více. Rozumějte, mám jen základní základy dvou lekcí z příručky pro samouky...Takže tento týden to bude s tvorbou slabší a bude v duchu Berlínských reminiscencí.......