Birch Alley in Autumn – watercolor study

Březová alej – akvarel studie         

  

  Takže dnes ještě jeden blog před mým zítřejším odjezdem do Berlína. Dnešní obrázek je studie akvarelem. Možná jste si všimli, že začínám malovat studie převážně akvarelem. Beru to totiž jako cvičení malby štětcem a míchání barev – je to prostě studie nejen námětu, ale také techniky. Obraz podle studie bude opět malován mým oblíbeným pastelem. Když si to tak uvědomuji, tak už jsem na pastel chvíli nesáhla a už se těším až začnu malovat zase něco většího v aťasu. Tohle ale bude muset počkat až do příštího víkendu, protože tento víkend má rezervováno město Berlín. Moje mysl je plná myšlenek na cestování a balení, vzhledem k tomu, že jedeme celá rodina toho není málo. Takže dnes ode mě nějaké hluboké myšlenky o tvorbě nemůžete čekat :)...Doma vládne zatím řízený chaos a já budu ráda, až budeme sedět v autě směrem „nach Deutschland“ a zjistím, že jsme doma nic podstatného nezapomněli..Mám nastudovaného klasického cestovního průvodce (mám ráda ty malé knížečky a když cestujeme do neprobádaných končin blízkých či dalekých, vždycky si ho pořídím). Byl mi ještě navíc zapůjčen speciální stylový průvodce z časopisu Reflex, který zase nabízí jiný pohled na město, tak trochu undergroundově-literární (dobře se čte :)...Informací tedy mnoho, představy, co bychom chtěli vidět taky, takže už jen to zažít. Určitě Vás budu po příjezdu, až zpracuji zážitky i fotografie, zásobovat blogy o mé cestě a také doufám, že tam naleznu i inspiraci pro mou tvorbu. Vracím se v pondělí prvního října, takže brzy zase nablogovanou :-)

...cestovatelské zátiší :)

...a nová brašna pro můj PENfriend

Autumn Light and Delight :)

...potěšení ze světla..

Léto má jedinečnou vlastnost, že strašně rychle uteče, a tak už tady zase máme podzim.

Mám ráda podzim pro jeho barevnou paletu, která inspiruje asi každého vizuálně vnímavého člověka. Krásné je  babí léto, kdy je ještě relativně teplo a sluníčko prosvětluje a zabarvuje měkkým světlem tu barevnou krásu. To je období, kdy se opravdu těším na focení listů, stromů a přírody. Kytek už moc není, takže se soustřeďuji na jiný druh flory. A právě to měkké světlo mě láká, abych ho ulovila do objektivu, především mám ráda focení v protisvětle, které má  na podzim skvělé účinky (řekla bych, až léčebné :).

Samozřejmě, abych se tady jen nerozplývala, podzim má i své stinné stránky jako všechno.

A stinné jsou doslova. Čím člověk asi trpí nejdřív a nejvíc je postupné krácení světlé části dne. Den se krátí a mění se v šero a tmu. Z hlediska malování to fakt nemám ráda. Nevím, jak Vy, ale nerada maluji při umělém osvětlení. Většinou se k tomu propůjčuji z nedostatku času a přece se snažím, pokud to jen trochu jde, svůj program upravit tak, abych měla na kreslení světlo a ostatní aktivity, které nevyžadují denní světlo, odložit na později. Jenže to na podzim nejde...A co teprve  v zimě,  kdy člověk přijde z práce domů a už je tma..Pak nám nezbývá než prosvětlit tmavé okamžiky vzpomínkami na léto, na místa, která jsme navštívili a lidi, které jsme potkali....

Dnešní fotky jsou zatím jen první vlaštovičky mého podzimního focení, zatím jsem nebyla ani moc úspěšná v lovení světla, takže doufejme, že světlé okamžiky ještě přijdou :-)...

Přeji Vám krásný barevný podzim a hodně krásných vzpomínek pro ty dny temnější!

....jedno podzimní sluníčko :)

....v hloží....

...prudce jedovatý, ale krásný brslen...

nebezpečná kombinace :)

Afrodite

Takže konečně jsem včera dokončila několikrát zmiňovanou Afrodite.

Zmiňovala jsem se o práci na tomto obraze už ve dvou blozích act-study a hudba,slova a obrazy.

(Fotografie obrazu se mi bohužel nezdařila úplně dokonale - ve spodní části pasparty mám namodralý stín). Samotný akt je malovaný pastelem na černý fotokarton. Byla to pro mě trochu výzva, a musím upřímně říct, že jsem se toho za začátku i bála - ale rozhodnout se pro černý papír se nakonec ukázalo jako perfektní, protože na samotném obrazu je více černé než bílé. Bavilo mě malovat pouze ty osvětlená místa těla, která vystupují z tmy  - fungovalo to i na papíře a z černého papíru začalo vystupovat bílé tělo Afrodite...Poprvé jsem zakomponovala do obrazu i písmo (lépe řečeno do pasparty). Výběru a přípravě písma jsem věnovala nemalý čas – musela jsem vybrat písmo, které by mi ladilo, vymyslet, kam ho umístím, celkově rozvrhnout, předkreslit tužkou a pak překreslit perem na paspartu. A protože nejsem žádný písmomalíř – každé písmenko je originál :-D. A při kreslení písma jsem dostávala regulérně křeč do ruky, je to úplně něco jiného než když malujete tahy uvolněnou rukou......

V ateliéru jsem si stihla namalovat ještě nějaké studie. Tento týden totiž nebude na kreslení či malování vůbec čas, protože v mé domácnosti se pomalu rozmáhá cestovní horečka, plánování a balení, jelikož ve čtvrtek s rodinou vyrážím na menší dovolenou do Berlína a vracíme se až v pondělí 1. října. Musím zařídit milión maličkostí (které by i osla umořily :), takže myšlenky na tvorbu se musí upozadit...

Přeji Vám krásný týden a než odjedu určitě ještě zabloguju..

Summer Alley – watercolor study

Letní alej – studie akvarel

Dnes ráno mě docela zaskočil venkovní teploměr, který ukazoval pouhé 4°C nad nulou, a tak jsem si řekla, že malá vzpomínka na léto nás jistě všechny trochu zahřeje...Dnešní studie je malovaná pouze akvarelem. Původně jsem ji chtěla rozpracovat i pastelem, ale akvarel se mi nakonec zalíbil tak, jak je... Můj partner, když ho viděl, tak prohlásil: „to ale není dokončené“...(no, měla jsem co dělat, abych se neurazila :-D). Občas se mi podaří ztvárnit námět podle představy, která je ale někde zasutá v podvědomí, a když vypluje na povrch papíru, tak mě to samotnou překvapí. Má ráda lehké, vzdušné akvarelové malby, ale sama jsem k nim ještě nedošla, a když se to trochu povede, tak mě to potěší. Byť tady může být nějaký náznak nedokončenosti...Myslím, že poznat, kdy je obraz hotový či ne je velké umění a velcí malíři s tímto často pracovali. Třeba schválně nechali malbu nedokončenou..

Nevím už, kdo to řekl, ale četla jsem, že obraz je hotový, až když nelze nic přidat, ale ani nic odebrat...

S akvarelem mám tu zkušenost, že když se neustále něco zlepšuje a domalovává a přidávají se barvy – akvarel ztěžkne, barvy se míchají a špiní a je konec. Pro mě je technika akvarelu technikou okamžiku – zvládnutého okamžiku...Tuto studii si nechám pro sebe, hodím si ji do rámečku, ale obraz, který bude podle studie následovat, už bude malován opět kombinovanou technikou akvarelem a pastelem. V této aleji jsem se nesoustředila ani tak na samotnou cestu, jako na odstíny zeleně v listoví stromů...Touto alejí jsme projižděli před sedmi lety na Tenerife, takže reminiscence léta je více než na místě.

Přeji Vám krásný slunečný víkend!

Dancing in the Rain (with camera :))

Co dělá normální člověk když prší? Sedí v teple a suchu a pije horký nápoj :-)

Co dělá maniakální lovkyně obrázků když prší? No, loví fotky a snaží se neulovit rýmu a nenamočit čočku :-D....

Včera ráno jsem vstala a podívala se k východu a tam se slibně růžovělo vycházející sluníčko. Tak  jsem se rozhodla vzít si foťák do práce (samozřejmě nefotím v pracovní době :-) s úmyslem začít sérii podzimních fotek v blízkém parku – listí, protisvětlo....znáte to...

(Já vím, že pořád straším s tím podzimem, ale můj kalendář hlásí nástup podzimu již tuto sobotu..)

Jenže jak už to v našich končinách bývá - co bylo ráno, odpoledne už není. Hned dopoledne začalo pršet až lít, takže jsem si o fotkách proteplených podzimním světlem mohla nechat jen zdát. Jenže když poblíž leží můj PEN, narozený na hoře OLYMPus, nejsem ve své klidné kůži.

Naopak mám nutkání neustále něco sledovat skrze objektiv..Takže jsem se nakonec vydala na velmi kratičkou cestu z práce v dešti a vyfotila, co mi vešlo do cesty...

Představa mě, jak balancuji s deštníkem v jedné ruce či na rameni, abych nenamočila tu čočku a nastavování manuálního režimu v ruce druhé a stojíce v mokré trávě je vtipná sama o sobě, myslím. Co si mysleli kolemjdoucí, nevím, a je mi to jedno, nicméně asi nechápali...Až někoho takového jednou potkáte, tak to nejspíš budu já  - tančící v dešti lovící kapky deště do objektivu....- ale nebojte se a klidně pozdravte :). Jinak jsem totiž docela normální a mám ráda sucho, teplo i teplé nápoje.

Krásný čtvrtek všem, ať svítí slunce či leje....

Gardening Still Life Photo :-D

Zátiší s keramickou kočkou z mé rané keramické éry :)

Včera jsem využila hezkého počasí a příznivého vlivu luny :) a místo malování jsem „zahradničila“ na své lodžii. Na jaře jsem nebyla v dobré postoperační kondici, takže jsem neprováděla klasické jarní činnosti, jako přesazování atd. takže moji zelení svěřenci čekali až na podzimní období. Pomalu už začínám připravovat lodžii na chladnější dny, takže většina kytek opět poputuje do interiéru nebo zazimovat na chodbu před byt a na lodžii zůstanou pouze otužilí jedinci – malé keříčky a stromečky (zdráhám se jim říkat bonsaje, na to si u mě žijou docela svobodně a nůžkama je obtěžuji tak jednou za rok :). Udělala jsem inventuru flory i květináčů, nakoupila jsem chybějící květináče, uvařila si kotel bílé kávy a pustila se do bohulibé zelené činnosti. Je to vynikající relax a kytičky, ač neumí mluvit, se odmění za péči svou krásou a růstem...A samozřejmě, kde se něco děje, tam se nastrčí moje modrá Eliša..Takže kromě fotek zahradnických zátiší, které jsem včera pořídila, jsem udělala i nějaké to kočičí portrétní foto....na takových fotkách si většinou zkouším různé režimy, teď mě hodně zajímá diorama.....

Tak snad se Vám budou zátiší ač nemalovaná líbit...už se i vy chystáte na podzim psychicky i aktivně či vaše zahrádky?

 Mí zelení miláčkové v nových oblečcích

 a vrchní hlídač ježek Ferda z keramiky 

(opět my handmade)

 

Vrchní dohližitelka Eliša v zeleni 

Jedno muškátové zátiší 

....... a  jeden kočičí portrét (režim diorama)

Swan in the Mirror - study

Labuť v zrcadle

studie pastelky a akvarel

Dnešní pondělní obrázek je malá studie pastelkami a akvarelovými barvami, kterou jsem udělala o víkendu  v ateliéru v mezičase práce na obraze Afrodité.

Zaujala mě poloha labutího krku a její odraz na vodní hladině, jako by se na sebe dívala do zrcadla. Předlohu k obrázku jsem vyfotila už pár let zpátky u Vltavy, kde bylo hejno labutí. Moje dcery z nich byly nadšené, protože se vůbec nebály a mohly je krmit dokud nedošly rohlíky :) a na druhý den jsme se tam musely vrátit. Ačkoliv vzpomínky mám na ten výlet velmi pěkné a radostné – mám ráda Prahu a její atmošku a pobyt u vody mě vždycky potěší....a jakoby mi začala hrát v uších Smetanova Vltava :-D... samotný obrázek je laděný spíš melancholicky a zasněně...

Pěkný týden Vám všem!!

Creative Life

„Tvořivost je životním stylem, charakterem osobnosti, je těžce uchopitelná a pronikající vším. Je možno tvořivě pracovat stejně jako se tvořivě bavit nebo tvořivě milovat.“

Dnešní blog začínám trošku neobvykle citátem a bude chybět i obvyklý autorský obrázek, neboť jsem nestihla na dnešek nic namalovat. Ale ani tak nezahálím.

Dnes bych chtěla trošku „meditovat“ nad tématem tvůrčího života a výše zmíněný citát dokonale vystihuje, co to vlastně znamená. Člověk, který nějakým způsobem tvoří, přistupuje i tvůrčím způsobem k životu samému. Tvorba a život se vůbec nevylučují, ale naopak se navzájem velmi obohacují. Naše životy jsou plné povinností, každodenní rutiny a starostí a tak je nezbytně nutné nakrmit ducha a smysly něčím krásným a povzbuzujícím a nemusí to být nutně drogy legální či ilegální. Baví mě sledovat lidi a odhadovat, jestli si na životě chtějí najít nějakou tu inspirující maličkost či už to dávno vzdali. Samozřejmě první, co promluví je třeba vzhled, oblečení – pak promluví člověk sám a hned víte s kým máte tu čest. Nedávno jsem na jednom festivalu potkala člověka, který mě upoutal tím jakou mluvil spisovnou češtinou (rozumějte na fesťáku někteří už sotva mluví:) na chvíli jsem s ním zabředla do zajímavé rozmluvy :) o filmech, rovnoprávnosti.....atd. ..posléze se z něj vyklubal student filozofické fakulty :-D...

V dnešních dnech, ač je stimulů všeho druhu přehršel, všechny informace jsou dostupné v okamžiku, komunikace lidí usnadněná tolika technickými vymoženostmi, se mi přesto zdá, že mnoho lidí tvůrčí způsob života nevyhledává (myslím tím i tu komunikaci či milování :-). Na základě toho se nemůžeme ani podivovat  nad stavem naší kultury, kdy ve všech odvětvích převládá masový (ne)vkus a kvalitu, aby člověk pohledal – naštěstí, když člověk chce najít, tak najde...ale často je to, jako hledat zlatou jehlu v kupce hnoje....

Dnešní fotografie mé tvorby jsou úplně z jiného soudku, a to z tvorby bižuterie. Tomuto odvětví se věnuje spousta lidí - já pouze okrajově a svým způsobem účelně, neboť mám ráda „blyštivou“ krásu, která je tou pomyslnou inspirující maličkostí dne. A také mám dvě slečny dcery, kamarádky atd. takže je občas obdarovávám svými „handmade“ dary. Teď jsem tedy na okamžik vyměnila malování za korálky, protože potřebuji vyrobit originální dárek k narozeninám....Výhodou této činnosti je, že ji můžu v klidu po práci tvořit pohodlně na sedačce, v obýváku, u filmu a nemusím se příliš nořit do svého nitra, abych z něho vydolovala nějaký obraz, jako při malování...Při malování prostě potřebuji být sama, nejlépe v ateliéru nebo doma ve svém koutku se sluchátky na uších, abych izolovala všechny rušivé zvuky mé domácnosti a potřebuji se hluboce koncentrovat – „odpoutat se“...To je pro mě hluboké tvoření, ze kterého plyne i hluboké uspokojení, ale je spousta toho menšího tvořeníčka, jako je bižu nebo pěstování květin, vaření a pak spousta činností a povinností, ke kterým se dá taky přistupovat tvůrčím způsobem, no a pak jsou věci, které se prostě jenom musí udělat :)...

A co Vy, jaký máte přístup k životu, co je pro Vás tvůrčí život, jak si vynahrazujete starosti a povinnosti, jak se odpoutáváte.....?

Jewel in the Grass - pastel & watercolor

„Drahokam v trávě“

Možná si ještě vzpomenete na studii Drahokam v trávě, kterou jsem nakreslila koncem května (viz. archív blogu květen). Na dlouho jsem tuto studii odložila, protože jsem neměla zvládnutou kompozici – nějak mi to nefungovalo a přitom námět mi připadal dobrý.

Teď jsem se konečně ke studii vrátila s novou energií a nápadem, jak námět zpracovat......

Ale dnes místo obvyklého komentáře bych s dovolením raději ocitovala klasika klasik pana Shakespeara, k jehož tvorbě se stále (už víc jak desítku let) vracím a čerpám z ní moudro.

V knihovně mám malou sbírku několika jeho dramatických her a knihu sonetů.

Je to malá knížečka formátu A5 přímo do kapsy, ale velká obsahem :-D a kdykoliv mám náladu, můžu ji otevřít na kterékoliv stránce a obdivuji se slovům... Musím říct, že se mi jednoznačně líbí překlad pana Hilského. Četla jsem i jiný překlad, ale ten se mi tolik nelíbil.

William Shakespeare

Sonet č. 12

překlad Martin Hilský

Když slyším zvon, jak odměřuje čas,

a v tlamě noci vidím mizet den,

když stříbrem prokvétá už černý vlas,

a jaro setřásá květ za květem,

když vidím zas, že opadalo listí,

a holý strom že neskýtá už stín,

že zeleň léta vezou po strništi

jak na marách a s vousy od osin,

pak tvojí krásy ptám se v obavách,

zda tuhle zkázu času vydrží:

než každá krása obrátí se v prach,

má vidět jinou vedle sebe žít,

pod kosou času jednou padne každý,

jen ten, kdo plodí, může přežít navždy.

ACT - Study

Akt, studie, tužka

  

Jedna etapa (Season I.) ukončena, o víkendu (v sobotu 8.9.) měl tento blog své první narozeniny a teď je potřeba si vytyčit nějaké cíle a snahy pro další období. Musím říct, že ukončením určitého období se dostaví i klid z vykonané práce. K tomu všemu samozřejmě patří i bilancování  a když to člověk udělá, jako by si uklidil na stole i v mysli a může pokračovat dál a třeba hlouběji...Já jsem se rozhodla zabrousit do témat, kterým jsem se do teď trochu vyhýbala – řekla bych, že přímo z osobních důvodů – a to je téma člověk..Portréty, akty. Taky bych ráda více začala pracovat na krajině a architektuře....Co se týče portrétů, stále si budu pečlivě vybírat, co budu malovat, protože portrét pro mě nemá smysl, pokud je pouze důkazem zvládnutého řemesla a dál nemá co říct, jen to, jak ten který člověk vypadá...

Chtěla bych si vždycky vybrat určitou tvář a tou něco vyjádřit – myšlenku, pocit, náladu, charakterový rys.....co zrovna příjde...V tomhle ohledu je lidská tvář (i tělo) velice výmluvné...Tento víkend jsem začala pracovat v ateliéru na obraze Afrodité (už jsem ji zde jednou zmiňovala v blogu Hudba, slovo a obraz..), ale protože to je téma, které jsem moc nepěstovala, musím přiznat, že mě i dost znervózňuje – mám spoustu pochybností, jestli to zvládnu tak, jak mám obraz v hlavě. Často je nejtěžší „vykopat“ obraz z hlavy a zhmotnit ho.

Proto jsem se rozhodla, že den předtím, než půjdu do ateliéru, si doma udělám nějaké studie aktů..Jedna studie je přímo k Afrodité a druhá je akt, který jsem si našla ve své sbírce námětů. V tomto případě dělám velkou vyjímku a nekreslím podle vlastních fotografií, protože v mém portfoliu jaksi akty chybí....takže využívám tvorbu jiných fotografů k tomu, abych přivedla svou představu v život..

Afrodite studie, akvarel tužka

Crucified in Time and Space - Study

„Ukřižován v čase a prostoru“

Dnešní studie je kreslena tužkou a uhlem a inspiraci jsem čerpala z návštěvy hradu Helfštýna, o které jsem se v blogu nedávno zmínila. Chvíli jsem přemýšlela, jaký mám dát kresbě název.

Nakonec jsem se soustředila na křesťanský symbol kříže, který je na obraze v centrálním plánu...Symbol kříže je starý jako lidstvo samo a významů symbolu kříže je tolik, kolik je interpretací. Mě zaujala interpretace významu tohoto symbolu, kterou jsem jednou četla  a to, že dvě línie kříže symbolizují dvě hodnoty, a to čas a prostor. A duše v těle, která se  může vyvíjet na světě pouze v čase a prostoru – je těmito dvěmi hodnotami natolik omezována, že je v přeneseném smyslu ukřižována.......

Nicméně se tady nechci pouštět do hlubokých úvah o duchovnost či křesťanství či jeho symbolech.....je to jen malé vysvětlení, co tím chtěl malíř říci...ale v praxi to funguje tak, že si každý z obrazu vybere to, co je mu blízké anebo si také může vybrat to, že se mu obraz nelíbí...v tomhle ohledu je každý člověk svobodný....

 :-D

P.S.: Začala jsem nabízet svá dílka k prodeji na prodejním serveru rukodělných prací fler.cz. Zde je odkaz na můj profil a prodávané obrazy :

http://www.fler.cz/marcelaf

Yellow Freesias and Purple Carnations

"Žluté frézie a fialové karafiáty"

Dnešní téma je kytice květin, a to kombinace žlutých frézií a fialových karafiátů. Mám moc ráda intenzivní vůni frézií. Když jsem je donesla domů, provoněly hned celý pokoj...Když jsem vybírala jakými květinami doplnit žluté frézie, má volba padla na fialové karafiáty. Když si totiž připomeneme barevný kruh – tak právě fialová barva je doplňkovou pro žlutou barvu, a ty spolu dokonale ladí a kontrastují. Kámen úrazu bohužel nastal při malbě v kompozici, možná to bylo tím, že jsem si neudělala skicu a malovala hned na formát A3, ale prostě mi nesedí. Takže ačkoliv jsem ztvárnila mé oblíbené květiny, zůstane tenhle obrázek pouze jako cvičný...Určitě se pokusím kompozici trénovat znovu a jinak. Tohle mám na květinách mimo jiné ráda - vždycky se člověk něco naučí, i když maluje květiny třeba už posté.... a umění kompozice je podstatná věc..

Slovo „kompozice“ pochází z latinského „composito“, což znamená složení, uspořádání, ale také dohodu, smíření...

Myslím, že to slovo vystihuje vše, jedině když je obraz harmonicky uspořádán, (harmonický neznamená symetrický :)) ladí oku i duši, může ho autor s dobrým pocitem odložit. Je s obrazem, tak jak ho namaloval, smířený....

„Season I.“ – Virtual Exhibition

Tak oficiálně ukončuji jedno tvůrčí období – odtud název „Season I.“

Poslední měsíc jsem věnovala spoustu myšlenek a času tomu, abych vybrala to nejlepší, co jsem za poslední zhruba dva roky vytvořila a nabídla tyto obrazy k prodeji. Nebylo to tak lehké, jak by se mohlo zdát. Vyžaduje to, aby člověk byl ke své vlastní tvorbě kritický, ale zároveň, aby dokázal posoudit, co se mu povedlo a z čeho má dobrý pocit. V dnešní virtuální době můžete na internetu nalézt prakticky cokoliv - od nejhorší tvorby až po „majstrštyky“. A lidé někdy dost postrádají soudnost - nabízejí díla za vysoké ceny, kdy je na první pohled jasné, že té ceně dílo neodpovídá. Jedna věc je citová záležitost tvorby a druhá věc soudnost :). Těžká věc, protože dílo je vždy posuzováno subjektivně - někomu se může líbit jinému ne. Nicméně v době, kdy tvoří každý (což je mimochodem vzhledem k duševnímu zdraví naprosto v pořádku :) a každý prezentuje na internetu a samozřejmě každý chce prodávat, jsem se nechtěla zařadit do línie tvůrců, kteří něco vytvoří v pondělí a ve středu to „šoupnou“ k prodeji na Aukro. Já osobně potřebuji časový odstup od děl, abych mohla posoudit, jestli to byla nadčasová záležitost nebo jen výkřik do tmy (byť mi ten výkřik v tu chvíli pomohl..). Nevyhnula jsem se určitému srovnávání, ale pak si člověk musí říct: a dost!...

Dost sebekritiky,srovnávání, je čas vystoupit....Dala jsem dohromady nakonec 14 obrazů. Jelikož jsou to vše pastely, které potřebují určitou ochranu, narozdíl od maleb akrylem či olejem, nabízím je zarámované a doplněné paspartou. Po zdlouhavém výběru jednotlivých kusů nastala další nelehká činnost, a to ocenit jednotlivé obrazy. V tomto mi pomohly jednoduché počty, kdy jsem si spočítala náklady na rámování a pasparty, ale cenu za mou práci, kterou jsem musela připočíst, už jsem musela tvořit sama za sebe....

A teď je na čase vypustit svá „dítka“ do světa – vychovala jsem je nejlépe, jak jsem byla momentálně schopna a jsem na ně pyšná, protože mě to stálo mnoho času a tvůrčí energie, ale i strachu a pochybností....Výsledek můžete shlédnout na mých webových stránkách zde:

http://www.mojepastely.estranky.cz/fotoalbum/season-i.---virtualni-vystava/

V názvu obrazu, jsou údaje jako: katalogové číslo obrazu, název obrazu (zde se pohybují mezi angličtinou a češtinou :), rozměr obrazu i s rámem. Detailnější údaje, což jsou především informace o  ceně, barvě rámu, paspartě, rozměr obrazu a rozměr rámu, pokud se liší, jsou už na vyžádání e-mailem. Co se týče prezentace jednotlivých obrazů, i zde jsem se snažila vytvořit prezentaci na úrovni, tak aby dílo, co nejlépe odpovídalo skutečnosti. Rozhodla jsem se nefotografovat všechny zarámované obrazy, protože jak víme, zarámovaný obraz se sklem se fotí obtížněji kvůli odleskům a já přece jen mám určité nároky na své fotografické výstupy. Zobrazit pouze samotný obraz mi nepřipadalo moudré, protože takovýto obraz už můžete shlédnout v mé fotogalerii. Nakonec jsem ve svém programu Zoner Photo Studio přidala ke každému obrazu rám a paspartu v barvě, dle skutečnosti..Nic se samozřejmě nevyrovná tomu, vidět to, co kupujete na vlastní oči – a u uměleckého díla se intenzita stupňuje, protože dobré dílo má svou „auru“ a z pohledu na něj můžete mít nejeden příjemný zážitek...vidíte také přesně rozměry, nemusíte si je představovat...Ale v rámci internetových možností (a ty nejsou malé) a mých vlastních schopností a dovedností jsem se snažila udělat maximum...Potud moje subjektivní pocity a myšlenky ze „Season I.“ Budu moc ráda, když mi napíšete, jak se libí Vám...nejen obrazy, ale i prezentace a samotná výstava,  cokoliv – vítám i technické rady :)...

Díky za Váš čas !!!