Studie

Dnes opět obrázky ze skicáře, tentokrát jednoduché barevné pastely, studie barev a jejich kombinace. Momentálně se nemůžu jaksi donutit začít nějaký nový obraz, nevím, jestli je to tím, že mě tak vyčerpala práce na aktu Ležící, či co :), ale faktem zůstává, že teď „pouze“ skicuju, cvičím oko, hledám chybky a hlavně přemýšlím. Mám několik námětů, které bych chtěla zpracovat, ale zatím je nechávám uzrávat v hlavě, přemýšlím nad technikou – jestli použít akvarelovou podmalbu nebo pastelovou s fixativem, jaký použít papír atd.Dokonce už jsem si pořídila i A5 záznamník, do které si píšu nápady, myšlenky a citáty. Většinou jsem měla všechno napsané jen po papírcích v mé pracovně, ale pak, když jsem chtěla něco najít, nebylo to dvakrát praktické a často se myšlenky s papírky někde ztratily. Takže se začínám i při svém koníčku chovat systematičněji:). Jak tak vkládám své představy na papír, ať povedeně či nikoliv, čím dál více si uvědomuju, že se člověk nesmí bát dělat chyby. Je třeba zkoušet, a to nejen v kreslení, i v životě. Když člověk zhmotní svou představu na papír, nebo realizuje nějakou touhu v životě, stane se to, že na ni uvidí, že si ji může uvědomit a následně s ní pracovat – buď si řekne, že tady ne anebo s nějakými obměnami tudy ano. Ale vždycky nás to někam dovede, uvědomíme si chyby a lépe si pro sebe můžeme definovat, co chceme..Proto i špatné obrázky ve finále nejsou špatné, pokud z nich dokážeme čerpat – ukazují nám směr a jak jsem někde četla – neexistuje nic jako zbytečná námaha :-)....

Ze skicáku

Studie tanečnice, tužka

Dnešní obrázky ze skicáře jsou studie tanečnice flamenca. Chtěla jsem zkusit zcela nový námět, který jsem ještě nedělala a to ztvárnění pohybu, tance, vyjádření vášně a emocí, a k tomu je myslím jako model tanečnice flamenca ideální. Ale právě proto, že je to pro mě spíše nové, tak jsem si řekla, že musím udělat několik studií, abych na finálním obraze nedělala velké chyby, protože zachytit pohyby při takovém tanci je náročnější. Většinou si k obrazům dělám jen studii barev, které bych chtěla použít a zkouším, jak spolu budou fungovat nebo teprve hledám barevné ladění, ale tentokrát je potřeba potrénovat anatomii a kresbu poněkud intenzivněji.

Apropos hudba – hudba má pro mě velký význam i při mém tvoření a většinou mám při malování v uších sluchátka s hudbou (pokud maluji doma mimo jiné to skvěle utlumuje zvuky, které vyrábí moje děti:)). V MP3 mám stabilně repertoár finské skupiny Apocalyptica, při které se mi skvěle maluje. Kombinace vážné hudby s „tvrdší“ muzikou je pro mě dokonalá a cello jako nástroj má pro mě neskutečné kouzlo a neomrzí se mi. Slyšet a vidět tuto kapelu na koncertě v Praze opravdu stálo za to, a při některých sólech cellistů, to byl až duchovní zážitek a to nijak nepřeháním. Před nějakou dobou jsem dostala tip na skvělé stránky, kde si člověk může online poslouchat hudbu,kterou si vybere, tak přikládám odkaz na tyto stránku a hudbu Apocalypticy:

http://grooveshark.com/#!/search?q=apocalyptica

Dokončený akt Ležící II.

"Ležící II.", pastel, 29x33

Poslední dva dny jsem pracovala na rozpracovaném aktu Ležící II., který jsem začala už před měsícem. Je to vlastně „remake“ mého pastelu, který jsem namalovala před rokem. Věděla jsem, že první pastel má určité nedostatky ale proto, že se mi velmi líbila kompozice, kterou jsem si vymyslela,chtěla jsem zkusit namalovat obraz znovu, ale jinak. Chtěla jsem zúročit to, co jsem se za ten rok intenzivní práce naučila a snad se i poučila z chyb. „Dvojka“ je formátově menší 29x33 cm než původní 50x50. Použila jsem na ni velkou škálu barev, abych dosáhla „chvění“ barev, malovala jsem několika barvami přes sebe, také jsem použila fixativ během práce, aby se mi barvy neslily do kaše neurčité barvy. Je to mnohem těžší modelovat tolika barvami, ale efekt stojí za to. Klobouk dolů před impresionisty, kteří kombinací barev dosáhli úžasných efektů.........

A protože už jsem chvíli nic necitovala -tak uvedu dnes úryvek z knihy, kterou čtu, od Miroslava Míčka Člověk v umělci, co píše o Henri Matissovi:

„Nejhorším nepřítelem malíře jsou jeho špatné obrazy, a musí je rozpoznat dřív, než je rozpozná kritik“. Neudělá prý více než deset obrazů do roka, spíš míň, ale pomaluje přitom mnoho plátna. Nepracuje totiž až do konce na jednom plátně, neprovádí na něm pomalé korektury omylů, tím by se malba utahala: začíná čas od času znovu. Chce, aby obraz působil dojmem spontánního vrhu: ale podaří-li se, že vypadá tak přirozeně a samozřejmě, jako by náhle vyrostl před divákovýma očima, je to ve skutečnosti plod opakovaného úsilí....

Ale je pro umělce vůbec nějaký cíl, jímž by se mohl spokojit? Nečekají ho další obrazy, pro které musí opustit ty, jež namaloval? Neláká ho ustavičně cesta dál a výš? A Matisse odpovídá:

„Pohleďte je mi šestasedmdesát let, a teď teprve začínám tušit, oč v malířství doopravdy jde.“

:-D

Břízy

"Břízy", pastel, 40x50 cm

Pastel Břízy jsem malovala na šedý Canson a zkoušela jsem při něm použít fixativ nejen po dokončení práce k zafixování křehkého pastelu, ale i během práce, po zaschnutí se dá pastel lépe vrstvit a barvy jsou intenzívnější. Pojala jsem tento pastel spíše jako abstrakci a soustředila jsem se hlavně na barvy. Už jednou jsem tady citovala slova o abstrakci a tyto slova jsem si opakovala i při této malbě:....“je třeba odhazovat, redukovat vše nadbytečné, iluzorní, pomíjivé, proměnlivé, až zůstane jen to podstatné: princip. Barva, čára, forma.Smysly deformují, paměť deformuje.....“

Je těžší než by se zdálo při kresbě či malbě odhodit všechny rušivé myšlenky na to, co si myslíme, že vidíme...často se utápíme v detailech ve snaze zobrazit přesně to, co vidíme až se ztrácí to „něco“..osvobodit se při této činnosti, to znamená zahodit zajeté myšlenky, přílišný důraz na smysly, opravdu není tak lehké, jak se zdá..Při svém snažení se právě pokouším o tohle, ale musím upřímně říct, že se to stále nedaří dokonale, ale s každou kresbou povedenou nebo nepovedenou se kousek blížím k té „svobodě projevu“ a cítím, že ruka i mysl jsou uvolněnější než dřív a nápady samy od sebe přicházejí...Břízy jsou mé oblíbené a ráda sleduju, jak bílá kůra kontrastuje s krásně modrou oblohou. Myslím, že to není zdaleka poslední obraz bříz, který jsem namalovala:)

Jedna kočičí..

                                                   
                                                             "Kočičí", pastel, 23x29
Dnešní "kočičí portrét" měl být původně jen studie do skicáku, ale jak se občas stává zdařila se více než jsem čekala, tak jsem ji dokončila v hotový obrázek, stačí už jen zafixovat a případně zarámovat. Takhle mi moje oblíbená modelka Eliša pózovala jako kotě a neodolala jsem, abych to neztvárnila pastely, které mi dovolují mnohem větší hru barev než jakou dosáhnu foťákem. Celé jsem to pojala v jemných barvách, prostě sladké kotě :)

Makro růže

Makro růže, pastel, 50x50

Dnešní pastel je další přírůstek do série Makro květiny, kterou jsem před časem začala malovat. Všechny obrazy v této sérii budou velikosti čtverce 50x50 a sama jsem zvědavá, kolik kusů bude obsahovat, toto je druhý v pořadí. Jako náměty k obrazům používám samozřejmě vlastní makro fotky. Makro jako takové mě fascinuje, přibližuje věci, kolem kterých běžně procházíme, aniž bychom na sebe nechali působit jejich kouzlo či krásu. Smyslem mého makro snažení je právě přiblížit v dnešní uspěchané době právě to kouzlo květin - ačkoliv to může znít jako klišé. Květina je stále a doufám, že bude pořád symbolem krásy a křehkosti. Makro pohled nás vtahuje přímo do srdce květiny. Když maluji takto rozměrný obraz, často se mi stává, že jsem obrázkem tak pohlcena, že si musím udržovat určitý odstup, abych dokázala ztvárnit proporce ve správných poměrech......

Makro Lilie

Makro Lilie, pastel 50x50