Adventní kalendář 3/12/2013

Chci to slyšet

Jan Skácel

Na dně každé písně,

i té nejsmutnější,

na dně každé sklenky

něco tiše cinká.

Někdy víc

a jindy jenom málo.

Chci to slyšet.

Bůhví co mne nutí,

ale musím čekat na cinknutí,

jinak by se moje srdce bálo.

Adventní fotokalendář 2/12/2013

....každý potřebuje svého anděla....

Adventní fotokalendář 1/12/2013

Milí přátelé,

rok uplynul jako voda a už tady máme opět sváteční období adventní
a odpočítáváme 24. dní do vánoc.
Stejně jako loni i letos bych ráda opět zpříjemnila tuto dobu na blogu svým adventním fotokalendářem.
Jako děti, které si ze svého čokoládového adventního kalendáře vyloupnou jedno čokoládové překvapení každý den, tak i já bych každý den tohoto období chtěla udělat nějakou stylizovanou fotografii, která nám připomene příjemnou atmosféru.
Čím dál více mi totiž připadá, že se lidi soustředí na úplně něco jiného než čím tyto svátky jsou - a ačkoliv nejsem nijak nábožensky vyhraněná, přesto mám adventní dobu moc ráda.
Není to ale pro mě doba shonu, šílených nájezdů na obchody, hon na dárky atd. naopak mám chuť se zpomalit a rozjímat při světle svíčky a u dobrého čaje, především myslet na své milované a kamarády, setkávat se s nimi, samozřejmě i vybírat v poklidu pro ně dárky....
Mám pocit, že ty samotné tři dny vánočních svátků utečou tak rychle, že z nich zbude jen několik dárků a spousta zmuchlaného balícího papíru...
Takhle mám pocit, že si těch 24. dní užiju tak nějak intenzivněji a celistvěji než když se soustředím jen na samotné vánoce.
Pokusím se pohlédnout na obyčejné věci jinou sváteční optikou, aby nám neunikaly ty drobnosti, které vlastně utvářejí samotné svátky.
Přeji Vám krásnou první adventní neděli a zároveň si můžete tímto otevřít své první okénko v kalendáři, ve kterém najdete mou první fotografii.

Mějte se krásně!!! eM

Skicování a hotový obraz Psí dámy Barušky

Zdravím všechny milé návštěvníky mého ateliéru,

od té doby, co jsem se zabydlela v novém aťasu mám pocit, že musím dohnat všechno,

 co jsem zameškala a tak kreslím a maluju a maluju a kreslím :-)......

A v ateliéru trávím každou volnou chvíli, kterou si kradu, kde se dá.

Taky se mi nahromadily před vánoci nějaké zakázky, takže mám radost, že můžu tvořit pro své kamarádky a známé...Dělám hlavně skicy k objednaným obrázkům, zkouším a promýšlím, jak co bude fungovat, čím malovat atd...Tuto kreativní část, kdy mi zadaný obraz vzniká teprve v hlavě mám taky moc ráda, pak už jen ho uspokojivě dostat na papír :-)

Jedna taková maličká rychlo skica k objednávce je i tento psí fešák Matýsek, nakonec ji na finální obraz nepoužiju...ale aspoň jsem si ho načrtla uhlem...

Tím pádem na vlastní tvorbu a obrazy, které chci malovat čas nemám, tak jsem zase jen na rychlo načrtla skicu k novému obrazu, na který se časem chystám - je ze série Žena. Takových obrazů bych totiž chtěla namalovat více...uvidíme...

A jeden obraz na zakázku už je hotový a čeká na dodávku pasparty na míru, aby mohl putovat ke své majitelce Haničce - Psí dáma Baruška.

A maličký postřeh z mého nedělního působení v aťasu, který jsem si zapsala mezi jinými do deníku. 

Ne že bych si chtěla hrát na nějakého básníka, spíše jsou to opravdu útržky myšlenek, které pak někdy třeba zapracuji do obrazů:

Melancholický listopad pláče a jeho slzy stékají po okenním skle, tuší, že už brzy se zastaví na své pouti zakleté v mráz.....

A ještě bych ráda připomněla moje stránky, kde je ucelená galerie mých obrázků,

které jsou roztříděné podle námětů:

http://www.mojepastely.estranky.cz/

Krásný konec listopadu Vám přeje eM.

Podzim v ateliéru

Tak si konečně užívám nefalšovaný podzim v mém ateliéru. Vše je na svém místě a já se můžu soustředit už jen na tvorbu.....Kromě psí dámy Barušky, na které pracuji a jejíž akvarelovou podmalbu můžete vidět dole, jsem měla chuť po hodně dlouhé době střihnout si nějakou podzimní krajinku akvarelem - podzimní barvy prostě lákají ke ztvárnění. Nejspíš krajinka dostane ještě pastelový nádech, ale i tak mě to hodně bavilo.

Ke správné atmosféře patří hřejivá svíčka :-)

Brambořík bude zazimovat právě v ateliéru, 

protože potřebuje chlad a to u nás doma není,

zatím vypadá, že se mu tam moc líbí :-)

Akvarelová podmalba portrétu Barušky

teď už budu pracovat je pastelem...

Přeji Vám krásné podzimní dny!

Ranní Ostrava

Listopadová Ostrava má svou pochmurnou a melancholickou poetiku, která je mi velmi blízká, protože původně pocházím ze Slezska. Fotky jsem pořídila dneska mobilem.
 Já, která vždycky opovrhovala chytrými technologiemi 6 v 1 a uznávala jen samotné fotoaparáty.
Ale nadarmo se neříká: nikdy neříkej nikdy. Brašnu se zrcadlovkou opravdu nemůžu brát všude kam se vrtnu, ale všude může být něco, co mě zaujme či se mě vnitřně dotkne tak, že mám potřebu to zachytit čočkou. A tak jsem vděčná za svůj přechytřelý telefon, který má velmi kvalitní mp3 přehrávač a relativně slušný foťák.
Dnes tedy v hlavní roli ostravské ráno a východ slunce nad "Sýkorákem". Procházka podzimním ranním oparem byla moc fajn a s odstupem několika hodin musím říct, že z hlediska počasí to byl nejhezčí moment dne, protože pak už slunce zmizelo a bylo sychravo a deštivo. Jinak jsem samozřejmě měla jiné fajné zážitky neb jsem si užila báječný shopaholický den s kamarádkou Enkou v Karolíně :-))
Ale myslím, že fotky vyjadřují víc než tisíc slov o nich, - tak ať se Vám líbí.
Krásný sobotní večer přeje eM!

Psí dáma v ateliéru

Tak jsem si tento víkend vynahradila to, co jsem měla v plánu ten předešlý prodloužený, ale bacily mi to nedopřály. Ono pořád platí: člověk míní, život mění. :-)

Ačkoliv jsem tento článek napsala přímo v ateliéru (svého mrňavého netbuka si nosím sebou čím dál častěji) čas publikování se liší. Nemám tady totiž připojení k wifi a ani ho nechci.

Moderní technologie nám dokážou velmi pomoci, ale také nás dokáží pěkně rozptylovat.

A to je nepřípustné v mé svatyni, kde chodím o samotě rozprávět s múzami a kde se zastavil čas....Toto místo je tvůrčím prostorem ve všech směrech – nejen že tady maluji, ale dost často i fotím na blog, píšu v klidu články anebo prostě jen odpočívám, když potřebuji mít ticho a klid.

Změnou oproti starému ateliéru je to, že se v něm konečně nachází i stůl – a stůl je základ.

Předtím jsem dělala všechny kresby na svém stole doma a do ateliéru chodila jen malovat na stojanu.

Takže jsem si sem natahala tužky, pastelky, papíry a první skica, kterou jsem zde nakreslila, byla skica k obrázku na zakázku pro mou milou blogerku Haničku.

Ztvárněná psí dáma se jmenuje Baruška. Seznamte se :).

Už delší dobu jsem nemalovala ani nekreslila díky stěhování a tak jsem se nechtěla hned pustit přímo do obrazu, ale potřebovala jsem si uvolnit ruku a rozmyslet si rozvržení a kompozici. Moc mě bavilo tuhle krásnou lady Retriever kreslit, má tak milý a věrný pohled, jaký umí mít jen pejsci. Pejsci, kteří jsou milováni. 

Úplně mě to lákalo si ji pohladit a tak ji aspoň posílám pohlazení a pusu na čumáček virtuální cestou.

Barušku jsem začala kreslit nejdříve jen tužkou 2B, nešlo mi o detaily, spíš zachytit ducha Barušky a dostat se zpátky do „kondice“ v kreslení.

Nakonec jsem skicu dopracovala tužkami 6B,7B a 8B, aby dostala určitou hloubku, ale i nadále jsem příliš neřešila detaily, třeba detaily krásné srsti - na tom se vyřádím až na barevném portrétu :-)

Jsem ráda, že jsem se do kresby pustila, protože mi tak zbude i kousek ručně kreslené Barušky pro mě :)

Na konec jsem na kresbě našla i pár chybiček, ale o to lépe se jich vyvaruju na obraze.

Doufám, že se Haničce, mnou zvolená kompozice, bude líbit. :-)

A co Vy? Děláte si skicy k obrazům nebo jedete „načisto“?

Krásný nový týden Vám přeje eM.

Konečně stůl v ateliéru a na něm referenční fotky Barušky.

Plechoví vojáčci Franze Josefa hlídají moje tužky

a jiné propriety :-)

Výhled na šedé střechy zkrášluje vlastnoruční mandala

A psí dámě dělá v ateliéru společnost jiná dáma - kočičí.

Obraz, který jsem namalovala před devíti lety 

dostal nový obleček a je pověšen na čestném místě.

Mám ho strašně ráda 

a nedokážu se ho vzdát :-)