Hezký den všem,
venku už je poctivé léto a přitom já minulý týden domalovala teprve svou další jarní impresi :-).
Chvíli mi zase trvalo než jsem se "uzemnila" v ateliéru a měla dost soustředění na malbu, poslední dobou jsem nějaká rozlítaná viz. minulé fotočlánky, ale vůbec mi to nevadí. Jen musí člověk pak dbát na tu rovnováhu.
Aby občas zůstal doma a třeba dodělal některé projekty.
Často tomu pomůže právě počasí - to chladné - které člověka udrží doma.
Na druhou stranu mi pomáhá, když od rozpracovaného obrázku odejdu dělat úplně něco jiného, třeba focení. Pak se jen vracím do ateliéru a okukuju obrázek a říkám si, hm, něco tomu chybí, chtěla jsem to vyjádřit jinak....a ani na to nesáhnu. Jen čekám až to v té hlavně dozraje a ruce to pak dokáží zhmotnit.
Svým způsobem se mi to tady povedlo, ale....
Jsem na cestě, to vím - je to správná cesta, ale k dokonalému vyjádření ještě budu potřebovat čas.
Člověk se pořád učí a někdy už má pocit, že by si raději dal na chvíli prázdniny anebo prostě a jasně už by chtěl být "hotový", haha jaká pošetilost :-))) viz. citát výše Ars loga vita brevis...
Ale aby to nevypadalo, že tu haním vlastní dílo...myslím, že to snění tam je a jaro taky...
Navíc malování je něco, co nejsem schopna zcela opustit a třeba ho vyměnit za focení.
Nejde to.
Jsem fotomaniak a foťák mám v ruce každý den, je to rychlejší svým způsobem technicky na výstupy (neříkám, že jednodušší!), ale sednout si, ztišit se a vzít do ruky štětec a vytvořit něco úplně nového - to je kvalita, která se prostě nahradit nedá. A tak asi nikdy nezapadnu do škatulek, i když třeba na FB mám profil fotografa - no jo, sítě potřebujou škatulky....
Užívejte si krásné dny a počasí, ať už jste na jakékoliv cestě...a když se budete chtít zasnít, přijďte - věčný snílek je tady..