AQUILEGIA VULGARIS – foto

                                                        ORLÍČEK OBECNÝ

Díky mému nástupu do zaměstnání, mě ubylo hodně volného času, který jsem věnovala kreslení a psaní blogu, ale rozhodla jsem se přesto nešidit své čtenáře

(díky za podporu :). 

Budu se tedy dál snažit  psát svůj „obdeník“ (od slova obden :-D), jen pokud nebudu mít zrovna žádné nové obrázky, budu ho doplňovat svými fotografiemi, snad se budou líbit...

Dnešní fotografie budou z mých nesčetných botanických toulek. Na tento úlovek jsem taky docela pyšná. Tato cizokrajně vypadající květinka se jmenuje Orlíček obecný. Její jméno pochází z latinského Aquila = orel (protože její konce „ostruh“ jsou zahnuty jako orlí drápy)

Orlíček obecný patří k ohroženým druhům naší květeny. Na Slovensku je řazen k druhům potenciálně ohroženým. Od počátku novověku se také pěstuje v kultuře, proto se objevuje mnoho kultivarů, které se odlišují barvou i tvarem květu, (jak je vidět i na fotkách - našly jsme na jednom místě hned několik barevně odlišných druhů). Ale pozor, rostlinka je slabě jedovatá.

Co se týče kreslení, tak zde žádné novinky nejsou, nic jsem nestihla ani rozpracovat, Ale aspoň jsem si už připravila papíry na kreslení, takže až budu moct, můžu hned sednou a kreslit. Koupila jsem si totiž nový karton větší gramáže. V obchodně ho nazývají foto karton, sice nevím proč, protože s běžným fotopapírem nemá nic společného. Mají ho pouze ve velikosti 50x70, což mi vyhovuje, ale pro malé obrázky, které teď mám v plánu, jsem si ho musela rozřezat. Myslím si, že je dost hrubý na to, aby se moc nekroutil až ho namočím akvarelem. Taky mám nějaké nové štětce, co se týče ceny, tak nebyly ani nejlevnější ani nejdražší – zvolila jsem takový kompromis :) 1ks á 45-50 Kč), takže doufám, že s nimi  práce půjde od ruky. 

Už se na kreslení moc těším a myslím, že do pátku se u mě vyvinou silné abstinenční příznaky :).

A ještě na závěr jeden citátek od pana Wasila Kandinského:

„Skutečně dobře namalovaný je obraz, který se vyznačuje plným vnitřním životem. Dobrá kresba je jen ta, na níž nesmíme pozměnit ani jedinou čárku, protože bychom tak porušili její vnitřní život, a to bez ohledu na anatomické, botanické či jiné vědecké zákony."

Co na to říct? Nezbývá než souhlasit a pokoušet se o to :)

                                                       Neocenitelný pomocník 
                                           při poznávání květin, který používám leta.....

Drahokam v trávě – studie

                                                "Jewel in the Grass", study

                                                    watercolor, color pencils

Takže první pracovní den (po devíti měsících!) je pomalu za mnou, následky z toho přede mnou :)....O víkendu jsem nakonec neměla čas si ani připravit papír na větší malbu, natož ji začít. Měli jsme vzácnou návštěvu z Berlína a veškerou svou energii jsem vydala na to, že jsem celý víkend mluvila anglicky. Bylo to po velmi velmi dlouhé době, co jsem musela takto intenzívně oživit aktivní angličtinu. Ta pasivní – poslouchání hudby, čtení knih a koukání na filmy - mi jde, horší je to, když se člověk musí vyjádřit. Ale kde je dobrá vůle, tam se lidé vždycky domluví...

Dnešní obrázek jsem tedy nakreslila ještě v pátek, kdy jsem měla  relativně trochu času navíc.

Hold, čas je velmi vzácná komodita, nevyčíslitelné hodnoty :-D.

Je to pouze studie, kterou možná časem převedu do malby, uvidím. Zatím jsem zkoušela, jak to vlastně bude fungovat na papíře, co barvy, kompozice atd. Kreslila jsem opět akvarelovými barvami a pastelkami, což už je stálý jev...

Pár takových drahokamů už jsem  svým objektivem ulovila, a je to pro mě vždycky svátek. Asi právě proto, že systematicky po tom nejdu. Je to vždycky otázka náhody a toho být připraven opatrně se přiblížit ke kytce, na které se motýlek vyskytuje a během jeho hodování ho stihnout „blejsknout“ na makro režim. Většinou, když jsem na procházce, mám foťák v úsporném režimu stále zapnutý, takže je možné zareagovat,ale někdy prostě objekt odletí dřív nebo je neposedný...takže každá taková fotka je pro mě připomínkou chvíle, kdy jsem byla na pár sekund obdarována setrvat pohledem zblízka na křehkou okřídlenou krásu. Obdivuji lidi, kteří se focením různého hmyzu, především okřídleného živí či aspoň takto živí svou vášeň, ta trpělivost musí být bezbřehá :)...

Rozkvetlá větvička Kdoulovce

                                          
                                             "Flowering Quince Twig"
                                               watercolor, color pencils

Tak jsem si uvařila svůj oblíbený zelený čaj (na kterém jsem si asi už vypěstovala závislost :) a sedla k počítači, abych se zde opět podělila o mé výtvory. Dnešní den je poslední den mé nemocenské a dlouhé rekonvalescence. Od pondělí se znovu vracím do práce a začíná mi fáze "plná zátěž", ještě budu docházet opět na rehabilitace, ale tímto se z mého kreslení a malování opět stane víkendová záležitost. Jsem sice už "uschopněná", ale nedělám si iluze, že budu schopna naplno vykonávat všechny povinnosti a k tomu se ještě věnovat zájmům jako před operací. Musím se smířit s tím, že hospodařím s mnohem menším množstvím energie, ale přesto věřím, že si stejně najdu dost času na můj koníček - jak už mám vyzkoušeno, dlouho bez kreslení nevydržím :). Jsem ráda, že jsem objevila kouzlo kreslení malých obrázků, ke kterému mi stačí papír menšího formátu, barvičky, pastelky a stůl, protože k tomuto kreslení si můžu sednout ve chvílích volna a nevyčerpá to tolik, jako malba větších rozměrů. Malbu si nechám na ty volné víkendy, které budu moct trávit v ateliéru. Chvíli jsem si potřebovala ujasnit, do čeho většího se zase pustím, probírala jsem svoje studie a skicy a mám v plánu si ještě dnes připravit velký papír, abych mohla namalovat větší obraz podle jedné mé studie. Kdy ho ovšem dokončím je věc další :). Dnešní obrázek je stále ze série rozkvetlých větviček. A i tento obrázek se dočkal malého rámečku.....Zarámované obrázky se všeobecně velmi špatně fotí, snažím se, aby se ve skle rámu neodrážel můj vlastní obraz, takže potom se snažím fotit z různých úhlů, balancuji na židli nad rámečkem, abych nakonec stejně fotku upravila v Zoneru, aby z ní něco bylo i pro vás...

Obrázek "By Marcela", rámeček "By IKEA"

Duch divočiny - kresba

                                                       "Spirit of Wilderness"
                                                  watercolor with color pencils

Dnešní obrázek je opět kresba akvarelem a pastelkami ve formátu A4. Stále kreslím menší věci, které jsem schopna za dva dny dokončit a nic většího rozpracovaného nemám. Dnešní námět jsem zvolila, protože jsem chtěla trochu změnu - kreslím samé kytičky, tak abych nenudila sebe i diváky :) zabrousila jsem do zvířecí říše. Pokud kreslím nějaké to zvířátko většinou jsou to kočky, ale můj obdiv mají všechny kočkovité šelmy - jejich krása, ladnost a nespoutanost je fascinující. Takže si občas vypůjčím časopis Příroda, který si kupuje moje dcera (mimo jiné velký expert na kočkovité šelmy - bodejť když je sama ve znamení Lva :-D), ve kterém jsou úžasné fotky zvířat a nechám se inspirovat. Tentokrát mi nešlo o přesnou ilustraci, chtěla jsem si namalovat právě toho ducha divočiny...a jako předlohu jsem použila krásného levharta....

Abstrakce č. 5 - Improvizace

                                          Abstraction No. 5 - Improvisation
                                                    watercolor on paper

Dnešní abstraktní malba se bude zdát asi hodně odlišná od všech mých předchozích obrazů a obrázků. Bude to tím, že jsem si zkusila zaimprovizovat. Proto jsem začala s abstrakcemi, protože mi umožňují vyjádřit se úplně volně a spontánně. Abstrakce jsou pro mě ta volná tvorba, ve které je dovoleno vše a mám zde prostor experimentovat. Použila jsem akvarel a bílou temperu na papír. Vybrala jsem si jen tři barvy černou, červenou a bílou - proč? to nevím, ale tuším, že to bude mít něco společného s podvědomím :). Moje improvizace spočívala v tom, že jsem z větší části nechala dělat si barvy na papíře, co chtějí. Použila jsem různé štětce, a to ne zdaleka štětce na malování, ale štětce na natírání - měla jsem sadu štětců z IKEI, se kterými se mi natíralo trochu hůře, nebyly moc husté, ale na tuto abstrakci byly jako dělané, jakoby čekaly až objevím jejich pravou funkci :). Trochu odbočím, protože jsem zmínila natírání - ono totiž nestačí, že si maluji na papíry, ale moje oblíbená činnosti je i natírání, natírání poliček, nábytku čekohokoliv, co potřebuje novou barvu...jsem už také mimo jiné expert na malování stěn, sádruji velice zdatně, a kdykoliv je třeba natírat, jsem iniciátorem a hlavním proveditelem já (samozřejmě s pomocí blízkých - byť kuchyň jsem oškrabala a vymalovala o jedné dovolené úplně sama!!)...Jjj, je to úchylka přiznávám :-D, ale fantasticky se přitom vyčistí hlava...No, bohužel při mém momentálním dlouhodobém deficitu energie už asi hned tak malovat stěny bytu nebudu, ach jo. 

No, vrátím se k tématu Improvizace - nechala jsem barvy volně stékat po papíře, mísit se, některé jsem roztírala štětcemi a jiné zase rozstřikovala kartáčkem (tím na zuby :) bylo to skvělé. Myslím, že jsem nakoukla do toho, jak se musel cítit Pollock, když vytvářel svá skvělá rozměrná díla. Je v tom úžasná svoboda. Takže určitě to není moje první a poslední improvizace :-D. Ale mezi námi - tyhlety expresivní výtvory je možné vytvářet jen v ateliéru či místnosti tomu vyhrazené, protože barva je hold všude...Samozřejmě, že doma bych si to dovolit nemohla, můj pracovní koutek je malý a drhnout po této hře parkety, to by se mi nechtělo :). Vlastně se tak trochu akvarelem připravuji na to, že začnu pracovat s akrylovými barvami. Sice jsem původně přemýšlela o olejových, ale nějak necítím, že by mě olej bavil. Mám ráda barvy (i nátěrové :) ředitelné vodou. Vadilo by mi, že olej dlouho schne, pokud bych si tedy zvykla na pach terpentýnu. Akrylové barvy jsou právě to, co mi asi bude vyhovovat. Už jsem si koupila malinká plátna, abych hned nezačala "prznit" ty velká, která jsou už dražší, takže až si konečně pořídím ty akryly určitě to bude poznat :).

A nakonec malý citáteček. Böcklin kdysi řekl:

"Dokonalé umělecké dílo se musí podobat velké improvizaci. Tzn. že všechny předcházející úvahy, rozvrhy a kompozice mohou být pouze přípravami a  svým výsledkem může být umělec nakonec sám dokonce překvapen...."

Květy v modrém

                                                     "Blossoms in blue"
                                             watercolor with color pencils

Dnešním obrázkem pokračuji dál v kresbě květů, které jsem za duben a květen stihla nafotit. Příroda se rychle mění, a to, co před chvíli kvetlo, už září jen zelenými lístky. Jsem ráda, že jsem letos té krátké chvíle kvetení dostatečně využila, protože občas se mi stávalo, že jsem chtěla fotit květy, ale než jsem si našla volnou chvíli, tak už většina odkvetla. Nedávno jsem také šla s dcerou na procházku hlavně proto, že jsem věděla, že by někde poblíž měla kvést řepková pole. Žluť řepkových polí se v krajině krásně vyjímá,a tak doufám, že některé fotky použiju i na malování....Dnešní obrázek jsem malovala ve formátu 15x21, je to tedy malá kresba a po delší době jsem ho dala do rámečku a pověsila. Většinou své obrázky větší či menší nerámuji. Popravdě, přistupuji k nim velice kriticky a výsadu zarámování si vyslouží jen ty nejlepší (které stejně časem vystřídají ještě povedenější :-D). A mimojiné rámování a paspartování je samozřejmě finančně už náročnější záležitost. Oblíbila jsem si nakupovat rámy různých velikostí a barev v IKEA, kde je nejucelenější nabídka a ceny jsou velmi dobré. Když potřebuji pasparty, našla jsem si skvělé stránky, kde se dají objednat naprosto originální velikosti, přesně tak, jak potřebuji na daný obrázek. (až najdu ten správný odkaz určitě ho umístím na svých stránkách). Bezpochyby je to ale tak, že rám je koruna obrazu. Vždycky  mě baví sledovat, jak se najednou obrázek změní, když dostane pěkný rám i paspartu...Obrázky, které nerámuji, skladuji ve vázacích složkách různých velikostí, momentálně mám 4 složky rozdělené podle velikostí obrázků - a to desky 50x70, 40x50, formát A3 a A4. Tyto složky by se měli dát běžně pořídit v každé lepší prodejně výtvarných potřeb.

Oranžové tulipány

"Orange tulips"

watercolor and pastels

Tento týden se ve svém tvoření soustředím spíše na kresbu. Sice už mám v hlavě pár "větších" témat, ale zatím je nechávat dozrát. Raději teď, než u stojanu, sedím u svého stolu s MP3 na uších a zkoumám možnosti techniky kresby akvarel a pastelky nebo akvarel a pastely. Koupila jsem si na to také nové barvičky a doplnila papíry převážně A4 a A3. Kreslím tedy  spíše menší věci, na kterých si ujasňuji kompozice, barvy a především, co dokáží akvarelky, protože ty jsou pro mě vlastně nové medium, které jsem dosud nepoužívala. Dnešní obrázek je z kombinace pastel a akvarel. Stále více se ujišťuji, že tyto dvě techniky spolu perfektně spolupracují a doplňují se - výsledkem jsou zářivé barvy a dá se dosáhnout skvělé prostorové hloubky... a samozřejmě skvělé relaxace a radost z barev pro tvůrce :-)....

Mám moc ráda ty chvilky, které si ukradnu jen pro sebe, sednu si do své pracovničky a soustředím se jen na to, co chci vyjádřit obrázkem. Všimla jsem si, že mnoho malířů přirovnává ten pocit při tvorbě k meditaci a musím s tím souhlasit. Ale pravda je, že když jsem se někdy pokoušela jen o meditaci, tak jsem nikdy nedosáhla takového soustředění a příjemných pocitů, jako když právě kreslím nebo maluji :)....Proto se do ní nenutím a jsem ráda, že jsem si našla vlastní způsob jak meditovat - malovat. Kreslila jsem už od mala, ale nikdy jsem se tomu nevěnovala tak intenzívně jako poslední dva roky. Vědělo se, že nějaký talent tady je, ale vždycky stál na pokraji mého života a oživovala jsem ho jenom někdy. Ale jak plynul čas, člověk chodí do práce, vychovává děti atd. cítila jsem, že to malování pořád někde ve mně je a chce prostě ven. A tak jsem se rozhodla trochu si přeorganizovat priority a svému malování vyhradit část v mém životě, kterou si zaslouží....Je to něco, co jsem dlužila jen sama sobě :). A právě malováním jsem si splnila svůj sen. Myslím, že není nikdy pozdě plnit si své sny, jen je třeba je nechat vejít do běžného života a udělat jim místo. Říct sobě i všem okolo, teď prostě nemám čas, chci se soustředit na svoje věci. Mám vás ráda, ale potřebuji být chvíli sama a tvořit...Vlastně ani dost dobře nechápu, co mě to vlastně pořád nutí něco kreslit a malovat. Každopádně mě těší ten proces a jsem velmi ráda, když někoho jiného potěší výsledek tohoto procesu :) 

Abstrakce č. 4 - Krajina

                    
                                         Abstraction No. 4 - Landscape
                                                      pastel, 35x35 cm

Tak dnes opět něco z mého abstraktního tvoření. Dnešní obrázek jsem namalovala bez promýšlení, které předchází mým obrázkům, prostě jen tak "z nálady". Věděla jsem jen, že bych chtěla nakreslit nějakou imaginární krajinu, stoupla jsem si ke stojanu a výsledek je zde. Abstraktní obrázky  maluju většinou ve chvíli, kdy se chci oprostit od formy,  od malovat "něco, podle předlohy" a chci nechat jen promlouvat emoce, které se někdy těžko vyjadřují slovy či formami.....Tak snad si  i vy v tomto obrázku najdete to nevyslovené pro sebe :-D

Předjaří - krajina

                                            "Early Spring - Landscape"
                                 pastel with watercolor underpainting, 30x56 cm

Dnešní panorama předjarní krajiny vzniklo jako volné pokračování Posledního sněhu na polích. Soustředím se teď v malbě trochu více na krajinu a její změny v běhu ročních období. Tuto krajinu jsem fotila téměř kousek od mého domu a samotnou mě překvapilo, že lze stále nalézat nové pohledy na okolí, které člověk zná tak důvěrně, až tak že ho už téměř ani nevnímá :). Mým cílem jsou právě tyto nové pohledy na okolní krajinu, které pořizuji na procházkách s dcerami, které bych chtěla zpracovat v malbách nebo kresbách. Myslím, že právě v tomto se dá nalézt cesta, jak intenzívně vnímat život, přesto že se skládá ze spousty rutinních úkonů a stále podobných zážitků. Jedině tak asi člověk může neustále hledat a hlavně nacházet inspiraci - ve všedních věcech, na které se začne dívat trochu jinýma očima...

Zátiší s malými dýněmi

                                                "Still life with a small pumpkins"
                                                  watercolor with color pencils

Tak dnes po delší době nějaké to zátiší. Několikrát jsem avízovala, že pracuji na zátiších. Nejdříve to byla práce s aranžováním různých předmětů a zkoumání různých kombinací a vztahů mezi předměty. Všechny zátiší jsem si samozřejmě nafotila, abych viděla, jak moje nainstalovaná zátiší fungují či nefungují. A ze všech zátiší jsem si vybrala podle mě ty nejlepší, které jsou nejvíce harmonické, a ty budu teď postupně kreslit - technikou akvarel a pastelky (ta mě teď nějak baví :). Nemám moc náladu dělat je ve velkém formátu, jsou to spíše studie ve formátu A4, ale pokud se mi nějaké zátiší bude obvzlášť líbit, tak z něho udělám větší obraz :). Teď především řeším kombinace barev pozadí a stolu atd., které už si musím vymyslet sama...Mám ráda, když i takové zátiší vyzařuje zvolenými barvami a předměty nějakou náladu. Tohleto samozřejmě září jasnými barvami...hold sluníčko vyšlo a barvy jsou hned jasnější. Musím říct, že mě taky barevně nejspíš ovlivnila četba životopisu Fridy Kahlo. Fascinují mě její barevná zátiší i ostatní obrazy, které barvami přímo křičí. Svým způsobem obdivuji, jak dokázala vymalovat svá navýsost intimní témata, a to často i dost drsně..tomu tedy říkám arteterapie mistrů :-D. Nevím, jestli bych něčeho takového byla kdy schopna, ale každopádně barvy to je moje a stále se učím nebát se a používat intenzivní barvy. Snad se mi to aspoň tady trochu povedlo.....

Květy Azalky

                                                          Azalea Blossoms

                                             drawing, watercolor with color pencils

Dnešní kresba je opět květinová, jak jinak, když je květen a všechno vesele kvete :). Já jsem ve svém živlu, co se týče květin. Ale pro alergiky to asi není ten správný prožitek a vzhledem k tomu, že mám doma tři, si užijeme i tu stinnější stránku kvetení...Ale to je život.

Květiny azalek jsou nádherné ve všech svých variacích a mám spousty fotek, které mě inspirují ke kreslení, z arboreta u Opavy, kde se specializují právě na rododendrony a azalky.

Tato kresba je opět kombinací akvarel-pastelky, kterou jsem si poslední dobou oblíbila....výsledkem jsou krásné syté barvy a pastelky umožňují energické šrafování..Můj plán na tento týden je dodělat větší krajinu, která teď momentálně odpočívá na stojanu a zpracovat nějaké zátiší ve skicách. Uvidím, jestli bude i nějaká náladička na abstrakci atd. Nicméně udělat si malinký plán i v kreslení mi pomáhá neustále systematicky pracovat a využít tak volný čas k malování co nejlépe, abych nemusela sednou ke stolu, když mám volno a zjistit, že vlastně nevím, co budu tvořit.

Hodně mi také pomáhá zpětná vazba od lidí, kterým se mé obrázky líbí, navštěvují mé stránky i tento blog a dokáží podpořit i konstruktivní kritikou a radami. To vše je velmi povzbuzující a nutí mě to stále na sobě pracovat, a pravidelně přispívat do tohoto blogu.

Díky všem :)

Květy Kdoulovce

                                                      Quince Blossoms
                                            watercolor with coloured pencils, A4

Dnešní kresba květu kdoulovce japonského je kreslena opět kombinovanou technikou

 - akvarelem a pastelkami, nejsvětlejší odstíny jsou kresleny pastelem.

Nevýhoda akvarelu totiž je, že se tmavé barvy nedají překrývat světlými, což u pastelu je možné. Tentokrát jsem si papír na akvarel nepřipravovala, je to malá kresba ve formátu A4 a nechtělo se mi čekat až papír uschne. Chtěla jsem kreslit hned, proto jsem pouze kreslící čtvrtku zafixovala obyčejnou lepící páskou přímo na stůl.

Musím říct, že u malých obrázku to takto funguje taky dobře :)....

Abstrakce č. 3

                                                       Abstraction No. 3
                                      pastel with watercolor underpainting, 32x32 cm

Na této abstrakci jsem si vyzkoušela opět techniku kombinace akvarelu a pastelu bez nějakých formálních omezení...Stále beru abstrakci jako hru a myslím, že v každé jakkoliv vážně pojaté tvorbě by mělo zůstat místo pro hravost..Líbil se mi moc citát od Picassa, který prohlásil:

„V patnácti jsem uměl kreslit jako Rafael a celý život mi trvalo, než jsem se naučil kreslit jako malé dítě.“

Takže, mimo tu hravost, jsem si na tomto obrázku vyzkoušela techniku přípravy papíru na akvarel,

a jsem velmi ráda za ni. Podstata přípravy papíru, který má menší gramáž a není přímo vyrobený pro akvarel, je jeho namočení a napnutí papírovou páskou. Při následné malbě akvarelem má sice papír tendenci se opět hýbat, ale tím, že je velmi dobře fixovaný po okrajích,je to slabé, oproti tomu, když jsem malovala minulou krajinu a kroutil se papír i po krajích. Když ale malba zaschne, papír se opět krásně narovná a je připraven na pastel - a to je to nejdůležitější, co jsem potřebovala... Na tomto obrázku jsem si mimo jiné zkoušela nástřik barvy z kartáčku na zuby (starého :), udělá to opět zajímavý efekt. Nemyslím, že bych technice akvarelu nějak propadla. Má svoje pro i proti, jako každé médium. Nicméně hledám ty techniky, které by moje pastely zase posunuly dál a zdokonalily a kombinace akvarel-pastel je velmi plodná :). Při studiu knihy o akvarelu jsem narazila i na akvarelové pastelky, a ty bych taky ráda někdy vyzkoušela v kresbě – jsou to pastelky, které se pak dají rozmývat vodou a můžou vznikat zajímavé kresby...

                                           Akvarelová podmalba, vskutku dětská :-)

Potřeby pro napnutí papíru 

1) papír namočit intenzivně na tácu ve vaně, nechat odkapat

2) mokrý jemně vyhladit žínkou na pevné desce

3) namočit žínkou papírovou pásku a přilepit

4) nechat dobře proschnout, nelépe přes noc

Eliša na barevné dece - studie

                                             "Cat on a colorful plaid"- study

                                                  coloured pencils,A4                                                            

Dnešní studie je kreslená pastelkami, a je na ní má oblíbená modelka Eliška. Mám v plánu udělat obraz ve větším formátu, takže studuji proporce a barvy. Jsem ráda, že jsem běžela pro foťák, když Eša "bivakovala" na této pestré dece, protože se mi moc líbí ten kontrast modré kočky a pestrobarevné deky. Není vždycky snadné ji dobře zachytit, hodně fotek je rozmazaných, a tady to byla navíc ta vzácná chvíle, kdy mi Eša ani nevěnovala pozornost při focení (už je zvyklá :), takže to není klasická póza zepředu, ale z profilu. Jinak mimo jiné, jak jste si jistě všimli, jsem začala psát popisky k obrázkům i anglicky, to pro ty, kteří česky nemluví, a prohlížejí si můj blog....:)